Vyplatí se brněnská MotoGP? Na motorky jde 170 milionů z veřejných peněz

Při restartu MS motorek na Masarykově okruhu v Brně ještě nevychladnul nový asfalt za 180 milionů korun. Od jezdců zaznívají poklony nové trati, motorkami se kochal i prezident Petr Pavel, část diváků spílá totálnímu kolapsu dopravy, který úvodní závodní dny provázel.

A také se vrací nesmiřitelné debaty, zda má na akci soukromníka přispívat stát.

Brněnskou Grand Prix po pětileté odmlce zajišťuje nová dvojice pořadatelů. Automodrom koupila firma Shakai investora Karla Hubáčka, na akci se podílí také Autoklub ČR se šéfem Janem Šťovíčkem.„O přínosech nepochybuji. Když s zkusíte na tento víkend objednat ubytování, tak to jde minimálně na čtyři noci a ceny jsou někde jinde než obvykle,“ hlásil Šťovíček už předem.

Pořadatelé uvádějí rozpočet letošní akce na 320 milionů korun.

Největší náklad přitom zůstává neveřejný. Světový šampionát se 22 závody zašťiťuje španělský promotér, firma Dorna Sports. Národní organizátoři musejí právě Španělům platit takzvaný zalistovací poplatek. Výši halí obchodní tajemství, podle zákulisních informací se pohybuje mezi 150 až 200 miliony korun ročně.

Právě na hlavní výdaj podle aktérů míří 170 milionů korun z veřejných zdrojů. Sto milionů posílá Národní sportovní agentura, po 35 milionech Brno a Jihomoravský kraj.

Otazník přitom visí i nad příjmy ze vstupného. I v řadě médií často nepřesně zaznívá, že akci navštíví okolo 200 tisíc lidí. Je to souhrnné číslo za tři závodní dny. Fyzicky tak může na okruh denně dojíždět mezi 50 a 70 tisíci diváků. Řada z nich jsou lidé ze závodních týmů nebo od sponzorů, a tak vstupné neplatí. Letošní ceny začínaly na 2500 korunách, ale přesahují i 4500 tisíce.

„Platících fanoušků očekáváme přibližně 50 tisíc,“ odhadoval před závody mluvčí Autoklubu ČR Bohumil Pácl. Pokud by si 50 tisíc lidí koupilo lístek v průměru za 3000 korun, znamená to příjem pořadatelům 150 milionů korun.

Vyplatí se akce byznysově? „Státu v každém případě. Pro nás jako vlastníky okruhu je to otázka otevřená do budoucnosti. Každopádně investice, které jsme museli dát ze soukromých zdrojů, jsou tak vysoké, že se budeme muset hodně snažit,“ tvrdí předseda představenstva Automotodromu Brno Karel Hubáček, za nímž stojí i finanční skupina Creditas.

Investicemi míní především nový asfalt za 180 milionů korun, ale i další miliony korun do okolní infrastruktury.

„Za mě se podařilo nastavit perfektní spolupráci veřejného a soukromého sektoru, bez níž zafinancování takové akce není možné. I z nedávných průzkumů se nám potvrdilo, že Velká cena je fenomén, který dělá město známým po Evropě i světě,“ řeka primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS).

Částku 170 milionů „ze státního“ však kritizuje politická opozice, opatrní jsou i někteří odborníci. „Každá velká sportovní i kulturní akce město zviditelní, což automaticky neznamená, že má být podporovaná z veřejných peněz. Když tu zahraje kapela AC/DC, asi to taky nebude placené z veřejného rozpočtu. Lidi sem stejně přijedou, koupí si drahé lístky a peníze v regionu utratí úplně stejně,“ namítl Marek Pavlík z Katedry veřejné ekonomie na Masarykově univerzitě.

„Podmínkou, abychom dostali vládní podporu, bylo vypracování studií ekonomických přínosů na veřejné rozpočty. Výstupy jsou k dispozici,“ uvedl Šťovíček.

Mínil hlavně dopadovou analýzu z loňského srpna. Třicetistránkový dokument od firmy Kreia Group vyčísluje hospodářský a ekonomický přínos Grand Prix. „Předpokládaná výše celkových příjmů pro veřejné rozpočty v multiplikaci dosahuje výše asi 271 až 306 milionů korun. Z toho 235 až 260 milionů jsou takzvané nenahraditelné příjmy, které by nebyly generovány bez konání akce,“ shrnuli autoři v čele s Ondřejem Špačkem.

Podle kritiků však není jasné, z jakých dat čerpali, a jak k výsledkům došli. Dokument to neuvádí.

Autoklub hodlá věčné diskuze utnout detailnějšími čísly. „Chceme data přímo z terénu. I při MotoGP sbíráme data ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze, abychom po skončení akce mohli veřejnosti představit konkrétní tvrdá data. Tedy studii, která na nich bude založená a vyčíslí přínosy v konkrétních situacích,“ zdůraznil Šťovíček.

Podle ekonoma Pavlíka hodně záleží na přesných datech. „Dopadové studie počítají, kolik lidí přijede, kolik utratí, jaké služby využijí, tedy jaký efekt akce vyvolá v ekonomice. Vše je postavené na nějakém modelu. Nikdy se nevyhnete jisté míře nepřenosti. A samozřejmě s každým modelem můžete do jisté míry manipulovat,“ upozornil.

Brněnský okruh má zastávku MS silničních motorek smluvně zajištěnou na pět let.

Pořadatele pro příští ročník čeká také zamyšlení na organizací dopravy. Tisíce lidí od policie i dopravního podniku sice vyvinuly obrovské úsilí, ale při pátečním a sobotním dešti doprava zkolabovala.

Při mokré variantě totiž tisíce aut nemohly zamířit na obří Jelínkovo pole nedaleko okruhu. V kilometrových kolonách se zastavily i desítky autobusů s naštvanými fanoušky. Cesta na okruh z přestupního uzlu v brněnských Bohunicích některým zabrala i dvě hodiny.

Při slunné neděli byl příjezd daleko plynulejší a nezabral víc než půlhodinu.