Hlavní obsah

Duel Trump - Merkelová začal. Půjde i o výplatní pásky Čechů

Duel Trump - Merkelová začal. Amerika první, ale Německo druhé být nehodlá. (Video: Martin Jonáš)

 

Reklama

10. 2. 2017 13:00

Kancléřka v případném střetu s novým americkým prezidentem nehodlá obětovat zájmy Německa.

Článek

Očekávání tak velká, že je bude těžké nezklamat. Hned po vítězství Donalda Trumpa otiskl New York Times rozsáhlý text, jehož titulek hlásá: Z Angely Merkelové se má stát poslední pilíř liberálního Západu. Část amerických novinářů by v německé kancléřce ráda viděla protiváhu Donalda Trumpa a také jednoho z posledních světových státníků, který se nebojí postavit za hodnoty, jež se v ústech jiných mění v nadávku: lidská práva, evropská integrace, volný světový obchod.

První dny Donalda Trumpa v Bílém domě popřely proroctví, podle nichž se zlobivé dítě americké politiky mělo pod tíhou úřadu automaticky zklidnit. Zběsilé tempo, s jakým nová administrativa vysílá do světa další a další teatrálně razantní exekutivní příkazy, jen zesiluje naděje liberálů, které se upínají k pracovnám německého kancléřství.

Kdo není doma prorokem

Ve zběsilém tempu pracují i německé listy, které produkují jeden za druhým komentáře na stejné téma. Charakteristicky projevují pro vůdčí roli Angely Merkelové ve světové aréně méně nadšení. Upozorňují na to, že kancléřku v příštích měsících pohltí domácí předvolební kampaň, ve které navíc dosavadní suverénní politický buldozer nemá nic jisté.

Mezi komentáři velkých německých novin se mísí dvojí nálada: odhodlání a jen zčásti skrývané zděšení. Trumpova rétorika dává tušit, že se chystá střet, ve kterém půjde o přežití Německa tak, jak ho známe.

Export, export, export

Mohl to být varovný výstřel, ale možná také první výstřel nové války.

Podle Trumpa Německo manipuluje s měnou. Uměle podhodnocuje hodnotu eura, aby zlevnilo své výrobky na světovém trhu. Ve výsledku dusí americkou konkurenci a Američany připravuje o pracovní místa. Podobně bez obalu zaútočil na Berlín Trumpův hospodářský poradce Peter Navarro.

Jako i v mnoha jiných případech, i toto Trumpovo tvrzení vyhlíží jako směs nehorázných nesmyslů, nabalených na zdravé a v podstatě pravdivé jádro.

Německo může měnou, kterou používá, manipulovat jen velmi těžko. Německé marky se vzdalo ve prospěch společné měny, jejíž osud leží v rukou přinejmenším oficiálně nezávislé Evropské centrální banky. Naopak, Berlín by aktuálně ve strachu z inflace velmi stál o přitvrzení laxní měnové politiky ECB.

V jednom má ale Trump pravdu: Relativní hodnota eura je nižší, než by byla hodnota samostatné německé měny. Je to jeden z aspektů, který německým výrobcům pomáhá v jejich triumfálním tažení světovou ekonomiku. Loni německý převis exportu nad dovozem dosáhl omračující hodnoty 234 miliard eur. Letos zřejmě Německo opět předstihne v objemu vývozu Čínu.

Nelibost nad tím neprojevuje jen Donald Trump. Stěžují si evropští sousedé, stěžuje si Evropská komise. Trumpova slova ale musí Berlín brát velmi vážně, i proto, že navíc hrozí de facto likvidačními cly velkým německým firmám. Trumpova vyjádření naznačují, že by neváhal porušit ustanovení Světové obchodní organizace. Nikdo neví, jestli by ostatní státy nereagovaly odvetnými ochranářskými opatřeními. Celý systém by se začal hroutit, a spolu s ním model, kolem kterého se točí německé hospodářství.

Spor, který by měl Čechy zajímat už proto, že do Německa směřuje třetina českého exportu. České výrobky navíc často přes německé firmy míří do třetích zemí. Domácí průmysl využívá velké podniky u našich sousedů jako svého druhu exportní agenturu.

Původní profesí fyzička Merkelová přistupuje k politice v první řadě pragmaticky a chladnou logikou. V příštích měsících nepůjde v partii mezi Berlínem a Washingtonem zdaleka tolik o lidská práva, bezpečí uprchlíků a důstojnost disidentů, jako právě o zdraví německého hospodářství.

Politika velkého klacku

„Mluvit potichu a nosit s sebou velký klacek“. Tohle původně jihoafrické přísloví si do štítu své zahraniční politiky vetkl Trumpův předchůdce v pozici vůdce amerických konzervativců, prezident Theodor Roosevelt. Podle něj měla diplomacie jednat promyšleně, působit mírumilovně a zároveň nekompromisně prosazovat své zájmy.

Zatímco samotný Trump tyto zásady příliš nectí, strategii Angely Merkelové v partii s nováčkem v Bílém domě vystihuje docela dobře.

Doporučení německých komentátorů kancléřce se neshodují. Objevují se ale také výzvy po tvrdém zdanění velkých amerických firem, jako je Apple, Google nebo Facebook.

Německá kancléřka ale podle všeho zatím nehodlá zahájit válku o daně z fotek na sociálních sítích. V žádném případě ale nebere výzvu jménem Trump na lehkou váhu. Frank-Walter Steinmeier, její ministr zahraničí, ostatně během americké volební kampaně označil Trumpa za „šiřitele nenávisti“. Tentýž Steinmeier, který se už v neděli stane novým německým prezidentem.

Strategii Německa částečně prozradil Christoph Heusgen, dlouholetý poradce kancléřky. Krok jedna zní: dělat jakoby nic. Koneckonců, jde o i o to uklidnit trhy. Krajní varianta ale nese nadpis: Do it yourself – udělej si sám.

Berlín údajně přemýšlí o NATO bez USA, stejně jako o světě, kde rostou obchodní bariéry. Odpověď se v tom případě pro Němce scvrkne do jediného slova: Evropa. Jako hlavní odbytiště německého zboží i jako vojenská náhrada za NATO.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované