Hlavní obsah

V dubnu a květnu to byl tanec, líčí své začátky majitel nového krematoria

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Kremační pec v Novinách pod Ralskem.

Reklama

7. 1. 7:40

Krematorium v Novinách pod Ralskem bylo uvedeno do provozu v době, kdy kvůli covidu-19 umíralo nejvíce lidí. Vlastníci říkají, že pandemie „nasvítila“ problémy v celém pohřebnictví.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Být u toho, když se člověk „v prach obrací“, je velmi zvláštní pocit. Ke kremační peci v Novinách pod Ralskem přistupujeme s jistou bázní.

Pracovník obsluhy mačká tlačítko, dvířka se vysouvají vzhůru a v plamenech, kde teplota přesahuje 900 °C, vidíme už jen hromádku popela z předchozího žehu.

„Trvá to v průměru, když jde o člověka běžné hmotnosti, tak hodinu a dvacet minut,“ vysvětluje obsluha průběh kremace.

Nádoba s popelem je následně převezena do vedlejší místnosti k vychladnutí. Poté bude obsah ve speciálním zařízení ještě rozemlet, magnetem zbaven kovů a nakonec skončí v očíslované urně, která bude převezena do skladu.

Sotva se místo v peci uvolnilo, místní „spalovač“ přiváží na vozíku další rakev s ostatky. Krátce poté, co dřevěnou rakev nasune do ohnivých útrob, lakovaný materiál rychle vzplane, dvířka se zavírají a nový žeh začíná.

+14

Zánovní krematorium v Novinách pod Ralskem bylo poprvé spuštěno 12. března loňského roku. Od té doby zpopelnilo ve dvou počítačem řízených pecích americké výroby už kolem tří tisíc těl, denně i tři desítky. Pracuje se zde na dvě směny, ale teoreticky je možný nonstop provoz.

Nahlíženo čistě podnikatelsky, spustili majitelé spalování na Českolipsku přesně ve chvíli, kdy se republikou hnala velká jarní vlna nákazy covid-19. Nemocnice byly plné a během doby od března do května zemřelo podle zveřejňované statistiky s covidem 9 121 lidí.

„Ten loňský duben a květen to byl docela tanec,“ líčí barvitě začátky Ladislav Kopal, spolumajitel krematoria.

Třiašedesátiletý muž s bydlištěm v Jablonci nad Nisou, který s rodinou vlastní na Liberecku i ve středních Čechách hned několik pohřebních služeb a stojí i v čele Sdružení pohřebnictví v ČR, říká, že poslední předvánoční vlna pandemie jemu a dalším lidem z oboru už zdaleka tolik práce nepřinesla. I tak se ale měli co ohánět.

Jak ukazují i statistiky, zemřelých po prodělání covidu-19 bylo ke konci roku i přes vysoký počet nakažených o poznání méně než zjara a počty nyní dále klesají.

Odvětví na okraji zájmu

Pandemie za téměř dva roky trvání změnila chod celé země a nasvítila problémy, které dříve mnozí ani nevnímali.

Podle Ladislava Kopala se v jeho branži mimo jiné ukázalo, jak malá byla doposud ochota společnosti investovat právě do pohřebnictví. Ani pro politiky nikdy nešlo o „sexy“ téma, na němž by se chtěli zviditelňovat. Neexistuje ani žádný dotační titul, který by investice do tohoto podnikání podpořil.

„Co se týká krematorií, v devadesátých letech tu nějaká investiční vlna proběhla, ale od té doby to šlo zase dolů, zůstalo to na okraji zájmu,“ vzpomíná v kanceláři u kávy Kopal. Až teď vidí, že majitelé krematorií, mezi nimiž převažují města, mají po loňské krizi větší ochotu investovat do generálních oprav a nákupu nových pecí.

Za příklad podnikatel uvádí třeba město Plzeň. To loni v srpnu do svého krematoria nakoupilo od italského výrobce tři nové pece za téměř dvacet milionů korun, aby tak nahradilo zastaralé zařízení.

Krematorium v Novinách pod Ralskem je momentálně v pořadí osmadvacáté v republice, první nové po zhruba třicetileté pauze, předposlední bylo v 90. letech otevřeno v Kladně. V soukromých rukách jich je nyní šest, naprostou většinu provozuje veřejný sektor.

Ladislav Kopal provozovnu v oblasti Ralska vlastní společně s kolegyní z Mladé Boleslavi Renátou Březinovou Benešovou.

Hledali prý vhodné místo dlouhou dobu, nikde jinde takový objekt nechtěli. Až nakonec objevili budovu právě v místě uprostřed lesů nedaleko vrchu Ralsko, kde dříve měl kanceláře podnik uranového průmyslu. Teprve tady, fakticky v průmyslové zóně a v oblasti s vysokou ekologickou zátěží, zdá se, krematorium nikomu nevadí.

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Spolumajitelé Ladislav Kopal a Renáta Březinová Benešová.

Starou budovu ze 70. let teď majitelé přestavují k obrazu svému. Vše mělo být dokončeno už loni, ale nakonec se kvůli covidu druhá etapa opozdila.

Zatím je tak hotova jen samotná „spalovací“ část krematoria, dělníci pracují na druhé, kde bude i obřadní síň s průhledem přes velkou skleněnou stěnu na vystavenou rakev. Kolem budovy se chystá parková úprava.

Majitelé mají ambici vybudovat takový objekt a s takovými službami, aby mohli vždy v maximální možné míře vyhovět přáním pozůstalých a hlavně je utvrdit, že s ostatky jejich blízkých je od smrti až do vlastního pohřbu žehem zacházeno striktně pietně.

„V tom našem oboru to bohužel stále samozřejmé není a nemám ani pocit, že by se to moc zlepšovalo,“ podotýká spolumajitelka krematoria Renáta Březinová Benešová, která je taktéž členkou představenstva Sdružení pohřebnictví v ČR.

Nedostatek chladíren na zemřelé

Když mají oba vlastníci zpopelňovacího objektu uvést největší slabiny v oboru, opakovaně uvádějí nedostatek chladírenských zařízení.

Sami mají teď v krematoriu velkou chladírnu, kam se vejde až 250 rakví. Za nezbytná ale taková zařízení považují ve všech institucích, kde se manipuluje s mrtvými. I řada pohřebních služeb podle spolumajitelů žádné vlastní chladící boxy nemá a pouze si na smluvním základě pronajímá prostory jinde, aby formálně splnili předpisy.

Standardem není zatím ani to, aby chlazené místnosti, kde lze dočasně uložit zemřelé, měly domovy seniorů, hospice, alzheimercentra.

„Výsledkem je, že se těla ihned po úmrtí převážejí mnohdy i bez vědomí pozůstalých až desítky kilometrů, než se pro ně najde místo,“ podotýká Ladislav Kopal a žádá, aby toto bylo v českém právním systému změněno a chladírny byly povinné.

Ladislav Kopal připomíná i „covidovou“ kauzu z Ostravy, kde už na nebožtíky začátkem loňského roku nebylo místo, musely být přistaveny venkovní chladírenské boxy i kamiony s chlazením. Desítky těl byly převezeny ke zpopelnění do jiných krematorií.

Mimochodem právě Moravskoslezský kraj je na tom s infrastrukturou dosti špatně, na celý region je pouze jedno krematorium, byť se třemi pecemi.

Město Ostrava už v roce 2020 rozhodlo o generální rekonstrukci celé budovy, která je už dávno v nevyhovujícím stavu. Pro srovnání v malém Libereckém kraji, kde podnikají Ladislav Kopal s Renátou Březinovou Benešovou, je nyní už třetí krematorium (další jsou v Liberci a v Semilech). I to svědčí o nepříliš rovnoměrném rozložení kapacit v Česku.

Kritická situace se spalováním mrtvých nastala v březnu v karlovarském krematoriu, taktéž jediném v kraji. Kvůli závadě v jediné tamní peci se ocitlo na čas úplně mimo provoz. Pec byla kvůli vysokému počtu úmrtí přetížena.

Zatímco před epidemií v ní bylo okolo 200 žehů měsíčně, během vrcholu nákazy se to zvýšilo na dvojnásobný počet. Kvůli náporu na krematorium vedení kraje pronajalo i tady mobilní chladící jednotku.

Teď to vypadá, že karlovarský region bude mít druhé krematorium. Kraj se loni rozhodl finančně podpořit výstavbu nového provozu v obci Doupovské Hradiště, v místech bývalého vojenského újezdu. Kolem má být několikahektarový „pietní park odpočinku“.

Na loňskou tristní situaci v Karlových Varech loni reagovalo i nově otevřené krematorium v Novinách pod Ralskem.

„Nabízeli jsme jim tehdy pomoc, že máme i velké auto se speciální chladící nástavbou pro 36 rakví, ale nakonec ta těla odváželi hasiči do Liberce,“ uvádí Ladislav Kopal. Ve vypjatých chvílích tak pomáhali hlavně přetíženému krematoriu v Hrušovanech u Chomutova.

Jako předseda Sdružení pohřebnictví ČR je Ladislav Kopal toho názoru, že by se pohřebnictví i s ohledem na tyto covidové zkušenosti mělo vrátit mezi složky Integrovaného záchranného systému.

„Já pamatuji dobu, kdy to tak ještě bylo. Minimálně krematoria by tam opět být měla. Je to součást základní infrastruktury státu. My jsme přece vždy na tom samém konci, když se stane nějaké neštěstí. To samé se týká výroby rakví,“ říká podnikatel, který ani nechápe, proč jsou společně s cestovním ruchem pod Ministerstvem pro místní rozvoj.

Nejlepší je pohřeb ve svém

Když přijde řeč na rakve a jejich výrobu, kritizuje Kopal nový „trend“, kdy zemřelí končí v levnějších rakvích z kartonu. I ty jsou v Novinách pod Ralskem také k vidění, připraveny k žehu.

„Můj postoj je, že do kartonu se balí jen ledničky, nikoliv lidé,“ říká Kopal při obhlídce svého objektu.

Přes všechny potíže by prý ale neměnil a k pohřebnickému řemeslu vede i své tři syny, kteří pracují v rodinné firmě s ním. Je to už tradice. V oboru ještě před revolucí pracoval i Kopalův tchán.

Sám podnikatel, který se věnuje pohřebnictví 35 let, má o své poslední cestě jasno. „Co může být krásnějšího než pohřeb ve vlastním krematoriu. I tátu jsem si spálil sám,“ říká Ladislav Kopal.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované