Hlavní obsah

Domácnosti přišly kvůli pandemii v průměru o 13 000 korun

Foto: Getty Images

Ilustrační fotografie.

Reklama

7. 9. 2020 12:04

Plošná opatření související s pandemií koronaviru se podepsala na příjmech i výdajích Čechů. Následky na ně dopadly v podobě snížených příjmů a zvýšených výdajů. Rodiny přišly o desetitisíce korun.

Článek

Každá česká domácnost v průměru přišla kvůli celostátním opatřením souvisejícím s koronavirem na jaře téměř o 13 000 korun. Toto období přineslo více než polovině (57 procent) Čechů buď snížené příjmy, nebo zvýšené výdaje, některé domácnosti postihlo obojí.

Vyplývá to z průzkumu, který pro vzdělávací neziskový projekt Den finanční gramotnosti a společnost Partners připravila mezi tisícovkou respondentů agentura MindBridge Consulting.

Častěji proti uvedenému průměru finančně dopadl koronavirus na Pražany (67 procent) a z dílčích skupin na podnikatele (72 procent). Nejméně pandemie podle průzkumu finančně zasáhla seniory.

Zvýšené výdaje a zároveň snížené příjmy postihly pětinu Čechů (21 procent), která tratila 32 000 Kč. Snížení příjmu se týkalo téměř poloviny (43 procent) domácností. V průměru přišly takto postižené rodiny o 24 000 Kč.

„Nejnižší finanční ztráty v oblasti příjmu zaznamenali senioři, část z nich totiž pobírá starobní důchod. Čeští senioři tak patřili mezi nejvíce stabilizovanou část populace,“ uvedla lektorka projektu Den finanční gramotnosti a finanční poradkyně Partners Lucie Baslová.

Více než třetina domácností musela sáhnout neplánovaně hlouběji do svých kapes a průměrný výdaj za koronavirus pro ně činil téměř 8 000 Kč. Polovina těchto domácností uváděla výdaje do 2 000 Kč, více než pětinu stála epidemie přes 5 000 Kč. Výdaje spojené s koronavirem měli častěji respondenti z Prahy.

Z výsledků průzkumu vyplývá, že tři čtvrtiny lidí vyjdou s měsíčním příjmem tak, že mohou vytvářet i úspory, 22 procent lidí vyjde „taktak“ a zbylých šest procent si na měsíční výdaje čas od času musí půjčit nebo spotřebovávat předchozí úspory. Lépe situovaní jsou mladí svobodní lidé a lidé s vysokoškolským vzděláním, které obvykle znamená i vyšší příjem.

Srpnový průzkum ukázal, že domácnosti by při výpadku příjmu se svými naspořenými prostředky vydržely v průměru sedm měsíců, 15 procent déle než rok, 40 procent má rezervy nejvýše na dva měsíce. „Minimální úspora by přitom měla být alespoň tři měsíční příjmy,“ upozornila Baslová.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované