Článek
Několik plechovek kojeneckého mléka měla užít roční dcera pana Antonína během listopadu a prosince, kdy výrobci postupně stahovali některé šarže kvůli riziku kontaminace nebezpečným toxinem cereulid. Ten může vyvolat zvracení a průjem a je zvlášť nebezpečný pro kojence a malé děti.
„Dcera během dvou měsíců velice často zvracela a my jsme nevěděli proč. To mléko pila od narození a nikdy takové potíže neměla. V jednom případě jsme volali i záchranku, byla ale naštěstí pak v pořádku. Až zpětně jsem v lékárně zjistil, že už v listopadu nám byly vydávané šarže, které později začal výrobce stahovat,“ říká Antonín, který si nepřál zveřejnit své jméno. Redakce jeho totožnost zná.
Rodin, které zaznamenaly potíže po užití stahovaných šarží kojeneckého mléka v Česku, přibývá. Podle Ministerstva zdravotnictví je hlášeno už 16 podezření na otravu. Ani u jednoho případu zatím nebyla prokázána příčinná souvislost. V Česku totiž podle úřadů neexistuje laboratoř, která by byla schopna otestovat toxin cereulid v lidském organismu.
V Belgii, kde laboratoře mají, už bylo potvrzeno pět případů otravy cereulidem u dětí, Rakousko pak hlásí první případ. Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) nahlásilo vyšetřování zdravotních problémů k 13. únoru sedm zemí. Mimochodem, Česko mezi nimi není uvedeno. Ve Francii probíhá vyšetřování dvou úmrtí dětí v souvislosti s požitím stahovaných šarží mléka.
„Je mi jedno, jestli mi vrátíte peníze“
Antonínova rodina si měla v lékárně vyzvednout mléko Alfamino, které je určené pouze na předpis pro pacienty s alergií na bílkovinu kravského mléka. Výrobce, firma Nestlé, je začal preventivně stahovat z oběhu 5. ledna.
Jenže varování před rizikovými šaržemi zachytila rodina až náhodně z médií. Jak už Seznam Zprávy dříve upozornily, stát varoval veřejnost se zpožděním - až 30. ledna. Selhání v komunikaci nakonec hlavní hygienička Barbora Macková přiznala.
„Je mi jedno, jestli mi někdo vrátí peníze, nebo ne. Zajímá mě, jestli takové dlouhé užívání mohlo mít dopad na zdraví mého dítěte, vzhledem k tomu, jak často během té doby zvracela,“ říká Antonín s tím, že podle něj stát naprosto selhal, když varoval veřejnost až na konci ledna.
Antonín poslal dopis i hlavní hygieničce s dotazem, jak postupovat a na co se zaměřit u dětí, které tyto případně kontaminované potraviny dlouhodobě konzumovaly. A co jim podávat. „Odpověď jsem nedostal. Podle našeho gastroenterologa je dcera v pořádku, udělal jí nějaké testy, ale na co konkrétně, to zatím nevíme,“ říká Antonín.
Protože patří Alfamino ke speciální výživě a na trhu neexistuje tolik alternativ, rodina se k užívání této značky nakonec musela vrátit. „Kontroluji stále šarže. Malé jsme koupili pro jistotu probiotika. Ale ocenil bych nějakou platformu, kde budou ucelené informace,“ říká Antonín.
Také další z maminek, která si nepřála zveřejnit své jméno, podávala svému synovi Alfamino. Na rozdíl od pana Antonína má ještě zbytek sušené stravy doma, a tak chce nechat výrobek otestovat, zda a případně kolik toxinu obsahoval.
„Podávali jsme mléko od poloviny prosince do 6. ledna. A skoro každý den měl syn ve stolici krev. Vše jsme fotografovali pro paní doktorku a máme i plechovky, které malý snědl. Od chvíle, kdy jsme tyto šarže vysadili, se krev už neobjevila,“ říká žena, jejíž totožnost redakce zná.
Obsahovaly stahované šarže z Česka cereulid?
Rodiny, jejichž děti měly problémy, mají ale další otázky: Testovaly úřady stahované šarže? A jaké hodnoty byly případně naměřeny?
