Článek
Odložené dětské hračky a gril prozrazují, že fotbalové kabiny přímo za postranní čárou zastřiženého hřiště v městské částí Praha-Vinoř slouží momentálně jinému účelu. Už od jara je tu ubytovaná zhruba dvacítka ukrajinských uprchlíků.
„Ty šatny byly těsně před zbouráním. Rychle jsme je zrekonstruovali, vytvořili sprchy, kuchyňky a tak dále,“ vysvětluje starosta Vinoře Michal Biskup, že dočasně prodloužili životnost objektu, který už nevyhovoval ani fotbalistům. Další běžence mimo jiné ubytovali i v dvougenerační vile, která je před rekonstrukcí.
Aktuálně ale městská část řeší, co bude s uprchlíky dál. Oba objekty – jak kabiny, tak vila – jsou domluvené do října.
Podobně, do konce října, by měla opustit zhruba třicítka uprchlíků kemp u řeky Berounky v téměř čtyřtisícovém městě Řevnice jihozápadně od Prahy. „Už tři měsíce vědí, že se musí na zimu odstěhovat. Samozřejmě přímotopy se to tady vytopit nedá,“ říká Seznam Zprávám Štefan Oršoš, majitel kempu, a dodává, že nechává na samotných běžencích, aby si v okolí našli bydlení.
„Upozorňuji je na to každý den,“ tvrdí majitel Štefan Oršoš. Ubytované ženy s dětmi to ale podle něj zatím příliš vážně neberou.
Kemp v Řevnicích musí uprchlíci opustit do konce října. Majitel se obává, že v zimě by chatky nevytopili.
„Většina tady chce zůstat a mají tady i děti ve škole,“ říká majitel kempu a dodává, že i samotná řevnická radnice příliš neví, co si se situací počít. „Na městě se ptali, co s nimi bude, a já jim odpověděl, že nevím,“ líčí Štefan Oršoš.
Srdcem stále na Ukrajině
Městská část Praha-Vinoř se od jara starala o zhruba 120 ukrajinských uprchlíků, během léta se ovšem téměř 40 lidí vrátilo do vlasti, nebo odcestovalo jinam.
Většina ze zbylých uprchlíků se podle tamní koordinátorky Kateřiny Hájkové stále nerozhodla, co budou během podzimu dělat.
Česko neví, kolik uprchlíků v zemi skutečně zůstalo
Z Vinoře odjelo během léta zhruba 40 ubytovaných uprchlíků, většina ubytovaných se postupně také vrátila do vlasti z Českého Dubu.
Oficiálně přesto Česko sleduje pouze údaj o počtu lidí, kteří dostali od začátku války pobytové oprávnění - neočištěný právě o návraty do vlasti a přesuny běženců do dalších zemí.
„Tak do deseti procent jsou to lidé, kteří vědí, že tu zůstanou, protože se nemají kam vrátit, nebo se rozhodli, že budoucnost vidí tady. Potom je jejich motivace ke kompletní integraci mnohem větší. Ostatní jsou hlavou tady a srdcem na Ukrajině. Čekají, až se situace zklidní a vrátí se,“ říká vinořská koordinátorka.
Reálně tento postoj staví před „výzvu“ samotnou městskou část - z provizorních prostor v kabinách a nezrekonstruované vily přestěhovat 22 lidí. S pražským magistrátem se podařilo domluvit náhradní ubytování v hotelu na Vysočanech. Přesto na stěhování kývla jen polovina běženců.
„Se starostou jsme pro lidi udělali setkání, kde jsme jim prostory představili, vysvětlili jim, že některé naše objekty jsou časově omezené. A snažili jsme se je motivovat k tomu, aby využili nabídku magistrátu a přestěhovali se. Někteří to využili, ale zdaleka ne všichni,“ říká Kateřina Hájková.
„Jsou to sezonní kabiny. V minus dvaceti se fotbal nehraje. Takže když si vezmu náš teplotní průměr, tak ještě v říjnu kotel utáhne topení pro pár lidí. Ale rozhodně to není obyvatelné v celém rozsahu a při minus deseti. To nejde,“ dodává starosta Michal Biskup.
Šatna přeměněná na byt. Uprchlíci ale mohou zůstat pouze do října. Fotbalové kabiny v zimě nezvládnou vytopit.
Mají práci, bezplatně proto jen do konce roku
V rekreačním letním objektu u koupaliště ubytovali uprchlíky i ve městě Český Dub v Libereckém kraji. Starosta Jiří Miler ale popisuje, že zde se situace vyřešila během jara a začátkem léta v podstatě sama, protože se běženci vrátili do vlasti. „Byly to maminky s dětmi a jejich rodiny si pro ně přijely,“ říká Jiří Miler.
V Českém Dubu se radnice napřímo dál stará o devět z původních 35 běženců. I zde ovšem dostaly ubytované rodiny ultimátum. Bezplatné bydlení v městských bytech mají do konce letošního roku.
„Obec na tom netratí, dostáváme peníze od státu, ale co to má za význam, když například muž pracuje, děti chodí do školy, aby bydleli zadarmo,“ říká starosta Jiří Miler a rovnou zmiňuje, že se město zajímá o konkrétní situaci rodin, které zůstaly v Českém Dubu a začaly fungovat.
Naopak ve Vinoři chtějí postupovat u běženců ubytovaných v městských bytech pozvolněji. „Souhlasili s tím, že jak si najdou zaměstnání, že jim budeme zavádět nájem. Ale malý. Nejdřív třeba tisíc korun, pak dva tisíce, pak tři tisíce – a kdyby tu chtěli být i příští rok, tak bychom jim nastavili 109 korun za metr čtvereční,“ říká starosta Vinoře Michal Biskup s tím, že jde stále o zhruba čtvrtinovou cenu v porovnání s komerčním nájmem.
Podle v srpnu vydané studie stále zhruba třetina ukrajinských uprchlíků žije v Česku v nebytových prostorách.
