Hlavní obsah

Vláda se zavázala držet platy učitelů na 130 procentech. To se ale nestane

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Ministr školství Petr Gazdík neuhájil domluvený růst platů pedagogů. Stejně tak nedosáhnou slíbených 130 procent průměrné mzdy.

Reklama

11. 1. 9:02

V programovém prohlášení vlády stojí, že platy pedagogů neklesnou pod 130 procent průměrné mzdy. Podle ministra školství Petra Gazdíka jsou dokonce na 132 procentech. Jenže ve skutečnosti jsou nižší a letos se ještě propadnou.

Článek

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Michal Bělka učí na mladoboleslavském Gymnáziu Dr. Josefa Pekaře informatiku a společenské vědy. Je zařazen do třetího platového stupně, takže měl loni nárok na tabulkový plat 34 tisíc korun. K tomu ale dostává ještě příplatky.

„Před pár dny jsem si počítal průměrný výdělek za rok 2021 a dostal jsem se zhruba na uváděný učitelský průměr,“ říká Bělka.

Za loňský rok by průměrné platy pedagogů měly dosáhnout 48 tisíc. Definitivně bude číslo známé až na jaře. Zdá se to jako slušná částka, je s ní však spojená spousta ale. Do průměrných platů se počítají i částky pro vedoucí pracovníky, všechny odměny a příplatky za přesčasy nebo práce navíc, takže na ni rozhodně každý pedagog nedosáhne.

Učitel informatiky a společenských věd z mladoboleslavského gymnázia se k průměrnému platu přiblíží jen díky tomu, že měsíčně pravidelně odučí čtyři hodiny navíc, k tomu ještě supluje, vede odpoledne kroužek programování, v předmětové komisi pracoval na koncepci a osnově nového semináře nebo absolvoval během víkendů školení a doprovázel žáky na pobytových kurzech.

Učitelé mimo první linii

Ani průměrný plat 48 tisíc korun ale nestačí na to, aby současná vláda dodržela slib, ke kterému se zavázala v programovém prohlášení vláda. Tedy aby platy učitelů neklesly pod 130 procent průměrné mzdy. Ta by totiž podle predikce Ministerstva financí měla dosáhnout za rok 2021 téměř 38 tisíc korun. Učitelé by tak loni brali jen 128 procent průměrné mzdy.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) navíc učitelé na rozdíl třeba od zdravotníků nečelili covidové krizi v první linii. Tak alespoň odůvodnil vládní rozhodnutí snížit už domluvený růst tabulkových platů pedagogů v letošním roce ze 3 na 2 procenta.

„Ani kdyby platy učitelů rostly o tři procenta, slíbených 130 procent průměrné mzdy by nedosáhly,“ říká ekonom Daniel Münich z think tanku IDEA při CERGE-EI, který se dlouhodobě věnuje problematice financování školství.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) ke snížení původně plánovaného navýšení pouze uvedl, že byl svými vládními kolegy postaven před hotovou věc. Přitom jen aby se platy pedagogů alespoň udržely na 130 procentech průměru hrubé měsíční mzdy i na konci roku 2022, musely by příští rok stoupnout alespoň o 6,4 procenta – jak ukazuje tabulka výše, která vychází z dat Ministerstva školství a odhadů růstu mezd od Ministerstva financí.

„Doufala jsem, že se letos vyhneme debatám o růstu platů učitelů, když ta 3 procenta byla dávno předjednaná. Není to dobrý vzkaz směrem ke školám, že se opět sáhne na platy učitelů. Sice často zní názor, že se učitelům už přidalo dost, je ale nutné si uvědomit, že se jen dorovnával dlouholetý dluh,“ říká Petra Mazancová, předsedkyně profesního sdružení pedagogů Učitelská platforma. S platy na úrovni 130 procent průměrné mzdy by Česko nijak nevybočovalo z běžné úrovně v ostatních státech Evropské unie.

„Zapomenuté“ mateřské školy

Podle šéfa školství Gazdíka ale už nyní platy učitelů dosahují 132 procent průměrné mzdy, uvedl to v rozhovoru pro deník Právo. Když se ale Seznam Zprávy ptaly Ministerstva školství, z jakých čísel ministr čerpal, už tak jasno nebylo. Podle odhadů se pohybuje v intervalu mezi 128 až 134 procenty.

„Co se týče dosažení úrovně 130 % hrubé nominální měsíční mzdy za rok 2021, to bude možné potvrdit až na jaře 2022 po finálním vyčíslení. V průběhu roku totiž dochází nejen k realizaci rozpočtu regionálního školství, ale zároveň je potřeba počkat na finální nominální mzdu, protože u predikcí Ministerstva financí dochází často k dynamickým změnám,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.

Ani kdyby platy učitelů rostly o tři procenta, slíbených 130 procent průměrné mzdy by nedosáhly.
Daniel Münich, ekonom

Spíš než o reálný poměr platů a mezd jde ale hlavně o hru s čísly. Ministerstvo školství totiž z výpočtů průměrného platu pedagogů často vyčleňuje učitele a ředitele mateřských škol. Ti totiž nejběžněji spadají do deváté, respektive 10. platové třídy, na rozdíl od pedagogů a ředitelů na základních a středních školách, kteří patří do 12. a 13. platové třídy. Když úřad zapomene v číslech na mateřské školy, průměr vystřelí nahoru. Rozdíl mezi platy učitelů mateřských a základních škol je totiž 10 tisíc korun.

„Vůči kolegyním z mateřských škol je to ale nefér. Ministerstvo by je nemělo takto vyčleňovat,“ je přesvědčený předseda školských odborů František Dobšík.

V programovém prohlášení se navíc nová vláda přihlásila k závazku udržet na úrovni 130 procent průměrně mzdy nejen platy učitelů, ale všech pedagogických pracovníků. Do této kategorie patří také vychovatelé, asistenti nebo trenéři. Plat této skupiny by ale podle predikce Ministerstva školství měl za rok 2021 dosáhnout průměru jen 45 501 korun, to tedy znamená zhruba 121 procent průměrné hrubé mzdy v ekonomice. Aby Ministerstvo školství udrželo i tyto platy na 130 procentech, musely by se letos zvýšit o téměř 13 procent.

I kvůli těmto nejasnostem ohledně čísel, ze kterých Ministerstvo školství vychází, se domluvily školské odbory s ministrem Gazdíkem na další schůzce. Na ní by se mělo mimo jiné vyjasnit, jaké má vláda plány s dorovnáváním platů pedagogických pracovníků pro další roky.

Nelze zapomínat ani na to, že Česko stále funguje v rozpočtovém provizoriu. To tedy znamená, že ředitelé škol jsou nuceni zatím nárůst tabulkových platů pedagogů dotovat z peněz na odměny. Do schválení rozpočtu musí tak na příplatcích pro své zaměstnance ještě více šetřit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované