Hlavní obsah

Druhý nouzový stav v Česku: Trojnásobná doba, nesrovnatelně horší čísla

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

S koncem nouzového stavu skončil i zákaz cestování mezi okresy.

Reklama

12. 4. 19:22

S příchodem pondělí skončil v České republice nouzový stav. Nejdelší v její historii a druhý za poslední rok. Souhrnná data ukazují, jak moc se obě období lišila.

Článek

Krajské a senátní volby 3. a 4. října minulého roku byly jednou z posledních velkých událostí před začátkem posledního nouzového stavu v Česku. Platil od loňského 5. října a skončil až tuto neděli, tedy po 188 dnech. Česká republika přitom v loni už jeden nouzový stav zažila. Vyhlášen byl 12. března a trval „pouhých“ 66 dní, do 17. května.

Zatímco první nouzový stav se prodlužoval dvakrát, ten druhý byl nastavován celkem osmkrát. Poslanecká sněmovna jej prodloužila pětkrát. Poté byl jednou vyhlášen vládou na základě žádosti hejtmanů a posléze znovu dvakrát prodloužen. V jeho průběhu také skončili dva ministři zdravotnictví.

Zásadní rozdíly v datech

Než se však začnou obě období srovnávat, je třeba mít na paměti několik faktorů. Jedním z nich je efekt počasí. S oteplením se schopnost viru šířit se snižuje. Podle výzkumu analyzovaného v magazínu International Journal of Environmental Research and Public Health (IJERPH) naopak klesající teplotu doprovází nárůst případů. Největší incidence je podle vědců v teplotách mezi 0 až 17 stupni Celsia.

Při nižších počtech případů je také snazší jejich trasování a prevence dalšího šíření nákazy. Svoji roli zde hraje i psychika. Na jaře loňského roku byla pandemie novinkou a neznámou hrozbou. Opatření proto byla zavedená brzy a byla více dodržována.

Druhý nouzový stav vešel v platnost po půlroce epidemie a hned na začátku byla situace výrazně horší. Vidět to je i na grafu denních přírůstků nakažených: v prvním dni prvního nouzového stavu přibylo 22 nakažených, v říjnu to bylo více než tři tisíce.

Denní průměr byl v prvním nouzovém stavu mírně přes 125 nově nakažených za den s maximem 377. To je zhruba 2,6krát méně, než bylo minimum celého druhého nouzového stavu. Mimochodem jde o jediný přírůstek pod 1 000 od konce loňského září a evidován byl v neděli 11. dubna. Průměrně v druhém sledovaném období přibývalo více než 7 929 nakažených denně.

Více testů, klesající pozitivita

S nárůstem nakažených vzrostl počet testů, které se denně uskutečnily. Loni v září se sice změnila metodologie, rozdíl je ale i tak patrný. Zatímco na jaře loňského roku nikdy nepřesáhl denní počet testů hranici 10 tisíc, od září tato meta padala naprosto běžně.

Loni v říjnu se počet PCR testů blížil dokonce hranici 50 tisíc za den, přes 40 tisíc se dostávaly hodnoty i v březnu letošního roku. V poslední době tato čísla spíše klesají, dobrou zprávou však je, že klesá i jejich pozitivita.

Smutný rekord

Velký rozdíl mezi oběma obdobími je vidět také v denním počtu úmrtí. Již od února je jasné, že začátek letošního roku překonává všechny smutné rekordy. Potvrzují to i čísla úmrtí na koronavirus, která denně neklesla pod stovku od 20. prosince.

Nejtragičtější den prvního nouzového stavu přinesl 15 zesnulých, denní průměr dosáhl 4,46 úmrtí. Rozdíl mezi denními průměry obou nouzových stavů je tedy téměř 140 obětí.

Zásadní rozdíl mezi oběma obdobími je i v počtu hospitalizovaných. V současnosti – po skončení druhého nouzového stavu – je více než 1,3tisíckrát vyšší, než byl v polovině května minulého roku, kdy byl vyhlášen první. Zdravotnictví je navíc již delší dobu na hranici svých možností.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené