Článek
Výzkumnice z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v rámci projektu Prague Food Waste zjistily, že pražské domácnosti vyhodí v přepočtu na osobu zhruba půl kila potravin týdně. Ročně to dělá přibližně 26 kilogramů.
„Myslí se tím potraviny očištěné o zbytečný odpad. Nepočítají se do něj slupky a podobně. Kdyby se započítal i tento odpad, šlo by zhruba o 60 kilogramů ročně,“ vysvětluje vedoucí projektu Lucie Veselá. Mezi nejčastěji vyhozené potraviny patří ovoce, zelenina a pečivo.
Autoři projektu už v letech 2019-2021 podobně zkoumali plýtvání potravin v Brně. Tehdy zjistili, že průměrný obyvatel jihomoravské metropole vyhodí za rok 37 kilogramů jídla. To však podle Veselé nemusí znamenat, že jsou Brňané v udržitelnosti horší. ,,Je potřeba si uvědomit, že je mezi výzkumy časový skok. Ten je zcela zásadní v tom, že došlo k obrovskému nárůstu cen potravin,” poukazuje Veselá na to, že lidé více šetří a nad nákupy přemýšlí.
Příjem domácností hraje zásadní roli
Při pražském zkoumání se výzkumníci v loňském roce zaměřili na pět odlišných typů zástaveb podle příjmů domácností - sídlištní, vilovou, venkovskou, vyloučenou a luxusní. Z nich nechali svézt směsný komunální odpad a ručně ho roztřídili. Výsledky ukázaly rozdíly mezi sociálními skupinami, které výrazně ovlivňují nejen míru plýtvání, ale také i jeho příčiny.
,,Nejvíce se plýtvá v zástavbě s luxusními domy, kde lidé častěji vyhazují hotová jídla, na sídlištích se zase více plýtvá pečivem,” popsala spoluautorka projektu Andrea Králíková.
,,U domácností s vyššími příjmy jsou častým důvodem vyhazování nesplněná očekávání - jednoduše jim nechutnají,” doplňuje výzkumnice Irena Baláková s tím, že tyto domácnosti často vyhazují i potraviny, které se jim nelíbí vzhledově.
Naopak domácnosti s nižšími příjmy lépe plánují a více sledují data spotřeby. ,,Nízkopříjmové domácnosti více kontrolují lednici před nákupem a plánují, co vše bude potřeba dokoupit,” tvrdí Baláková. Ekonomicky slabší domácnosti ale naopak častěji podléhají slevám a dělají impulzivní nákupy, což také vede k plýtvání.
Jaké jsou vyhlídky?
Podle Lucie Veselé je potřeba začít s potravinami nakládat jako s cennými zdroji. Kvůli suchu a klimatické změně je čím dál náročnější je vypěstovat. ,,Pokud se s plýtváním něco nezmění, může se nám brzy stát, že nebudeme mít co jíst,” myslí si vedoucí projektu.
Zarážející podle ní poté je, že plýtvání potravinami si lidé tolik nespojují s udržitelností. Přesto se v Česku podle ní zbytečnému vyhazování jídla věnuje více lidí než dřív. ,,Jsou data, tak se situace zlepšuje a je vidět, že edukace zabírá. Jakmile si lidé uvědomí závažnost, začnou s tím lépe pracovat,” dodává.