Právě množství toxinu by mohlo stanovit míru rizika, a to pro akutní i chronické potíže.
Jenže Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která je dozorovým orgánem, stahované šarže netestovala. Zkoumala pouze šarže stejné výrobní řady, které zůstaly na trhu. Podle ní je to efektivnější z hlediska ochrany spotřebitele. Navíc kapacity laboratoří jsou prý omezené. „Je mnohem účelnější hodnotit vzorky, které jsou stále na trhu a dostupné spotřebitelům,“ řekl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
Z 28 kojeneckých mlék, které SZPI testovala a jež výrobci nestahovali dobrovolně, nevyhovělo pouze jedno. Naměřené hodnoty toxinu cereulid byly zvýšené jen mírně oproti doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), který stanovil 2. února takzvanou referenční dávku na 0,014 µg/kg (mikrogramů na kilogram) tělesné hmotnosti.
Inspekce: Výrobci měli nastavené přísné hodnoty
Kopřiva také upozornil, že výrobci měli nastavené pro své kontroly daleko přísnější hodnoty, než jaké nastavila v únoru EFSA. „Výrobci tak při zohlednění svých interních limitů stahovali výrobky, které by SZPI v případě kontroly nemohla vyhodnotit jako nevyhovující,“ říká Kopřiva.
To potvrdila i mluvčí společnosti Nestlé Tereza Procházková.
Inspekce nemusela stahovaná mléka testovat, není to její povinnost. Informace ke kontaminovaným výrobkům sledovala v rámci Evropského systému rychlého varování pro potraviny (RASFF). Tam je vkládají dozorové orgány členských států, kde probíhá výroba daných potravin. A to na základě zjištění samotného výrobce.
Hodnoty pro konkrétní šarže nejsou v systému RASFF pro veřejnost přístupné. Seznam Zprávy požádaly společnost Nestlé o tyto hodnoty u všech jimi stahovaných kojeneckých mlék v Česku. Mluvčí Tereza Procházková takové hodnoty neposlala a uvedla: „Nově vzniklý referenční limit EFSA odpovídá hladině 0,43 ng/g (nanogramů na gram) v produktu. Nestlé však od samého začátku uplatňuje přísnější interní limit ve výši 0,2 ng/g a náš přístup zůstává beze změny. Stahování probíhalo preventivně a dobrovolně z interního principu nejvyšší opatrnosti.“
Další možnost? Testovat uchované mléko od rodin
Cestou, jak prokázat, nebo vyvrátit otravu či přítomnost toxinu, jsou rozbory mléka od spotřebitelů, kteří je zakoupili a uchovali.
Ministerstvo zdravotnictví potvrdilo Seznam Zprávám, že nechalo otestovat sedm vzorků od veřejnosti, výsledky má zatím pouze u dvou a jsou negativní.
Zatímco v některých státech EU vyzývaly úřady veřejnost, aby si použitá mléka uchovala v případě vážnějších zdravotních potíží, v Česku taková výzva od úřadů nepadla. Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím hlavní hygieničky Barbory Mackové pouze upozornilo, že rizikové šarže může veřejnost vrátit či vyměnit.
Evropské úřady: Riziko expozice kontaminovaným mlékem je nízká
Evropský úřad pro bezpečnost potravin a Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí minulý týden oznámily, že „v důsledku rozsáhlých kontrolních opatření zavedených v EU se pravděpodobnost expozice kontaminovaným výrobkům snížila a je považována za nízkou“.
Upozorňuje současně, že pokud stažené výrobky z trhu zůstanou v domácnostech, místo aby byly vráceny, mohou nastat další případy.
Pokud jde o dopad na zdraví, hodnocení EFSA uvádí, že intoxikace cereulidem se obvykle projevuje relativně mírnými příznaky, ale kojenci (do šesti měsíců) mohou být zranitelnější, protože jsou citlivější na dehydrataci a poruchy elektrolytů. Dopad expozice toxinu je hodnocen jako nízký až střední v závislosti na věku dítěte.
Vyšetřování probíhá s cílem dále identifikovat případy a posoudit, zda stažené šarže nebo jiné šarže kojenecké výživy mohly být původcem onemocnění.
Možné poškození střevního mikrobiomu
Redakce Seznam Zpráv oslovila několik odborníků - mikrobiology a také lékaře různých odborností - s dotazem na možné chronické následky po dlouhodobém užívání případně kontaminované mléčné stravy, byť by šlo o nízké dávky toxinu. Většina nedokázala odpovědět nebo přiznala, že by si musela problematiku blíže nastudovat.
Podle Daniely Winklerové ze Státního zdravotního ústavu se případné zdravotní následky odvíjí od stáří dítěte a právě dávky toxinu. „Nejvíce ohrožení jsou novorozenci, kteří mají nízkou hmotnost. Pokud nejsou vůbec kojeni, jejich výživa je závislá pouze na počáteční mléčné výživě. Pokud počáteční mléko obsahuje toxin cereulid, a to i ve velmi malém množství, může dojít k průjmům a zvracení, a v důsledku toho k dehydrataci organismu, což je pro novorozence vysoce rizikové,“ řekla Winklerová.
Podle ní není dlouhodobá konzumace toxinu cereulid obvyklá. „Pokud by však došlo k jeho dlouhodobé konzumaci, tak některé zdroje uvádějí možné poškození střevního mikrobiomu. Nejcitlivější a nejvíce ohroženou skupinou při dlouhodobém příjmu tohoto toxinu jsou kojenci a malé děti,“ říká Winklerová.
Deník The Brussels Times citoval mluvčí Belgické federální agentury pro bezpečnost potravin Hélène Bonteovou: „I když se rizika pro kojence mohou lišit v závislosti na jejich věku, závažné příznaky, které se vyvinou v důsledku otravy cereulidem, by byly výjimečné.“ Belgie potvrdila pět případů otrav cereulidem. Dětem bylo několik měsíců, měly „mírné příznaky“ a podle deníku se již uzdravily.
WHO svolává vědce z celého světa
Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila výzvu k vládám a vědcům z celého světa a chce svolat pracovní skupinu, která v nejbližší době posoudí mikrobiologická rizika u mléčné kojenecké stravy.
WHO chce řešit přibývající problémy se stahováním kojeneckého mléka v důsledku kontaminace a případně revidovat Kodex hygienické praxe pro práškové kojenecké a malé děti.
Ministerstvo: Děti se netestovaly, není kde
Krajské hygienické stanice v tuto chvíli prověřují šestnáct případů podezření na otravu. Hygienici se dotazují na zdravotní stav dětí a jejich stravování. Zkoumají také složení mléka.
„U každého hlášeného případu je doporučeno klinické vyšetření dítěte pediatrem. Rodičům postižených dětí je doporučeno okamžité ukončení konzumace podezřelého mléka a jeho vrácení v místě prodeje, a to v případě stahovaných závadných šarží,“ říká mluvčí Ministerstva zdravotnictví Martin Novotný. Dodal, že pokud se jedná o podezřelá mléka z nestahovaných šarží, posílají je hygienici na rozbor.
Žádné dítě ale nebylo testováno na přítomnost toxinu. Laboratoře, které by potvrdily přítomnost cereulidu v lidském organismu, v Česku podle resortu nejsou.
„Na úrovni Evropské unie je tato problematika aktuálně řešena. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) v současnosti hledá kontraktora, který by tuto analytickou službu zajišťoval pro jednotlivé členské státy EU,“ uvedl Novotný.
Kde přesně nastal problém v komunikaci směrem k veřejnosti, ministerstvo zatím neřeklo. Podle dřívějšího vyjádření Barbory Mackové selhala „komunikační linka“ a vzájemné informování v rámci úřadů. Vyplynulo, že k Mackové se „formální“ informace dostala až na konci ledna, přestože kojenecká mléka se stahovala už od prosince. Macková pozdější reakci vysvětlovala dlouhodobým podfinancováním hygienické služby v Česku.
Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že ve věci zahájilo interní audit. Přiznalo také, že eviduje jednu stížnost na pozdní informování veřejnosti.
