Hlavní obsah

Dotace na toustový chleba jako trestný čin? Policie by musela dokázat, že Agrofert při žádostech o stamiliony zalhal

Foto: Profimedia, Profimedia.cz

Podle premiéra Babiše nebude Česko „vracet ani korunu“.

Pekárna podle auditorů nesplnila podmínky dotace – nevyrábí toustový chleba novou technologií. Stejně jako chemička Lovochemie v případě hnojiv.

Článek

Když Pekárna Zelená louka spouštěla slavnostně výrobu na nové lince, doprovázela to reklamní kampaň s heslem: „Začíná doba toustová.“ Protože právě na novou a zdravější technologii pečení toustového chleba dostala pekárna nedaleko Prahy evropskou dotaci 100 milionů.

Dnes se stejná pekárna, spadající do holdingu Agrofert, stává symbolem problémů Andreje Babiše (ANO). Český premiér je podle předběžného auditu ve střetu zájmů, protože Agrofert ovládá a zároveň čerpá dotace. A stovky milionů by tak mělo Česko vrátit.

A auditorskou zprávou se teď zabývá i Nejvyšší státní zastupitelství, které informace v ní uvedené analyzuje. A to proto – jak uvedl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman – že „to, co je tam napsané, je závažné a mohlo by to zavdávat podezření z trestného činu“.

Pokud by se však měl například případ toustového chleba přenést z roviny dotačních pochybení do trestní kauzy, museli by policisté doložit, že Agrofert například právě v této žádosti o 100 milionů zalhal, že se jedná o jedinečnou technologii, která přinese kvalitnější výrobky.

„Policie by musela dokázat, že někdo uvnitř firmy řekl: Víme, že bychom na dotaci nedosáhli, takže zkusíme ta pravidla obejít a tvrdit, že je to úplně nová technologie pečení chleba. A takové podezření tam skutečně je,“ říká Leopold Černý, bývalý důstojník protikorupční policie a dnes právník společnosti Screening Solutions.

Vzpomínka na Čapí hnízdo

Auditoři Evropské komise upozorňují, že v době přidělení dotace (v roce 2015) technologie na toustový chleba nijak zvlášť inovativní nebyla. Ano, snižuje obsah soli nebo pomohla vyvinout vlastní pšeniční kvas. Jenže takovou technologii už několik let používala i jiná holdingová pekárna v Německu. „Jmenovitě společnost Lieken AG,“ zjistili auditoři.

Rozhovor: Babiš se hájí v kauze údajně neoprávněných dotací. (Video: Seznam.cz)

Aby šlo o trestný čin, museli by ho vyšetřovatelé podložit jasnými důkazy. Například zápisy z porad nebo e-maily, že autoři žádosti o dotace z Agrofertu věděli, že už podobná technologie v rodině firem funguje. „Samozřejmě čím déle od podání žádosti uplynulo, tím hůře se důkazy získávají,“ říká ze své zkušenosti policisty právník Černý.

Se svědky se naopak počítat nedá. „Zpětně si řada lidí už nemusí moc pamatovat. Nebo si možná nebudou chtít pamatovat,“ naráží Petr Leyer, právník protikorupční organizace Transparency International na to, že zaměstnanci holdingu nemají důvod vypovídat proti své firmě – natož proti Babišovi, faktickému majiteli Agrofertu. Mimochodem, právě Transparency International svým oznámením Evropské komisi kauzu Babišova střetu zájmů spustila.

Mají se bát i dotační úředníci?

Trestný čin dotačního podvodu spočívá v tom, že stačí uvést do žádosti o dotace nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje. Nezáleží, jestli nakonec žadatel peníze dostane. Právě tak vystavěli policisté konstrukci zločinu s velkou škodou i v případě Čapího hnízda, v němž je premiér a další lidé trestně stíhán a policie už ukončila vyšetřování s návrhem na obžalobu.

Podle oslovených právníků by se ale zájem policie neměl vyhnout ani úředníkům a hodnotitelům, kteří žádost o peníze zpracovávali a dávali jim body.

„Auditorská zpráva jednoznačně říká, že hodnocení selhávalo,“ říká Leyer. V případě pekárny na toustové chleby někteří hodnotitelé vůbec nevysvětlili, proč žádosti přidělili vysoký počet bodů. Jiný hodnotitel napsal, že žádost nesplňuje podmínku dlouhodobé spolupráce s vysokou školou. A přesto dal nakonec žádosti nejvíc bodů, co šlo.

Pochybení auditoři našli také u dotace z roku 2017 pro chemičku Lovochemie, která čerpala 50 milionů na nový, rovněž inovativní výrobní postup hnojiv. Patent na tuto technologii držela slovenská společnost Duslo, součást Agrofertu. Lovosická chemička měla doložit takzvaný referenční vzorek – tedy že je možné touto technologií hnojivo vyrobit. Vzorek přitom pocházel právě z Dusla.

Takže podle auditorů podobný případ jako pekárna: o žádnou převratnou novinku nešlo, když už se v rámci holdingu používala. Petr Leyer z Transparency International si myslí, že tady by dotační úředníci a hodnotitelé opravdu mohli mít problém s policií. „Měli k dispozici všechny podklady. Tyhle nesrovnalosti tak mohli včas odhalit,“ myslí si Leyer z Transparency International.

Babiš tomu „vůbec nerozumí”

Podle přeběžné zprávy auditorů by mělo Česko kvůli Babišovi vracet 451 milionů. Finální rozhodnutí padne, až bude sepsaná konečná zpráva – po vypořádání argumentů z Česka, které podle Babiše „nebude vracet ani korunu”.

„Vůbec tomu nerozumím, jak bychom se mohli pohybovat v oblasti jakéhokoliv trestného činu,“ uvedl Babiš o víkendu. „Samotný nezávazný předběžný návrh auditní zprávy je plný faktických nepravd, které budou příslušné české odborné orgány v následujících měsících vysvětlovat a vyjadřovat se k nim,“ řekl premiér.

Podobně reagoval i Karel Hanzelka, mluvčí Agrofertu. „V momentě, kdy budeme mít vypracovánu naši vlastní celkovou právní analýzu, jsme připraveni ji poskytnout Evropské komisi a příslušným orgánům České republiky. Jsme přesvědčeni, že pokud by nás evropské orgány kontaktovaly a vyslechly si náš právní názor, vůbec by nemohly ke svému předběžnému závěru dojít,“ řekl mluvčí.

Doporučujeme