Hlavní obsah

Důvod přetížených nemocnic. „Infekce covidem teď probíhá jinak,“ říká lékař

Foto: David Neff

Pacientů na intenzivní péči rekordně přibylo. Nemění se přitom jen počty, ale i věk hospitalizovaných.

Reklama

26. 2. 18:01

Česko zaznamenalo další smutný rekord - ve vážném stavu bylo kvůli covidu-19 ve čtvrtek 1531 pacientů. Na lůžkách přibývá mladších ročníků, mění se i průběh nemoci. Dopady mohou trvat týdny.

Článek

Ze všech ukazatelů současné epidemické situace v Česku vyvolávají čísla o kapacitách intenzivní péče nyní největší obavy. Ve čtvrtek přesáhl počet lidí v těžkém stavu 1500. Pro srovnání - ještě před Vánoci bylo takto hospitalizovaných okolo 500 pacientů, na začátku září jich bylo přes 40.

Kromě přibývajících pacientů se však lékaři setkávají s novým fenoménem - přibývá mladších lidí, kteří specializovanou péči potřebují.

„Pozorujeme běžně čtyřicátníky. Měli jsme u nás hospitalizované ročníky 1980. Hovořím o ventilovaných pacientech - tedy s těmi nejtěžšími průběhy. Je nepochybné, že infekce v tuto chvíli probíhá jinak, než probíhala na jaře a v podzimních měsících. Průběžně podle toho upravujeme náš léčebný postup - nicméně virus se nepochybně chová jinak. Zasahuje mladší populaci. A i dynamika zhoršení je v některých případech výrazně rychlejší, než byla v podzimních týdnech,“ popsal Pavel Dostál, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Smrtnost covidu-19 v královéhradeckých nemocnicích je podle něj 12,5 procenta. Podobně jako v řadě jiných oblastí jsou i tady odkázáni na pomoc okolních regionů, do kterých jsou pacienti převáženi. Nemocnice sahají na dno svých kapacit.

Přednostova slova o změnách věkové struktury pacientů potvrzují i data. Seznam Zprávy o údaje k věkovému rozložení pacientů na intenzivní péči požádaly Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), ten na žádosti nereagoval. Data však zveřejnila Česká televize.

Z informací vyplývá, že se v porovnání s podzimním obdobím zastoupení jednotlivých věkových kategorií mezi pacienty na intenzivní péči proměnilo. Přestože nejpočetnější skupinu stále tvoří lidé nad 65 let, o více než polovinu se zvýšil podíl pacientů pod 45 let. Podobný trend je patrný i mezi lidmi od 45 do 54 let.

„Můžu potvrdit, že tu neleží jen ročníky 1930, 1940 nebo 1950, ale stále častěji 1960, 1970 nebo 1980. Průběhy se nám zdají horší, ale data nemáme. Pacientů, kteří by profitovali z intenzivní péče, nyní skokově přibývá a volné kapacity docházejí. Podle toho, jak se situace vyvíjela před několika málo týdny v těch nejpostiženějších krajích, se domnívám, že u nás křivka ještě zdaleka nekulminovala. Osobně očekávám, že nás čeká ještě čtyři až šest týdnů náporu, který je již za hranou, poté se situace vrátí k nějakému zvládnutelnému stavu. To samozřejmě neznamená, že bude po epidemii, ale snad se alespoň dostaneme z medicíny katastrof,“ uvedl pro Seznam Zprávy Tomáš Vacek, primář interního oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou.

Jak dlouho trvá léčba

Zároveň upozorňuje, že aktuální čísla hospitalizovaných nemohou ani při skokovém snížení nových případů začít rychle klesat. Lidé odkázaní na specializovanou nemocniční péči zůstávají na lůžku dlouhou dobu.

„Není možné to zobecnit, v žádném případě to ale není tak, že by pacient šel po týdnu domů. Část pacientů přes maximální možnou péči poměrně rychle umírá. Část se třeba po jednom až dvou týdnech na HFNO (vysokoprůtoková nosní oxygenoterapie, pozn. red.) zlepší natolik, že je můžeme převzít k doléčení zpět na akutní covid oddělení. I tak je čekají obvykle ještě jeden až tři týdny v nemocnici. Část pacientů, zejména těch na umělé plicní ventilaci, zůstává na JIP týdny,“ dodává lékař.

Těžké příznaky

Hlavní příčinou přijetí do nemocnice bývá zápal plic přímo způsobený koronavirem. Dýchací potíže ale nejsou jedinou komplikací, se kterou se lékaři u hospitalizovaných pacientů setkávají.

„Na tento primární virový zánět plic u mnoha pacientů následně nasedají bakteriální infekce, které situaci dále zhoršují. Jedním ze zásadních problémů, které se v průběhu nemoci covid-19 rozvíjí a způsobuje celou řadu komplikací, je to, že virus způsobuje zánět výstelky prakticky celého krevního řečiště, což mnohdy vede k rozvoji tromboembolického postižení různých orgánů,“ popsal pro Seznam Zprávy infektolog Ladislav Machala, vedoucí AIDS centra Fakultní nemocnice Bulovka a profesor z 3. lékařské fakulty.

Co bude dál?

Pokud by došlo k navýšení rizikové mobility obyvatel (rozvolnění) a pokud nebudou opatření důsledně dodržována, případně v rámci možností posílena, lze na počátku března očekávat denní počty nově diagnostikovaných pacientů až 20 000 a vyšší, při stejném objemu a struktuře testů, upozornilo Ministerstvo zdravotnictví.

V průběhu března bude epidemie dále eskalovat a může dosáhnout až průměrných denních záchytů vyšších než 30 000 případů. Cca 15 až 17 % těchto případů budou tvořit potenciálně zranitelní pacienti s rizikem těžkého průběhu nemoci a hospitalizace.

Lékaři se u pacientů setkávají se srdečními či ledvinovými selháními nebo neurologickými potížemi.

„S délkou nutné ventilační podpory samozřejmě komplikace přibývají a šance na dobrý outcome se rapidně snižuje. Velkým problémem je také postupné vyčerpání rezerv organismu těchto pacientů. I přes všemožnou nutriční a lékovou podporu pacienti ztrácejí svalovou hmotu, není výjimkou rozvoj tzv. myopatie a neuropatie kriticky nemocných,“ popsal primář Vacek.

„Je zřejmé, že pacient s onemocněním covid-19 a komplikovaným průběhem si během pár týdnů udělá slušné poznávací kolečko po několika odděleních. Pokud má tedy štěstí a jeho cesta se někde v průběhu nezastaví,“ dodává.

Nebezpečnější, než se čekalo?

Zda takzvaná britská mutace, která je dle dat v řadě regionů převládající variantou koronaviru, způsobuje těžší klinické příznaky, nelze podle odborníků z dat zatím jednoznačně doložit. Dosud je podložena zejména její vyšší infekčnost, která může být o 40 až 70 procent vyšší než u původního převládajícího viru.

Informace o tom, že by mutace ovlivňovala klinické příznaky, nemá ani česká Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.

Už dříve se nicméně v zahraničí objevily zprávy o možné větší smrtnosti této varianty. Koncem ledna na to upozornil britský premiér Boris Johnson. Uvedl, že je mutace o 30 až 40 % smrtelnější.

Z čeho Johnson vycházel?

Johnsonovo varování je podle Financial Times založené na závěrech poradní skupiny se zaměřením na respirační viry Nervtag. Ta vycházela z analýzy několika studií různých akademických týmů.

O 30 % vyšší je smrtnost britské varianty podle výzkumníků z London School of Hygiene & Tropical Medicine a Královské univerzity v Londýně.

Další analýza, tentokrát od vládní agentury Public Health England, která vycházela z dat sesbíraných od 23. listopadu do 4. prosince, je smrtelný potenciál VUI-202012/01 vyšší o 65 %.

Odborníci však na premiérovo prohlášení reagovali skepticky s tím, že pro něj nemá dostatek důkazů.

Odmítavě se k prohlášení britského ministerského předsedy postavila například Světová zdravotnická organizace (WHO), jejíž krizový expert Mike Ryan řekl, že jasné je jen to, že nová varianta vede k vyššímu počtu infekcí a tím i k vyššímu počtu trpících. „V důsledku zrychlení šíření se automaticky zvýšil počet obětí. Zvyšující se výskyt vede k vyšší úmrtnosti,“ řekl.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované