Článek
Vojenský vzdušný systém FCAS je společným projektem Francie, Německa a Španělska. Má být kombinací několika strojů: stíhačky šesté generace a ozbrojených dronů, které by s ní byly propojené.
Projekt ale naráží mimo jiné na neshody mezi partnery. Vývoj bojového letadla chce mít přednostně ve své gesci francouzská společnost Dassault Aviation, podle jejích představ by zbývající zapojení výrobci měli být jen v roli dodavatelů.
Pro Německo a Španělsko je ale dominantní postavení francouzské firmy nepřijatelné. Všechny zúčastněné země by podle nich měly mít rovnocennou úlohu. Spor se táhne už léta. Lídři Francie a Německa ho nicméně nyní potřebují uzavřít, a to i s ohledem na probíhající modernizaci svých armád, které potřebují mít jasno, zda s novým systémem mají počítat.
Rozhodnutí může přijít už v posledních únorových dnech. V pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron přednese projev o jaderné doktríně, jejíž pojetí s projektem nové stíhačky úzce souvisí.
Právě jaderné zbraně jsou jednou z oblastí, v níž se požadavky partnerských zemí na FCAS rozcházejí. „Francouzi od stroje příští generace chtějí, aby to bylo letadlo schopné nést jaderné hlavice a mohlo přistávat na letadlových lodích. Něco takového ale pro Bundeswehr v tuhle chvíli nepotřebujeme,“ řekl spolkový kancléř Friedrich Merz v nedávném rozhovoru pro podcast Machtwechsel.
Podle Merze by dávalo smysl, kdyby se vyráběla i jednodušší verze stroje, která by byla určená pro konvenčnější úkoly. Francouzi prý ale trvají na vývoji jediné verze v jimi požadované specifikaci. A Dassault prosazuje svou vedoucí úlohu, hlavně na úkor zbrojní divize Airbusu, která v projektu reprezentuje Německo.
Obě země by se mohly u daného projektu nadobro rozejít. A padnout může také partnerství Dassault Aviation a Airbus, které se na vývoji stíhačky podílejí. Naznačuje to i šéf Airbusu Guillaume Faury, podle kterého je jeho firma připravená na všechny scénáře. Včetně vývoje nového letadla bez zapojení Dassaultu.
Něco podobného ostatně koncern EADS, předchůdce Airbusu, řešil i koncem tisíciletí, kdy Francie vystoupila z projektu evropské stíhačky Eurofighter a soustředila se na vlastní stroj Dassault Rafale.
„Je čas, aby drama s Dassaultem nadobro skončilo,“ řekl deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung Thomas Pretzl, šéf podnikové rady ve zbrojní divizi Airbusu. Coby odborář je pro to, aby Německo ve vývoji stíhačky spoléhalo na jiné země a spor s Francií uzavřelo.
Indie místo Německa
Podle Frankfurter Allgemeine za nekompromisním přístupem Paříže stojí i politická situace v zemi. Francii čekají prezidentské volby, po kterých by se mohl její přístup ke společným evropským projektům ještě přiostřit.
Dassault má ale už teď v záloze partnera, se kterým by ve vývoji letadla mohl pokračovat i bez Němců a Španělů.
Do projektu FCAS by se ráda zapojila Indie – pokud tedy Němci vystoupí. Jako první o tom informoval tamní portál The Print, podle kterého Indie hledá partnera pro vlastní vývoj stíhačky a spolupráce s Francií by se jí zamlouvala. Indové ostatně dlouhodobě odebírají francouzské zbraně – od ponorek Scorpène až po stíhačky Rafale.
A bylo to právě na nedávné návštěvě Nového Dillí, kde se Emmanuel Macron nahlas přimluvil za pokračování tohoto projektu. Zatím jej ale ještě označil za evropský.
Specifikace, které podle Merze požadují Francouzi, by ostatně Indii mohly vyhovovat. Země má vlastní letadlové lodě i jaderné zbraně.
Indie zároveň usiluje o posilování vlastního zbrojního průmyslu. A její ministr obrany Rádžnáth Sinh se nově soustředí právě na letectví. Mimo jiné chce, aby si země uměla sama vyrábět motory do stíhaček.
„Už se nemůžeme omezovat jen na motory pro stroje páté generace. Musíme co nejdřív začít s vývojem pohonu i pro systémy šesté generace,“ řekl Sinh na nedávné návštěvě výzkumného institutu v Bengalúru.
Indové pracují i na vlastním letadle. Spolupráce se zavedenými výrobci by ale mohla pokrok výrazně uspíšit. Mezinárodní partnerství si Indové v této oblasti už jednou vyzkoušeli. Stroj páté generace chtěli vyvinout společně s Ruskem – se kterým se ale nemohli dohodnout na tom, jak si rozdělit práci, a letoun dokonce i na papíře technicky zaostával.
Německo má alternativy. Ale i pochybnosti
Také Berlín se může případně obrátit na jiné země. Stále není vyloučeno, že by se dodatečně přidal k vývoji stroje, na kterém pracují Britové, Italové a Japonci. Anebo pod hlavičkou Airbusu navázal na rozpracované plány k programu FCAS a postavil se do čela vlastního projektu.
Německo by do něj podle Handelsblattu mohlo přizvat nejen Polsko, které se nicméně k evropským projektům staví skepticky a kupuje zbraně ze zámoří, ale hlavně Švédsko. Jako možného partnera ho zmínil i nejmenovaný zdroj z německého obranného průmyslu, který pro agenturu AFP podtrhl úzké vazby Airbusu se švédským Saabem.
Řada vlivných aktérů ale nahlas přemýšlí nad tím, jestli má nákladný vývoj stíhačky vůbec smysl. I s ohledem na podobu moderního konfliktu.
„Budoucnost vzdušného boje už nespočívá ve stále složitějších pilotovaných high-end platformách, které se vyvíjejí dobrých 20 let,“ napsal bývalý šéf Airbusu Thomas Enders pro síť deníků Redaktionsnetzwerk Deutschland.
Podle něj hrají stále větší roli bezpilotní letouny. Německo je prý sice schopné vyvinout vlastní stíhačku – ale za cenu stovek miliard eur, které by letectvo mohlo využít na jiné systémy.
Pochybnosti připouští i ten, kdo má v celém projektu hlavní slovo: „Rád bych si tuhle otázku vyjasnil. Budeme ještě za 20 let ode dneška potřebovat bojové letadlo ovládané pilotem?“ zeptal se řečnicky Friedrich Merz v podcastu Machtwechsel.
Odpověď, zda takový stroj vůbec vznikne jako plod francouzsko-německé spolupráce, může kancléř znát už za několik dní.
