Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu mají v následujících dnech zasáhnout Českou republiku vlny veder. Teploty se zřejmě budou pohybovat kolem 30, na některých místech mohou dosáhnout až 35 stupňů.
Lidem je v takových podmínkách obecně doporučena hydratace, odpočinek, nižší sportovní zátěž nebo také trávení času ve stínu. Jak jsou na tom ale domácí mazlíčci? Na co si mají při takových teplotách dát jejich majitelé pozor, co dělat, a čeho se naopak vyvarovat?
Podle veterinárního lékaře Pavla Vokrouhlíka z kliniky Na Zdaboři snáší vyšší teploty kočky a psi často hůře než lidé. Problematické je pro ně totiž nejen horko, ale také vlhkost. „I teplota kolem 28 stupňů se zvýšenou vlhkostí vzduchu může být pro psa problém udýchat,“ říká. „V takovém případě nastává přehřátí poměrně rychle.“
Stejně se na to dívá také veterinární lékař Miloš Havelka, který působí na klinice VeMaP. „Zvířata mají teplotní komfortní zónu postavenou daleko níže než lidé. K přehřátí díky rychlému metabolismu dochází dříve a projevy jsou intenzivnější,“ poznamenává Havelka.
Co dělat při přehřátí
V případě přehřívání organismu začnou být zvířata neklidná, malátná a zrychleně dýchat s vyplazeným jazykem. Ten se podle Vokrouhlíka začne více prokrvovat a nabyde výrazně růžovou až tmavě růžovou barvu. Domácí mazlíčci mají v takových případech tendenci vyhledávat stín či jakákoliv chladná místa. Může dojít i ke zvracení, křečím nebo až upadnutí do bezvědomí. Mezi další příznaky patří také chrčení nebo sípání při dýchání či nadměrné slinění.
Jakmile u zvířete k přehřátí dojde, je důležité vyhledat veterinární pomoc. „Je dobré tam předem zavolat, že budete zvíře transportovat, aby na vás byli připraveni a mohli rychle začít jednat,“ doporučuje Vokrouhlík. Velmi podle lékařů pomáhají studené zábaly na packy či břicho. Obecně je důležité zvíře ochlazovat, například u koček podle Vokrouhlíka pomáhá, když se jim do misky s vodou dají kostky ledu. Obecně hydratace a dostatečná zásoba vody zvířatům v takových podmínkách prospívají.
Zvíře by se ale v žádném případě nemělo ledovou vodou polévat, v případě extrémních teplot na druhé straně může totiž dojít ke kardiovaskulárnímu selhání, zdůrazňuje Havelka.
Kdy zpozornět?
Nejohroženější skupinou jsou kardiaci, starší zvířata nebo zvířata s kratším nosem. Dále ti s dýchacími problémy či s obezitou.
Pozor by si měli ale také dávat majitelé psů, které baví chytat proudící vodu ze zahradní hadice. „Při dlouhodobém provádění této aktivity pes spolyká velké množství vody a může dojít k život ohrožujícímu stavu, tzv. otravě vodou,“ varuje veterinární záchranářka Kateřina Kavanová ze záchranné služby Pet-Medic. „Dochází k rozvratu vnitřního prostředí psa a tento stav má velmi rychlý průběh, kdy zvíře už nemusí být možné zachránit,“ popisuje.
Veterinární lékařka Lucie Veselá ze stejné organizace varuje, že k přehřátí může dojít i na zahradě, kde je stín. „Nenechávejte psy volně na pozemku bez dozoru - váš pes se může přehřát i při pobytu na zahradě, kde je stín,“ píše Veselá v příspěvku na sociální sítí Facebook. „Pokud pes upadne na přímém slunci, stačí v tomto počasí i půlhodina, aby se jeho organismus přehřál, a následky mohou být fatální,“ zdůrazňuje.
Při vyšších teplotách by lidé neměli venčit své psy v průběhu dne. Ideální je jít při svítání a poté až se západem slunce. „Lidé mi často říkají: ‚My jsme na to dávali pozor, my chodíme ven až kolem sedmé večer.‘ To je ale strašně brzo,“ zdůrazňuje Vokrouhlík. Za ideální dobu pro venčení psa považuje až půl desátou večer.
Podle všech zmíněných lékařů své mazlíčky majitelé nesmí nechat samotné v rozpáleném autě, tam je riziko přehřátí velmi vysoké. „Nenakládejte zvířata do rozpáleného auta! Před cestou auto důkladně vyvětrejte, nejlépe vychlaďte pomocí klimatizace - zvíře se v rozpáleném autě může přehřát během několika minut, i když tam jste s ním,“ popisuje Veselá.
To potvrzuje také Havelka. „I když bude stát auto ve stínu, za pár minut je v něm 50 stupňů a tam je to otázka, řekněme, 5 až 7 minut, kdy se to zvíře dostane do kritického stavu,“ říká.
Letní sestřih nepomáhá
Vokrouhlík upozorňuje, že dopřát psovi či kočce zkrácení srsti v domnění toho, že jim nebude takové vedro, není tou správnou cestou. „Často si lidé myslí, že když svého psa nebo kočku na léto ostříhají, aby se cítili lépe, pomůže jim to. Tak to ale není, naopak to jejich stav výrazně zhorší,“ zdůrazňuje Vokrouhlík.
Srst u nich totiž funguje jako termoregulační vrstva, chrání totiž před horkem, ale také před zimou. S výrokem souhlasí také Havelka. Ten zdůrazňuje, že při oholení se bariéra v podobě srsti poruší a k přehřátí organismu pak dojde daleko rychleji.
„Majitelé si to mohou sami vyzkoušet. Pokud mají huňatého psa a on bude ležet někde na sluníčku, bude na povrchu rozpálený. Když mu ale zkusíte prsty vjet pod srst až ke kůži, bude tam teplotně poměrně příjemné prostředí,“ uzavírá Vokrouhlík.
