Článek
Subjekty, které se rozhodly složit volební kandidátky pro říjnové sněmovní volby s účastí několika stran, ale nepodaly je jako koalice, budou zřejmě čelit soudnímu přezkumu tohoto kroku. Jde o spojenectví pod hlavičkou SPD, Stačilo! a zřejmě i Piráty, kteří na své kandidátky pozvali Zelené. Návrh na zrušení registrace kandidátek SPD a Stačilo!, pokud je krajské úřady neodmítnou, avizovala ve čtvrtek strana Volt Česko. V pátek se ke kroku přidalo hnutí Přísaha, které zamířilo i na Piráty.
„Pokud budou tyto žaloby podány, podáme žalobu na pseudokoalici Pirátů a Zelených. Když prověřit, tak všechny. Žádný dvojí metr. Stejná pravidla pro všechny,“ uvedl v tiskovém prohlášení v reakci na záměr Voltu předseda Přísahy Róbert Šlachta.
Strany se spoluprací na jedné kandidátce vyhýbají riziku klasických koalic, které musejí pro vstup do Sněmovny překonat zvýšenou procentuální hranici. Pro dvojkoalici činí osm procent, pro trojkoalici 11 procent. Subjektům kandidujícím pod jednou hlavičkou stačí procent pět.
Volt Česko takové obcházení zákona důrazně odmítá. „Pokud krajské úřady neodmítnou kandidátní listiny stran SPD a Stačilo!, které kandidují v nepřiznaných koalicích s dalšími subjekty, podá Volt Česko návrh na zrušení registrace kandidátek těchto stran,“ sdělila strana. Předseda Adam Hanka uvedl, že strana chce čistou, transparentní politiku, která respektuje pravidla a ctí voliče.
Do sněmovních voleb se letos přihlásilo 28 uskupení. Jako volební koalice kandiduje Spolu, které nadále tvoří vládní ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Samostatně jde do voleb opět hnutí ANO a nově STAN. Jejich bývalí koaliční partneři Piráti na kandidátní listiny přibrali Zelené. Podobně SPD má na kandidátkách zástupce Trikolory, Svobodných a hnutí PRO.
Zastoupení ve Sněmovně by podle průzkumů mohli mít po čtyřech letech znovu komunisté a sociální demokraté, kteří kandidují za hnutí Stačilo!, v jehož rámci si KSČM loni udržela zastoupení v Evropském parlamentu. Hnutí zahrnuje také Českou stranu národně sociální (ČSNS) a Spojené demokraty - Sdružení nezávislých (SD-SN). Kandidovat za něj bude i několik zástupců strany Moravané. Přísaha jde do voleb samostatně po roztržce s Motoristy, se kterými utvořila společnou kandidátku v loňských evropských volbách.
Takzvané nepřiznané koalice nejsou podle odborníků v rozporu se zákonem, ale má to i nevýhody. S možností, že jsou na kandidátní listině zástupci různých stran či nestraníci, počítal i první volební zákon po revoluci přijatý na jaře 1990. „Předvolební koalice najdeme v české politice na celostátní úrovni hned po roce 1990. Jedním z prvních příkladů byla spolupráce ODS a KDS, později známá Čtyřkoalice, potom jen Koalice, spolupráce TOP 09 a STAN v roce 2010 a 2013, případně nerealizovaná spolupráce KDU-ČSL a STAN v roce 2017. Pokaždé je to však jiná podoba, kterou upravuje zákon různě,“ řekl brněnský politolog Michal Pink.
O obcházení volebního zákona nejde podle ústavního právníka Ladislava Vyhnánka. Varianta podle něj dává smysl tam, kde je mezi stranami velký nepoměr z hlediska voličské podpory. „Silná strana by pak koalicí získala jen velmi málo. Zároveň ale nekoaliční varianta nemusí být tak atraktivní pro podporovatele oněch ‚rozpuštěných‘ stran. Za výhodu spočívající v nižší uzavírací klauzuli platí všechny politické strany v neformální koalici, až na tu jednu hlavní, daň v podobě výrazně slabšího postavení. A to pro ně může mít politické důsledky,“ míní. Další rozdíl tkví v poslaneckých klubech. Stranám kandidujícím v koalici náleží výhodnější pravidla pro jejich zakládání.
