Hlavní obsah

Dostálová obešla úředníky. Podepsala jinou verzi stavebního zákona

Ministryně Klára Dostálová nechala úředníky pracovat na zákonu, který určí, jak budeme stavět domy. Podepsala ale jinou verzi, než jí podřízení předložili.

Reklama

aktualizováno •

Nový stavební zákon kritizují památkáři, hasiči i Svaz měst a obcí.

Článek

Nový stavební zákon má být jednou z vlajkových lodí vlády hnutí ANO. Bývalá ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová zvládla zavést jen řadu dílčích, často kritizovaných novel, její nástupkyně Klára Dostálová má proto jako hlavní cíl vytvořit zbrusu nový stavební zákon.

Ten má podle její šéfa, premiéra Andreje Babiše, přinést zrychlení a zjednodušení stavebního řízení.

Jenže přípravy nového zákona provází celá řada nejasností. Zákon pro ministerstvo původně připravovala Hospodářská komora a jí najatá právní kancelář Havel & Partners. Objevilo se podezření, že zákon byl připraven na míru developerům.

Ministryně Klára Dostálová celou dobu ujišťovala, že zákon developerům na ruku nepůjde. I kvůli kritice svolala od konce srpna pracovní skupinu, ve které zasedli úředníci z různých ministerstev i experti zvenčí.

Ta připravila pracovní verzi zákona, jejíž finální podoba byla hotová 15. listopadu. Podle důvěryhodného zdroje Seznamu Dostálová na pracovní skupině tvrdila, že právě s touto verzí počítá. Na začátku týdne ministryně zákon podepsala a poslala ho do připomínkového řízení.

Jenže podle zjištění Seznamu je nakonec znění zákona jiné. A řada zásadních pasáží, na kterých se pracovní skupina shodla, v něm chybí. Seznam má obě verze zákona k dispozici.

„Tři měsíce jsme intenzivně jednali a znění, na kterých jsme se dohodli, tam vůbec nejsou,“ sdělil Seznamu jeden z úředníků, který se na přípravě stavebního zákona podílel a který si nepřál být jmenován.

„Ministryně nám pouze vzkázala, že pokud máme k návrhu zákona výhrady, tak je máme uplatnit v připomínkovém řízení,“ dodal. Ministerstvo Seznamu na opakované dotazy, proč ministryně podepsala jinou verzi, neodpovědělo.

„Teď je otevřen prostor pro připomínky ostatních rezortů a zástupců odborné veřejnosti. Všechny připomínky budou následně řádně vypořádány v průběhu ledna před předložením návrhu zákona vládě,“ napsal Seznamu Vilém Frček, mluvčí ministerstva.

Upřesnění

V článku jsme původně uvedli několik nepřesných příkladů rozdílů mezi návrhy zákona. Za pochybení se omlouváme.

Na rozdíly ve znění zákonů si stěžují například zástupci Svazu měst a obcí, kteří jsou přesvědčeni, že v aktuálně navrženém znění přicházejí o některé pravomoce. „Požadujeme zachování stávajícího systému, pouze chceme, aby ty procesy byly zrychleny. Nesouhlasíme se změnami v procesu územního plánování,“ uvedla šéfka svazu Radka Vladyková.

Nespokojení jsou i hasiči, kteří se pracovních skupin k zákonu také zúčastnili. „Byla nastavena dohoda v podobě dotčených oblastí požární ochrany, ochrany obyvatelstva, IZS a krizového řízení. Můžeme předběžně deklarovat, že nevnímáme dohodu jako naplněnou a z tohoto důvodu uplatníme zásadní připomínky prostřednictvím Ministerstva vnitra,“ uvedl Rudolf Kramář z generálního ředitelství Záchranného hasičského sboru.

Podle ministerstva kultury stále přetrvávají pochybnosti například ohledně bourání v pamtákově chráněných oblastech nebo povolování staveb v již chráněných kulturních památkách většího rozsahu.

Návrh počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednoho. Instituce, jako jsou památkáři nebo odbory životního prostředí, se sice ke stavbám budou i nadále vyjadřovat, konečné stanovisko ale bude jen jedno. A bude ho vydávat sám stavební úřad.

To podle kritiků zkomplikuje ochranu památek i životního prostředí a nahraje velkým developerům. Předseda Hospodářské komory Vladimír Dlouhý se už před časem ohradil proti tomu, že by návrh zákona šel na ruku velkým firmám.

„Není pravda, že zákon nahrává velkým developerům. Dokonce tvrdím, že je to lež. Pomůže celé společnosti, od malých podnikatelů po velké firmy. Dále třeba lidem, kteří si chtějí postavit dům. Nebo státu při výstavbě infrastruktury. Dnešní situace je zoufalá,“ řekl Dlouhý.

Reakce MMR po zveřejnění článku

Stavební zákon je tvořen jako každý jiný legislativní předpis. MMR již před více než 3 lety připravilo základní principy rekodifikace, které byly schváleny Vládou České republiky. Na základě tohoto „zadání“ začala příprava věcného záměru zákona, který byl schválen v roce 2019 a na nějž navázala příprava paragrafovaného znění zákona. Na něm zaměstnanci ministerstva intenzivně pracovali ve spolupráci se všemi dotčenými orgány. Příprava zákona je plně v kompetenci MMR, ustanoveno bylo hned několik pracovních skupin, stejně tak grémium ministryně. Pro maximální urychlení tvorby již věcného záměru nového stavebního zákona, tak aby jej parlament mohl schválit již za tři roky, bylo rozhodnuto na úrovni premiéra Vlády ČR o zapojení Hospodářské komory ČR. Všechny tyto skupiny se potkávaly během přípravy nového stavebního zákona na společných kontrolních dnech, došlo k několika „vlnám“ interního vypořádání jak v rámci týmů, které na rekodifikaci pracují, tak také uvnitř MMR. Výsledkem všech těchto prací je paragrafové znění stavebního zákona, které ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová 25. listopadu 2019 podepsala, a které obsahuje kompromis napříč pracovními skupinami a grémiem, a následně bylo toto paragrafové znění odesláno do připomínkového řízení. Toto řízení dává prostor pro připomínky ostatních rezortů a zástupců odborné veřejnosti. Všechny připomínky budou následně řádně vypořádány v průběhu ledna před předložením návrhu zákona vládě.

Reklama

Doporučované