Hlavní obsah

Útočník na Kvitovou se z vězení nedostane, ministra nepřesvědčil

Foto: ČTK / Peřina Luděk, Profimedia.cz

Leden 2020 a Radim Žondra u soudu. Muž, který byl odsouzen za útok na Petru Kvitovou, se snažil nyní znovu zvrátit svůj případ.

aktualizováno •

Nové dění v případu loupežného útoku na přední českou tenistku. Ministerstvo spravedlnosti řešilo, jestli se v případu muže odsouzeného za tento čin obrátí se stížností na Nejvyšší soud.

Článek

Radim Žondra, který byl odsouzen k jedenácti rokům ve vězení za napadení české tenistky Petry Kvitové, se pokusil znovu zvrátit svůj případ.

Téměř tři roky poté, co si vyslechl pravomocný trest, přišli jeho obhájci s novým podnětem. V něm se snažili prokázat, že byl v jeho případě porušen zákon. A požadovali, aby se proto ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) obrátil se stížností ve prospěch Žondry na Nejvyšší soud.

„Cílem je, aby ministr spravedlnosti podal tuto stížnost a – v ideálním případě – aby Nejvyšší soud zrušil přecházející rozhodnutí ve věci a vrátil věc k dalšímu projednání nalézacímu soudu,“ uvedla pro Seznam Zprávy advokátka Šárka Doležálková z advokátní kanceláře Petráš Rezek, která Žondru obhajuje.

Markéta Poslušná z tiskového oddělení Ministerstva spravedlnosti však uvedla, že po přezkoumání spisového materiálu ministr spravedlnosti neshledal důvody pro podání stížnosti pro porušení zákona. „A proto jeho podnět odložil,“ doplnila Poslušná.

Seznam Zprávy zjistily, že Blažkův resort měl k dispozici už několik týdnů také vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství.

„Nejvyšší státní zastupitelství prošetřilo podnět obžalovaného k podání stížnosti proti porušení zákona a z toho důvodu si také vyžádalo příslušný spisový materiál. Naše stanovisko jsme předložili Ministerstvu spravedlnosti,“ napsal mluvčí šéfa žalobců Petr Malý.

Útok na tenistku Petru Kvitovou se odehrál těsně před Vánocemi v roce 2016. Agresor tehdy málem předčasně ukončil její kariéru, protože při napadení v bytě Kvitové způsobil tenistce vážná řezná poranění.

Radim Žondra od počátku popíral, že by Kvitovou v jejím bytě napadl. Zpochybnil rovněž zajištění pachových stop, jež policisté našli na dvou místech na mikině napadené tenistky a které vedly k Žondrovi. Rozporoval také provedení takzvané rekognice – kdy ho Kvitová označila za útočníka.

Žondra se také obhajuje svými alibi. V novém podnětu také uváděl, že soud nevyslechl jako svědka Lukáše Kytlicu, který podle Žondry byl v době útoku stejně jako on na stavbě v Napajedlech.

Soud Kvitové uvěřil

K jedenácti rokům ve vězení odsoudil muže soudce olomouckého vrchního soudu Vladimír Rutar. Na začátku roku 2020 do písemného zdůvodnění rozsudku mimo jiné napsal, že Kvitová neměla důvod pachatele poškodit. Uvedl také, že výpověď české tenistky byla konzistentní.

Obhájkyně Žondry to ale nyní zpochybňuje. „Především ve vztahu k popisu pachatele a současně i k popisu celé situace, kdy se celý incident měl odehrát během pěti až deseti minut, jak sama poškozená uváděla, se v jednotlivých výpovědích poškozené objevují odlišnosti a rozpory,“ prohlásila advokátka Doležálková.

Podle ní navíc tenistka Kvitová také postupně během vyšetřování případu měnila popis toho, jak jí vzniklo řezné zranění na ruce. „V rámci podnětu jsme podrobně popsali jednotlivé výpovědi poškozené a tyto jsme komparovali, abychom poukázali na nesrovnalosti,“ napsala advokátka.

Karel Tejkal, mediální zástupce Petry Kvitové, uvedl, že se tenistka nechce k případu již dále vyjadřovat. „Petra Kvitová už po pravomocném rozsudku řekla, že se k tomuto případu nechce a nebude dále vracet, je to pro ni uzavřená věc,“ řekl Tejkal.

Žondra dříve připustil, že den před útokem v Prostějově byl. Pracoval v bytě své sestry. Trval ale na tom, že v době útoku už nebyl v Prostějově, ale na už zmíněné stavbě v Napajedlech.

Snažil se to prokázat fotografiemi, informacemi ze stavebního deníku nebo svědectvím svých kolegů. Soudy mu ale neuvěřily.

Advokátka Radima Žondry nyní upozornila také na to, že z jeho mobilu byla vymazána důležitá data o poloze z prosince 2016 a ledna 2017. „Přičemž se jedná o data takového charakteru, že běžný uživatel je není schopný vymazat,“ napsala Doležálková.

Podle ní přitom měli mobil policisté nějakou dobu u sebe. „Mohlo dojít ke smazání dat policejním orgánem, jelikož mobilní telefon měl policejní orgán nějakou dobu k dispozici pro účely zálohování dat a analýzy informací,“ doplnila.

Žondra byl nejprve za čin odsouzen Krajským soudem v Brně k osmi rokům vězení. Odvolací vrchní soud mu trest ale o tři roky zpřísnil. Později neuspěl se svým dovoláním. Případ se tak snaží nyní ještě jednou zvrátit.

Článek jsem aktualizovali o nové vyjádření Ministerstva spravedlnosti.

Doporučované