Hlavní obsah

Bydlení pro turisty? Kývnout bude muset celý dům, plánuje ministryně

Klára Dostálová je ministryní pro místní rozvoj od roku 2017. (Video: Seznam Zprávy)

19. 2. 14:00

Změní se někdy šnečí tempo výstavby v Česku? Bude ubytování Airbnb podléhat přísnější regulaci a jaká je strategie státu ohledně bytové politiky? Ve Výzvě odpovídala ministryně pro místní rozvoj za hnutí ANO Klára Dostálová.

Článek

Jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko a pak hurá stavět. Kdy tohle bude česká realita?

Já doufám, že už v roce 2021. podnikáme k tomu všechny kroky, tzn. do konce března bychom měli mít vypořádána meziresortní připomínková řízení, pak nastupuje proces ve vládě, to znamená legislativní proces vlády. Vláda by to mohla dostat na stůl zhruba v červnu, a pokud to všechno takto pěkně půjde, tak první čtení bychom mohli stihnout ještě před prázdninami, tzn. na té poslední červencové schůzi.

A půjde to všechno takhle pěkně? Protože třeba Hospodářská komora teď dává od vaší předlohy ruce pryč a tvrdí, že to bude ještě horší, než to bylo předtím.

To asi takto nemůže být úplně myšleno, protože kolegové z Hospodářské komory se velmi intenzivně podíleli na tom zákonu. My jsme se s panem prezidentem Dlouhým sešli, řekli jsme si, že expertní role Hospodářské komory byla naplněna. V podstatě bylo naplněno memorandum a vypořádání meziresortu a ty další legislativní kroky jsou plně v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Je pravda, že Hospodářská komora se těžko srovnávala s tím kompromisem, který byl učiněn se Svazem měst a obcí. Byť jsme si ho potvrdili i na úrovni pana premiéra i za účasti Hospodářské komory a řekli jsme si, že sice je to samozřejmě kompromisní řešení, ale dá se na tom stavět a ten zákon dotáhnout tak, jak ho máme připraven.

Já budu citovat právě Vladimíra Dlouhého, prezidenta Hospodářské komory, který řekl: Hrozí nebezpečí, že všechny problémy stávajícího neutěšeného krizového stavu českého stavebního práva zůstanou zachovány. Přijetí zákona se navíc velmi pravděpodobně odsouvá kamsi za rok 2024, tzn. že nemá pravdu?

To si myslím, že nemá, protože samozřejmě i kolegové, kteří se podíleli v rámci těch týmů Hospodářské komory, se nadále dostavují do pracovní skupiny na úrovni Poslanecké sněmovny tak, abychom spoustu věcí projednali. Aby to projednávání pak v rámci pléna Poslanecké sněmovny bylo co možná nejjednodušší, tzn. abychom ty věci už měli předjednány předem. Takže rozhodně si nemyslím, že zastavujeme jakékoliv kroky k tomu, abychom stavební právo zrychlili do roku 2021. A ty obavy, že by tam zůstaly věci tak, jak jsou? Vždyť ony ty věci jsou tak, jak je spolu s námi připravila Hospodářská komora. Jediný rozdíl je, že prvoinstanční orgány pouze pro místně příslušné stavby zůstanou na úrovni obcí. Nicméně odvolání velké stavby, všechno už půjde na státní stavební správu, tak, jak jsme to od začátku s Hospodářskou komorou připravovali.

Proč Česko nemá dosud kvalitní stavební zákon? Hnutí ANO už drží Ministerstvo pro místní rozvoj druhé volební období, tedy sedm let.

To je samozřejmě oprávněná kritika. My jsme na to šli vždycky cestou novely, ale ukazovalo se, že každá novela je opravdu další problém do stavebního řízení, byť to bylo myšleno dobře, a to tím, jak se nezměnily všechny procesy, tak to vyvolávalo naopak další problémy. Takže proto my jsme řekli, že už žádnou novelu. Oni nás o to prosili i kolegové ze stavebních úřadů. Říkali: Prosím vás, hlavně ne žádnou novelu, pojďme to tedy postavit znovu celé na úplně jiných nohách, na jiných základech, na jiných principech, abychom to zrychlili. Takže proto úplně nový zákon na jiných principech. Tzn. abychom opravdu integrovali dotčené orgány, aby nebyly roztříštěné stavební úřady, aby se neodehrával ping-pong mezi jednotlivými orgány, aby byly nastaveny apelační principy, aby obíhala dokumentace, nikoliv investor, abychom maximálně digitalizovali.

A budou ty nohy pevné? Připomenu vám statistiku, že ve vyřizování stavebního povolení kleslo Česko meziročně ze 156. místa na 157. místo, a to mezi 190 porovnanými zeměmi. V Česku je na získání nutných razítek potřeba stejně jako loni 246 dnů. Tedy 7× více než v nejrychlejším Singapuru. To nevypadá, že výstavba v Česku je pro vládu prioritou.

V dnešním pohledu, když se zeptáte stavebníka a řeknete mu 246 dnů, tak vám na to řekne kéž by.

Klára Dostálová

Politička, od prosince 2017 ministryně pro místní rozvoj. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor podnikový marketing a management. Deset let působila jako předsedkyně představenstva Centra evropského projektování. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 byla z pozice nestraníka lídryní hnutí ANO 2011 v Královéhradeckém kraji a stala se tak poslankyní.

Takže to je ještě málo?

Ano, protože ten žebříček vůbec nezohledňuje zdržení, které tady v České republice máme, třeba stavba bytového domu v Praze trvá 5–8 let, takže toto jsou jenom načtené lhůty ze zákona, a to jsme na 157. místě.

Takže bychom byli na tom 190. místě?

Já si myslím, že tolik zemí ani není, kdybychom načetli všechny lhůty v rámci zpoždění. To říkám s nadsázkou. Ale naším cílem je samozřejmě se dostat do nejlépe první desítky. A samozřejmě dostat se aspoň na těch 100 dnů. Abychom měli jistotu toho jednoho roku, včetně stavebního povolení, včetně odvolání a přezkumu. Abychom měli jistotu toho jednoho roku, že všechny věci budeme mít vyřízeny. Kdybychom digitalizaci pustili do současného systému, tak jsme pořád na 157. místě. Proto je potřeba změnit ty procesy, ty nohy, o kterých jste hovořila.

Například právník Pavel Franc k tomu návrhu ale říká: je to jeden krok dopředu a dva zpátky. Místopředseda ODS Martin Kupka pak k tomu dodal následující: Posun po jednání se Svazem měst a obcí také nevnímám úplně příznivě. Vznikl jakýsi hybridní model, který by mohl věci opravdu zkomplikovat. Je to tedy skutečně cesta, co nás dostane do první desítky?

Co se týká pana poslance Kupky, tak tomu vůbec nerozumím. Když se podívám zpětně, on říkal, že je špatně ten institucionální model, to znamená oddělení státní správy a samosprávy. Když jsme tedy nechali stavební úřady, ty první instance na obcích, tak to zase kritizuje. Tak si musí pan poslanec udělat jasno ve svých názorech. Co se týká pana France, ano, my všichni víme, že samozřejmě správná cesta, potvrdil nám to i zástupce Nejvyššího správního soudu, by byla oddělit státní správu od samosprávy. Málokdo ví, že i dneska jsou to kompetence státu, ale v tzv. přenesené působnosti na obcích. Ale bohužel ten střet dvou vesmírů, to znamená zájmy samosprávy a hájení veřejných zájmů státu, jsou kolikrát v konfliktní situaci. Proto se samozřejmě judikuje systémová podjatost. Na druhou stranu jsme se dohodli na tom jednání, že budou místně příslušné stavby v první instanci na obcích, ale veškeré odvolací procesy už budou na státní stavební správu. A velké stavby, liniové stavby, nadregionální stavby, vyhrazené stavby, rovnou půjdou na státní stavební správu. Proto si myslím, že tento model má šanci na úspěch v tom kontextu, jak je zákon napsán, abychom stavební řízení zrychlili a zjednodušili.

Nemůžete se právě dívat? Poslechněte si audio verzi rozhovoru.

Pojďme na druhé téma, a to je Airbnb. Ministerstvo ho chce regulovat. Zeptám se nejdřív osobně: Využila jste vy někdy službu Airbnb?

Využila, já se přiznám, využila jsem ho v zahraničí. Na druhou stranu tam vždycky bylo napsáno, že se odevzdává místní daň a že moje údaje budou sdíleny s příslušnými orgány dané země. Tzn. my přesně tohle chceme v rámci Airbnb, protože my máme nastavenou legislativu, ale bohužel digitální platformy nesdílí data s českými orgány. A my potřebujeme mít informace o těch podnikatelích, tedy kdo to ubytování nabízí, ne kdo tam je ubytovaný. To už je potom záležitost samozřejmě hlášení těch hostů vůči cizinecké policii. Ale potřebujeme informace, kdo ubytovává – tak, aby se vybíraly místní poplatky, protože potom na to doplácí rezidenti, odpadové hospodářství atd. A vůbec aby neunikaly daně, abychom měli nastavené stejné principy ubytování jako mají například hoteliéři.

Jak by ta regulace měla vypadat? Vy už jste řekla, že nechcete jít nějakým novým zákonem, ale spíše vlastně úpravou současných zákonů, nenabíháte si tady jako u stavebního zákona, kdy nakonec potom skončíte u samostatného zákona?

Tak to jsou zase dvě různé věci. My chceme jít úpravou zákona tak, abychom mohli sdílet s platformami data. Tzn. platformy by byly povinny nás informovat, kdo ubytovává tady na půdě České republiky, a tím pádem jsme mohli mít vymahatelnost práva. Protože my máme nastaveno spoustu věcí, ale my nevíme, po kom to právo máme vymáhat. Tak to je jedna věc a na tom je shoda napříč politickým spektrem. Já jsem založila pracovní skupinu, kde jsou všechny poslanecké kluby a pravděpodobně to sdílení těch dat bude poslaneckou iniciativou. Další věc je, zda obce mají mít právo regulovat si na svém území, zda nějakým způsobem sáhneme do společenství vlastníků jednotek, zda sáhneme do stavebního zákona v rámci rekolaudace těch bytů.

A ta vaše představa, jak by ta regulace měla vypadat?

My jsme řešili vyhlášku nebo nějaké opatření pro obce, protože to je běžná praxe v těch velkých městech v zahraničí, že si to obce nebo města regulují. Regulují si, zda ty pobyty mohou být třeba maximálně 60 dnů v roce, kde se ubytovávat, to znamená konkrétní zóny, a to budeme řešit samostatnou přípravou. Kolegové v rámci skupiny se dohodli, že to už ale není na poslaneckou iniciativu, ale na vládní návrh. Pokud bychom k tomu dospěli, protože tam je potřeba projednat to se všemi resorty, tak my nachystáme ty další kroky. Ale všichni jsme se shodli na tom, že možná to ani nebude potřeba, pokud budeme mít ta data a budeme vědět, s kým máme tu čest na české straně a můžeme vlastně vymáhat současné právo.

Bytová družstva by mohla dávat Airbnb souhlas

A co byste řekla lidem, kteří bydlí v domě, kde se pronajímá byt na Airbnb a je tam hluk, je tam nepořádek, a oni si na to stěžují? Kdy si budou moci oddechnout?

My jsme třeba teď v rámci občanského zákoníku již podpořili pozměňovací návrh, který hovoří o tom, že ten, kdo ubytovává v bytovém domě, bude mít povinnost informovat společenství vlastníků jednotek. To je ale povinnost informovat. A tam jde o soukromé vlastnictví a musíme to řešit dále, abychom to mohli dotáhnout i třeba v rámci občanského zákoníku nebo v rámci jiného zákona k tomu, že by k tomu SVJ nebo bytové družstvo muselo dát souhlas.

Pojďme na třetí téma, a to je audit Evropské komise. Do Česka už dorazil český překlad, už jste ho četla?

Já jsem ho četla v médiích, četla jsem tu anglickou verzi. Jinak ten audit i ta korespondence s Evropskou komisí je na úřednickém aparátu. To nedostává do ruky žádný ministr, je to adresováno národnímu orgánu pro koordinaci. 5. února přišla česká verze, od teď běží dvouměsíční lhůta. Kolegové samozřejmě rozeslali českou verzi všem auditovaným subjektům, mají pracovní skupinu, kde se domlouvají, jak ta odpověď bude za českou stranu vypadat.

To, co jste tedy četla v médiích, to jasně konstatuje, že podle toho auditu je Andrej Babiš ve střetu zájmů. Jak se vám to poslouchá jako ministryni vlády, kde vaším šéfem je právě Andrej Babiš ?

Já to z toho takto nečtu, protože i kolegové říkají, že pan premiér se pohybuje v souladu s českými zákony. Já jsem docela ráda, že včera Ústavní soud potvrdil legitimitu zákona o střetu zájmů, podle kterého se pan premiér chová. Takže v tomto kontextu se připravují odpovědi. Já jsem opravdu přesvědčená o tom, že tam se pořád říká, že je to osoba, která se přímo podílí na čerpání těch fondů, tak to skutečně pan premiér není. Není členem ani monitorovacího výboru, ani implementačních orgánů.

Jak si ale vysvětlujete, že každý, kdo ten audit četl, tak říká, že je to tam jasně dané, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů?

Podle mě bude muset dojít k tomu, že si budeme muset dát na stůl českou legislativu a evropskou legislativu. Ústavní soud řekl, že zákon o střetu zájmů je v pořádku.

A také řekl, že evropská legislativa v tom případě hraje první housle a české právo ji má respektovat.

Ano, ale samozřejmě každý český občan se musí pohybovat v souladu s českými zákony, takže my teď budeme asi žádat o to, zda se udělá porovnání, zda jsme správně aplikovali do českých zákonů evropské právo.

To jsou tedy ty připomínky, které budete dávat teď Evropské komisi?

Já znovu říkám, že na odpovědi nepracuji, ale předpokládám, že kolegové se budou vyjadřovat ke všem bodům, které ta závěrečná zpráva obsahovala.

Protože vy jste sama na tiskové konferenci říkala, že budete hájit Česko do posledního dechu, tak proto se na to ptám.

Přesně tak, pokud jsou naši úředníci přesvědčeni o tom, že jsme všechno udělali správně, tak nevidím důvod, proč bychom měli v nějaké fázi ustupovat. My prostě budeme hájit naši pozici, české zájmy opravdu do poslední možnosti, které nám budou nabízeny.

Takže z vašeho pohledu je Andrej Babiš, co se týká údajného střetu zájmů a čerpání dotací čistý jako lilie?

Já už jsem to říkala předtím. My jsme si nechali udělat stanovisko Ministerstva spravedlnosti. Jde o to, že z našeho úhlu pohledu to není osoba podílející se na implementaci evropských fondů a tyto věci jsou asi pravděpodobně i předmětem dojednávání mezi Evropskou komisí a Českou republiku.

Byla byste pro to, aby se audit zveřejnil?

Z mého pohledu ctím Evropskou komisi jako velmi dobrého partnera České republice, a pokud nás partner požádá o to, abychom s dokumentem zacházeli jako s důvěrným, tak nevidím jediný důvod, proč bychom měli narušovat toto partnerství.

Třeba proto, že vás o to žádá váš koaliční partner ČSSD?

Ano, ale prostě Evropská komise je ten partner, který je v rámci auditu tím relevantním. Dokonce se i poslanci dotazovali Evropské komise a ta řekla, že to není ke zveřejnění, že to je v režimu důvěrné.

Vy jste řekla, že ctíte Evropskou komisi. Když jezdíte na jednání do Bruselu, ptají se vás kolegové na ten spor Česka a Evropské komise ohledně dotací?

Ne, ještě se mi to nikdy nestalo. Jezdím tam v rámci těch rad, tzn. na vyjednávání nového programovacího období a ještě se mě nikdo z kolegů ani z jiných členských zemí neptal na to, jak to tady řešíme nebo neřešíme.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené