Hlavní obsah

„Vary jsou zabité.“ Z města, kde se mísí nezaměstnanost s blbou náladou

Foto: Seznam Zprávy

Nejhorší, historicky ve všem?

Reklama

22. 1. 17:59

Nejméně lidnatý, nejchudší, nejvyšší nezaměstnanost. Karlovarský kraj má mnohá nej. Do takového koktejlu se navíc přimíchala událost, která některým místním připomněla jejich názor na uprchlickou krizi.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Je lednový čtvrtek, vlhký mráz zalézá pod nehty a ostrý vítr z okolních hor připomíná, že pokud je člověk v Karlových Varech, musí se přizpůsobit trochu náročnějším podmínkám. Víceméně ve všem.

Slavná lázeňská kolonáda zeje tichou prázdnotou, dobrá třetina obchodů a restaurací má zavřeno, některé rovnou s cedulí a nabídkou volného pronájmu. Když už je nějaký obchod otevřený, jejich prodejci většinou venku otráveně postávají s cigaretou a vyhlíží alespoň nějakého zákazníka.

Pandemie si na Karlovarském kraji smlsla. Jak zdravotně – místní říkají, že tady snad nikdo nezná rodinu, komu by někdo na covid-19 nezemřel –, ale i ekonomicky. Turismus se stále ani zdaleka nevrátil do původního stavu. A kdo ví, kdy a pokud vůbec v budoucnu zase našlápne krajskou ekonomiku, která je na něm životně závislá.

Pražák pohled na liduprázdnou kolonádu nezná. Karlovy Vary se totiž do celorepublikového hledáčku dostávají jednou ročně během filmového festivalu, kdy ulicemi proudí tisíce lidí. I tady ale úřadoval covid. Kvůli epidemii se předloňský ročník festivalu nekonal. Absence obrovské akce, na kterou přijíždí lidé hlavně utrácet, tak zasadil další ekonomický políček městu a kraji.

„Už je to teď ale o něco lepší. Turisté se sem začínají vracet,“ říká optimisticky prodavačka ve stánku s karlovarskými oplatkami u hotelu Thermal. „Je teda pravda, že ‚Rusáci‘ furt nejsou zpátky, je tu daleko víc jiných národností, Němci, Francouzi, a tak,“ dodává milá blondýnka. Naráží tak na velké téma, a to, jaký mají místní vztah k cizincům.

Postavil bych před ně kněze!

Vary jsou hned po Praze městem s největším podílem cizinců. Tedy alespoň tomu tak bylo před covidovou pandemií. „Rusáci“, jak místním vždycky vypadne z úst jako první, i když většina z nich se opraví na „Rusové“, tu tvoří podstatnou menšinu a také klišé, které si s městem spojí každý.

Podle sčítání lidu z minulého roku v kraji žije přes tisíc lidí, kteří se hlásí k ruské národnosti, k ukrajinské skoro 2 tisíce. Vary ale před pandemií lákaly hlavně Rusy-turisty. Centrum jim je natolik přizpůsobeno, že všude visí cedule a nápisy také v azbuce a servírky vás automaticky zdraví v ruštině.

Téměř dva tisíce lidí se hlásí také k německé národnosti, což je vůbec nejvíc v Česku. Právě Němci, vedle Čechů, podle mnohých místních pomáhají přispívat do místní pocovidové kasičky.

Je možné a dá se předpokládat, že lidé, kteří jsou v nějakých zhoršených socioekonomických podmínkách, kteří jsou více ohroženi riziky typu ztráty práce, zvyšování životních nákladů a tak dále, budou více vnímat externí problémy typu příchod migrantů.
Jan Vávra, Sociologický ústav AV ČR

„Němci jsou dobří. Teda ne Merkelová, ta otevřela hranice a pustila sem uprchlíky,“ čílí se nad pivem paní Lída. Se svým kamarádem Richardem si dala sraz na „dvě rychlé“ v Černé Plzni. V místě, kde na vás ve vteřině dýchne chmelová vůně a v hlavě naskočí: to je echt česká hospoda.

Lída a Richard jsou celoživotní „Varáci“. Lída je na pracovní neschopnosti, zanedlouho ji čeká několikátá operace a jak říká: „Prooperuje se až do důchodu“. O Černé Plzni, kde si ve čtvrtek krátí ti dva čas, se po městě už dva týdny živě diskutuje. Na Silvestra si sem totiž přišla pro pomoc pobodaná žena. Do místních médií se později dostala přesná informace o útočníkově národnosti.

„Je to tu hlavní téma už od Silvestra, už mě to štve. Teď je oblíbené téma tipovačka, na kolik let půjde sedět,“ říká Saša, hospodská. Tu noc pracovala a volala pobodané paní záchranku. „Jasně, že jsou tu lidé na cizince vysazení. To už ale dlouho. Nejdřív to byli Cikáni, teď to jsou uprchlíci. Proč? No asi protože si to vždycky umí zařídit tak, že se mají lépe než místní,“ uvažuje, zatímco automaticky nese ke stolu štamgastů další rundu. „Mně osobně je ale úplně jedno, jaké národnosti ten chlap byl,“ dodává dost rozhodně Saša.

Událost rezonovala celým městem. Ví o ní každý na potkání. A všichni také znají detaily o útočníkově národnosti. Článek regionálních novin získal i obrovskou odezvu na sociálních sítích. Autorka textu poté vydala navíc komentář, kde zdůrazňovala, že se především jedná o dané dívky, ne o národnost útočníka.

„Já bych na to pobřeží v Řecku nebo Itálii poslal kněze, který bude z lodě pouštět jen ty, kteří se vzdají muslimské víry,“ navrhuje o dost příkřeji pan Richard. „Je to tak, jsme tady moc mírní,“ přitakává mu Lída. „Politici s tím nic nedělají. Nevím, že by se o to nějak starali,“ dodává a jde platit, aby stihla uvařit oběd.

Nejhorší, historicky ve všem

Sympatická Saša pracuje v Černé Plzni už patnáct let. Nepamatuje ale, že by byla místní atmosféra tak ponurá a úzkostlivá. „Vary jsou zabité. Poslouchám to každý den. A to sem chodí fakt všechny možné skupiny lidí. Mladí, staří, nácci, pankáči, kravaťáci…,“ vypočítává skladbu hostů. Podle hospodské si lidé nejvíc stěžují na to, že není práce a zdražuje se. Vidí to už i na tom, kolik toho kdo vypije oproti minulosti. Musí se šetřit.

Foto: Seznam Zprávy

Liduprázdná kolonáda

Před rokem tehdejší premiér Andrej Babiš prohlásil o Karlovarsku dnes již legendární spojení „nejhorší kraj, historicky ve všem“, tehdy v kontextu nedostatku vakcín proti covidu-19. Nejzápadnější cíp České republiky je opravdu otloukánkem mezi regiony. Zaprvé je nejméně lidnatý, ale co je podstatnější, také nejchudší.

„Není tu práce. Přítel pendluje do Německa, pracuje na pile. Dělá osm hodin, k tomu ale čtyři hodiny denně stráví v autě na cestě. Snaží se už dlouho najít práci tady. Marně,“ říká jednadvacetiletá Tereza. Sedí u malého stolečku v nehtovém salónu nedaleko ulice T. G. Masaryka, asi nejfrekventovanějšího místa ve městě.

Mladí rodiče už delší dobu přemýšlejí, že se odstěhují. Aktuálně přemýšlejí o Plzni. „Já jsem na mateřské, první dítě jsem měla v osmnácti, takže zatím jsem nepracovala, ale až to přijde, vůbec netuším, co budu dělat,“ svěřuje se, zatímco si nechává každý nehet zdobit jiným odstínem fuchsiové.

Míra nezaměstnanosti podle posledních dat Českého statistického úřadu dosáhla v Karlovarském kraji pěti procent. To je vůbec nejvyšší číslo v Česku. „Dotahuje“ se Moravskoslezský kraj s 4,9procentní mírou nezaměstnanosti.

„Je možné a dá se předpokládat, že lidé, kteří jsou v nějakých zhoršených socioekonomických podmínkách, kteří jsou více ohroženi riziky typu ztráty práce, zvyšování životních nákladů a tak dále, budou více vnímat externí problémy typu příchod migrantů,“ uvažuje nad souvislostmi Jan Vávra ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Podle něj je právě tím pádem možné, že událost, která se stala o silvestrovské noci, může rezonovat daleko více v Karlových Varech než ve městě, kde jsou socioekonomické faktory vlídnější.

Současný stav je neradostný

Karlovarský magistrát vede od roku 2018 koalice hnutí ANO 2011, Karlovaráků a ODS. Karlovarský kraj od roku 2020 vede koalice STAN a TOP 09, Pirátů, KDU-ČSL a ODS, SNK (Sdružení nezávislých kandidátů) a VOK (Volba pro kraj).

V primátorském křesle sedí třetím rokem Andrea Pfeffer Ferklová (za ANO). „Současný stav kraje je samozřejmě poněkud neradostný. Dopady pandemie jsou skutečně hrozivé,“ odpovídá primátorka písemně na dotaz Seznam Zpráv, jak by zhodnotila aktuální problémy města i kraje. Podle ní je Karlovarsko specifické svým nízkým počtem obyvatel a také relativně řídkým osídlením, které ale zase nabízí přírodní bohatství.

Cizinci vždy budí určitou pozornost a místní si těch odlišností samozřejmě všímají a nezřídka se o nich i baví, na druhou stranu si mnozí uvědomují, že to jsou klienti, kteří jim dávají práci v lázeňství, ubytovacích nebo stravovacích službách.
Andrea Pfeffer Ferklová, primátorka Karlových Varů

„Relativně nízké příjmy jsou do určité míry dané tím, že tu není moc ‚velkého‘ průmyslu, který na sebe váže finančně značně ohodnocené profesionály, ani, zatím, nejsme typickým podnikatelským hubem, kde by měly své sídlo nadnárodní společnosti a podobně,“ myslí si primátorka.

Nedávné události z Černé Plzně, respektive jejího okolí, se jí podle jejích slov „silně dotkly“. „Karlovy Vary jsou historicky kosmopolitní město, zvyklé na lidi jiných kultur, ras nebo náboženství, ať už návštěvníky, nebo usedlíky. Ale je samozřejmě velice citlivé na podobné excesy, právě proto, aby mohlo být soužití různých národů a kultur vůbec myslitelné,“ dodává Pfeffer Ferklová.

Obyvatelé Karlových Varů jsou podle primátorky na cizince zvyklí, jsou součástí města. „Vždy budí určitou pozornost a místní si těch odlišností samozřejmě všímají a nezřídka se o nich i baví, na druhou stranu si mnozí uvědomují, že to jsou klienti, kteří jim dávají práci v lázeňství, ubytovacích nebo stravovacích službách i v dalších návazných oborech,“ dodává politička.

„Nemyslím si, že by tu vznikalo nějaké podhoubí pro nacionalistické nálady nebo demonstrace,“ přemýšlí nad událostmi radní Karlovarského kraje Jindřich Čermák (Piráti). Cizinci podle něj v Karlovarském kraji nikdy nebyli „problém“. Místní byli zvyklí, že s nimi od základní školy do třídy chodil někdo ruské národnosti nebo postsovětského původu. „Uprchlickou krizí se to ale určitým způsobem ‚vyštengrovalo‘. Místní tu naskočili na určité tendence. To je ale podle mě ve všech krajích,“ dodává Čermák.

Politik ale vnímá problémy Karlovarského kraje jako velmi vážné. „Je tu špatně placená práce. Lázeňství, cestovní ruch, gastronomie, do určité míry je to šedá zóna. I zaměstnavatel tu předpokládá, že tu část peněz zaměstnanec dostane bokem na spropitném,“ říká Čermák. Když ale přijde krize a státní pomoc, vypočítává se samozřejmě z přiznaného výdělku, ne toho reálného.

„Mladí lidé odsud utíkají, klasicky, když jde někdo na vysokou školu a už se nevrátí, protože tu nesežene práci. Já jsem ale optimista, věřím, že se sem lidé zase začnou vracet,“ uzavírá.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované