Hlavní obsah

Zatahování politiky do škol? Mediální výchova chybí až na pětině z nich

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Shutterstock.com

Jde to velmi pomalu, říká k rozšíření mediální výchovy Radim Wolák z Univerzity Karlovy. Ilustrační foto.

Reklama

Mediální výchovu vyučuje v Česku jen pětina základních a desetina středních škol. Učitelé často nemají dostatečné znalosti, od rodičů navíc slýchají, že takové téma do školy nepatří.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rozpoznávat seriózní žurnalistiku od bulvární, případně rozebírat videa influencerů a přemýšlet nad jejich smyslem.

Právě to učí Michal Mančík na brněnském gymnáziu na Mojmírově náměstí už pět let. „Studenti často mají pocit, kdovíjaký obsah na sítích nesdílejí, ale reálná hodnota jejich příspěvků je nulová,“ říká.

Učitelů jako on je však podle výsledků výzkumu agentury STEM na základních a středních školách nedostatek.

„Polovina vyučujících hodnotí své kompetence v této oblasti pouze na úrovni mírně pokročilé, čtvrtina se považuje za začátečníky a jen třetina vyučujících mediální výchovy se zúčastnila vzdělávací akce zaměřené na související téma,“ vychází z výsledků výzkumu, který si nechala zhotovit organizace Jeden svět na školách věnující se mimo jiné právě mediálnímu vzdělávání.

Pedagogové se ve většině případů nezúčastnili jediného vzdělávacího kurzu nebo školení v oblasti médií. Paradoxně jsou to ale právě oni, kdo následně tvoří osnovy předmětů. Drtivá většina škol přitom mediální výchovu považuje za důležitou.

Je třeba systémová změna

Učitelé nemají dostatek kompetencí také kvůli nemožnosti aprobace mediální výchovy na pedagogických fakultách.

„Po systematičtějším zakotvení ve výukových plánech se volá již od doby, kdy se mediální výchova stala v našem prostředí vzdělávacím tématem, ale jde to velmi pomalu,“ vysvětluje Radim Wolák z Univerzity Karlovy, kde se na Katedře mediálních studií otázce zavádění tohoto oboru do školství aktivně věnuje.

Ministerstvo školství potvrzuje, že vysoké školy studentům pedagogických fakult mediální výchovu jako samostatný obor nenabízejí, protože se nejedná o povinný předmět, jako jsou například český jazyk nebo matematika. Podobně jsou na tom ostatně i jiná průřezová témata, například environmentální nebo multikulturní výchova.

Oblastí mediální výchovy se však ministerstvo bude zabývat alespoň v připravovaném dokumentu, který stanoví, co se od budoucích pedagogů očekává. „Mediální gramotnost a dovednost vést žáky k jejímu rozvoji budou také součástí tohoto dokumentu,“ uvedla mluvčí rezortu Aneta Lednová.

Podle ředitele Jednoho světa Karla Strachoty ale obor mediální výchovy na pedagogických fakultách zkrátka chybí. „Rozhodně by to mělo být systematičtěji pojaté. Technologie natolik prostupují našimi životy, že je to naprosto klíčová kompetence a dovednost, na kterou by budoucí učitelé měli být připravováni,“ tvrdí.

Téměř tři čtvrtiny ředitelů základních a středních škol by přitom ocenily, kdyby se počet vyučujících mediální výchovy zvýšil.

Pětina škol se médiím nevěnuje

Alarmující je také procento škol, které i přes doporučení ministerstva mediální výchovu nevyučují vůbec. Celkem se jedná o pětinu základních a desetinu středních škol.

Ačkoliv odborníci o mediální výchově hovoří jako o nezbytné kompetenci pro život v 21. století, částí veřejnosti je stále považována za nežádoucí. „Učitelé od rodičů slýchají, že je to zatahování politiky do školy a že tam taková témata nepatří,“ podotýká Strachota.

Vztah mezi vyučováním mediální výchovy a úrovní mediální gramotnosti žáků je přitom podle něj jasný. „Čím nižší úroveň mediální gramotnosti student má, tím méně důležitá jsou pro něj nezávislá média a celá společnost je pak náchylnější k podléhání manipulacím,“ dodává.

Experti upozorňují také na rozdílnost ve vnímání médií učiteli a žáky. „Jejich mediální zkušenost bývá často velmi odlišná. Schopnost bavit se a učit se o tématu tak, aby to pro mladou generaci bylo co nejvíce přínosné, není jen tak snadné získat,“ upozorňuje Wolák.

Žáci většinou čerpají informace z prostředí sociálních sítí, ty však vyučující často neznají nebo nepoužívají.

Reklama

Související témata:
Mediální výchova

Doporučované