Hlavní obsah

Důsledky budou obrovské. Africe chybí zdravotnický materiál i personál

Foto: Profimedia.cz

Johannesburg v Jihoafrické republice. Na snímku lidé ve frontě na povolení k práci během mimořádného období v koronavirové krizi.

8. 4. 20:20

Po sedmi týdnech od prvního případu je jich přes deset tisíc. Řeč je o nakažených covidem-19 v Africe. Ze čtyřiapadesáti zemí na tomto kontinentu hlásí přítomnost koronaviru padesát jedna.

Článek

„Počet případů v africkém regionu roste exponenciálně,“ uvedl podle britského The Guardian ředitelka regionu v rámci Světové zdravotnické organizace Matshidiso Moetiová. „Trvalo šestnáct dní od prvního případu, než jsme dosáhli první stovky nakažených. Za dalších 10 dní už jich bylo tisíc. Tři dny poté jsme měli 2000 případů a o dva dny později 3000,“ popsal Moetiová nárůst infikovaných.

Nejzasaženější zemí na kontinentu je v tuto chvíli Jihoafrická republika. Ta hlásí přes 1700 případů s 13 oběťmi. Podle Guardianu se koronavirus rozšířil do všech jihoafrických provincií. Okolo patnácti set nakažených hlásí i Alžírsko, kde se objevil první případ, a Egypt.

Virus zaútočil i v nejvyšších patrech společnosti. Podle britského listu The Daily Telegraph – s odvoláním na keňská média – se novým koronavirem nakazilo 17 keňských poslanců a senátorů. Šest ministrů zase onemocnělo v Burkině Faso. A bývalý prezident Konžské republiky na nemoc zemřel, stejně jako bývalí předsedové vlád v Libyi a Somálsku.

Je ovšem otázkou, kolik infikovaných lidí je v Africe ve skutečnosti – stejně jako v mnoha jiných oblastech je tu velký nedostatek testů. Ačkoliv epidemie v afrických státech prakticky teprve propukla, už teď nad kontinentem visí velký otazník. Seznam Zprávy o tom mluvily s Richardem Walkerem, zástupcem neziskové organizace Člověk v tísni. V ní působí jako šéf afrického regionu – pracovníci Člověka v tísni jsou na misích v Angole, Zambii, Demokratické republice Kongo, Etiopii a Mali.

Problémy? Třeba přelidnění, přístup k vodě i potravinám

„Je potřeba si třeba právě v kontextu zemí, kde jako organizace fungujeme, uvědomit, jak je jejich zdravotnický systém podfinancovaný. Má nedostatek personálu, nedostatek pracovního materiálu, omezený počet testů na covid-19,“ řekl Seznam Zprávám Richard Walker.

Africký kontinent je demograficky velmi rozličný. A také velmi zranitelný. „Ať už zmíním přelidnění, mnoho lidí žijících těsně u sebe, nebo přístup k pitné vodě a potravinám. A také je tu ekonomický aspekt – v mnoha případech lidé pracují na takový neformální úvazek, takže dopad na ekonomiku by mohl být obrovský,“ popsal humanitární pracovník.

Už nyní je podle něj jasné, že koronavirová krize zasáhne nejvíce chudé lidi. „Takže když pak člověk vidí tu rychlost, s jakou se virus v Africe šíří, je jasné, že ty důsledky budou obrovské. Nechceme proto ani předvídat, že se to v brzké době zlepší,“ podotkl Walker.

Většina afrických zemí podle něj nebude mít prostředky jako evropské země, aby skrze různá opatření zachránily ty, které koronavirová krize postihla nejvíce. „Z tohoto úhlu, pokud přijde velká nákaza, přijde opravdu hodně lidí o práci, nebudou mít příjem. A z velké části půjde o chudé lidi, kteří už teď žijí „z ruky do huby“. A když k tomu připočítáme velká sucha a nejistotu, jimž Afrika čelí v posledních letech, tak by tohle mohl být obrovský problém,“ vysvětlil Walker.

Foto: Profimedia.cz

Velkovýrobna masek a roušek v Keni.

Ceny jídla už podle něj v některých zemích začaly stoupat, a to i přes snahu o regulaci ze strany jednotlivých vlád. „Pokud budou lidé dlouhou dobu zavření doma a nebudou pracovat, nebudou na to peníze. Nemluvě o tom, že jejich děti nebudou chodit do školy, kde měly možnost přes den se najíst. Školy jsou totiž pro děti jeden z hlavních zdrojů výživy,“ poukázal Walker.

Výrazným problémem regionu je zejména nedostatek zdravotnického materiálu, personálu a infrastruktury zdravotní péče celkově. Tento sektor je podle Walkera extrémně podfinancovaný. „Když mají západní země problém s nedostatkem ventilátorů a masek a ochranných pomůcek nebo testů, ta situace v Africe je pak samozřejmě mnohem horší,“ řekl šéf regionu Afriky v Člověku v tísni.

Nedostatek materiálu i personálu vykreslil na situaci v Demokratické republice Kongo. „V provincii Jižní Kivu, kde fungují naše programy pro zdraví a výživu, jsou k dispozici čtyři ventilátory. Na celý region,“ uvedl Walker příklad. Jižní Kivu je provincie s více než pěti a půl miliony obyvatel. „Počet zdravotníků, lékařů na obyvatele je také nedostatečný. Tamní zdravotnictví se zdaleka ani neblíží k tomu, že by dokázalo zvládnout takto masivní nákazu,“ dodal.

Neznámá nemoc

Africké státy čelí poměrně často epidemiím různých nemocí – od cholery přes spalničky až po ebolu. „Je tam proto možná, jak to říct, takový potenciální optimismus, že na podobnou situaci umí státy reagovat poměrně rychle – tedy v případě, že by měly přístup k potřebnému materiálu. Lidé se tu naučili být vůči těmto problémům vnímaví,“ popsal Walker.

Současná epidemie je ale podle něj přece jen jiná. „Když se budeme bavit o těch předchozích nákazách, šlo o nemoci, které jsme už znali. A věděli jsme, jaká na ně má být odpověď. Nový, neprozkoumaný virus má v Africe stejný dopad jako jinde po světě. Lidé jsou nervózní, vystrašení. A vlády jednotlivých zemí dělají, co mohou, aby šíření viru dostaly pod kontrolu,“ uvedl na pravou míru.

Kvůli zkušenostem z dřívějška jsou humanitární a zdravotnické týmy, které v zemích operují, schopny rychle vystavět provizorní zdravotnická zařízení. Takové byly použity například právě při epidemiích eboly nebo spalniček. Zařízení jsou podle Walkera připravená na případ toho nejčernějšího scénáře.

Foto: Profimedia.cz

Lidé čekající na autobus v Nairobi. Foto pořízeno v pondělí předtím, než začal noční zákaz vycházení.

Většina pracovníků se z kontinentu nestáhla

Ačkoliv se v médiích mluvilo o evakuaci humanitárních pracovníků zpět rodných zemí, podle Walkera většina z nich na svých afrických misích zůstává. „Covid-19 je jen jeden z problémů dopadajících na Afriku. Mnoho našich programů podporuje vysoce zranitelné lidi, a pokud se odtud stáhneme, uvalíme je do ještě mnohem horší situace,“ podotkl.

„Je jasné, že čelíme různým omezením, v některých oblastech jsme nuceni pracovat z domova, ale kde to jde, ve své práci naplno pokračujeme. A nad rámec našich programů se pokoušíme dostat šíření covid-19 pod kontrolu. To zahrnuje dezinfikaci, distribuci… Vlastně spíš než ukončit svou práci plánujeme dělat víc než doteď,“ vysvětlil Walker. „Každý den mě ohromuje oddanost a vytrvalost pracovníků humanitárních organizací, ať už národních nebo mezinárodních. V situacích, jakou je třeba současná koronavirová krize, jsou ochotní jít daleko za své obvyklé povinnosti,“ dodal.

Země měly podle Walkera ještě jednu možnost k dobru – sledovat, jak se pandemie vyvíjela v Evropě. „Evropa by měla být velmi dobře připravena na boj s tímto virem – a stejně toho není stoprocentně schopná. Při pohledu na Afriku je potom jasné, že kapacita tamních států je velmi limitovaná, a následky proto budou o mnoho horší. Ale je ještě brzy a opatření, která země rychle přijaly, možná tu předpověď zmírní,“ připomněl Walker kroky vlád afrických států. Třeba Senegal nebo Pobřeží slonoviny přistoupily k velmi přísným opatřením hned po oznámení prvních případů.

Zdravotnický materiál je ale podle něj v tuto chvíli zásadní. „Nedostatek materiálu je teď akutní. A nejsem si jistý, jestli je Afrika prioritou na seznamu těch zemí, které by ho potřebovali. Když s nedostatkem bojuje Evropa a Amerika,“ uzavřel Richard Walker.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené