Pusťte si Terminátora. Český zbrojař popsal, jak bude brzy vypadat válka

Geopolitická nestabilita aktuálně dosahuje úrovně, jakou svět už dlouho nepamatuje. Válečné konflikty, ať už jde o čtyři roky trvající agresi Ruska na Ukrajině, nebo nově válečnou operaci, kterou spustily USA a Izrael proti Íránu, jsou z pohledu bezpečnosti těžkou ranou nejen pro dotčené regiony, ale i pro celý svět. Někdo na válce, jakkoliv to zní cynicky, vydělá.

Zatímco globální akciové indexy s eskalací konfliktu na Blízkém východě podle očekávání klesaly, akcie zbrojařských firem se ihned vydaly opačným směrem.

Už druhý den po startu válečné operace stouply akcie německého Rheinmetallu o tři procenta, stejně rostlo italské Leonardo. Švédský Saab ihned posílil o 4,5 procenta, britská BAE Systems, která je významným dodavatelem americké armády, o více než šest procent a výrobce letadel Lockheed Martin dokonce o sedm procent.

Milníkem, který nastartoval změnu náhledu na zbrojní průmysl a investice do obrany, byla ale už rusko-ukrajinská válka. „Tím započala celospolečenská změna, zejména v Evropě. Je postupná, stále má rezervy, vidíme střípky, že ne všichni si uvědomují význam obranného průmyslu a investic,“ říká David Chour, výkonný ředitel holdingu CSG.

Například Evropská investiční banka už alokovala asi tři miliardy eur na úrovni zbrojního průmyslu. „Nesmí to být ale na munici nebo zbraně, ale jsou to mostní techniky a různé podpůrné systémy,“ dodává Chour.

V představenstvu banky jsou ale zastoupeny i ty státy, které se na zbrojení stále dívají negativně, třeba Rakousko. „My nejsme schopni to přehlasovat. Přišlo mi absurdní, že po čtyřech letech války tady je banka, která bude podporovat zbrojní průmysl, ale ne munici a další, ale naprostý zlomek z tohoto průmyslu,“ říká výkonný ředitel holdingu CSG.

Budou investice dále eskalovat poté, co začala válka v Íránu? „Rozhodně bude pokračovat nějakou dobu dál a myslím si, že právě ve dvou oblastech, stále se budou vyvíjet nové technologie, přístupy, potíže války jsou asymetrické a jsou jinak řízeny. Stále se objevují nové operační plány a úměrně tomu dovyzbrojovat armády,“ říká Václav Řehoř, ředitel společnosti URC Systems.

Velké otočky v oblasti zbrojení a zbrojního průmyslu sice prosazují vlády, ale komerční sektor na ně reaguje.

„Země, které mají velký zbrojní průmysl a velká očekávání na jeho expanzi, to bude velká věc a konsolidační hra. Národních šampionů tady byla spousta, je třeba jít přes hranice a být agresivní hráč, chytit se akvizice teď, protože za tři roky bude hotovo. Nechci, aby to byla hra, která se bude odehrávat přes gigantické private equity fondy, které se na tom budou chtít ještě vykrmit z peněz evropských daňových poplatníků,“ říká Miroslav Zámečník z České bankovní asociace.

Nové válečné konflikty podle Rockaway Defense nyní berou zbrojní kapacitu Spojeným státům ve vztahu k Evropě, kapacity zbrojního průmyslu v Evropě naopak rostou. „Strategie je taková, že se bude vyrábět v Evropě evropskými výrobci, proto vidí velký přísun kapitálu ze strany globálních private equity fondů, které vidí příležitost v evropských zbrojařích. Peníze, které tady budeme utrácet, chceme, aby se utrácely v Evropě,“ říká Richard Trojan, investiční partner v Rockaway Defense.

Tempo i míra růstu hodnoty akcií zbrojařských podniků se samozřejmě liší v závislosti na tom, jak moc a jakým způsobem se konflikt dané firmy dotýká. Tedy zda dodává armádám, které se konfliktu účastní, případně by se do něj mohly zapojit. Jedno je ale jasné – poptávka po zbraních a munici roste.

Logickou reakcí na geopolitická rizika je urychlování vládních výdajů na obranu. V letech 2024 a 2025 zaznamenaly obranné rozpočty členských států EU rekordní nárůst a očekává se, že trend bude pokračovat i v roce 2026.

„Klíčové ale nebude jen ‚kolik‘, nýbrž i ‚za co,“ upozornil investiční stratég Rockaway Defense Richard Trojan. Poukazuje na to, že dnes je válečný konflikt do velké míry soubojem senzorů, dat a elektromagnetického spektra.

„Proto poroste důraz na electronic warfare: rušení a klamání, ochranu vlastních spojení a navigace, detekci a potlačování dronů a schopnost fungovat v prostředí, kde je komunikace degradovaná nebo úplně popřená,“ řekl Trojan.

Výhodou pro české zbrojaře je konflikt na východě. „Celá západní Evropa je obsazená velkými firmami o tisících lidech, technologie jim ale rychle zastarají, musejí to napravovat a nevědí, co s tím. My umíme reagovat rychle. Nás mají rádi ve východním bloku, kde se ty věci dějí a kde se nejvíc investuje. Za námi chodí i armády, abychom jim předvedli, co děláme, zvou nás na svoje cvičení. Jsme jimi stále bráni jako technologická a industriální země, která ty věci umí,“ říká Řehoř.

Výhodou Česka je také to, že zbrojovky jsou převážně v soukromých rukou. „Jsou to draví byznysmeni, kteří chtějí, aby jejich aktiva rostla, a vrací peníze do růstu kapacit a dalších akvizic. Když to srovnáte třeba s Polskem, kde je zbrojní průmysl spíš doménou státních firem, tohle se v Polsku neděje. V Česku těch vlastníků tolik není, je to do deseti lidí významných zbrojních firem, které rostou, a Česká republika nabírá na významu,“ říká Chour.

Vývoj válečných technologií se stále více ubírá směrem k autonomnímu válčení. Zatím například válečné drony stále „řídí“ operátoři, míra jejich samostatnosti ale narůstá. „To bude další vlna investic,“ předpokládá Řehoř.

Budoucnost vidí v uplatňování umělé inteligence a dalších technologií i CSG. „Nedávno jsem na jedné konferenci říkal, že pokud účastníci chtějí vědět, jak se bude válčit, ať si pustí Terminátora,“ doporučuje Chour.

Partnerem konference je investiční skupina Rockaway Capital.