Článek
Vývoj letounu FCAS (Future Combat Air System) má silné politické krytí, ale naráží na neshody mezi zapojenými firmami. Francouzská Dassault Aviation usiluje o výhradní postavení a ostatní společnosti – Airbus Defence a španělská Indra – mají obavy, že by v celém projektu byly upozaděné.
Dassault může argumentovat tím, že má na trhu s vojenskými letadly větší úspěch. O jeho stroje Rafale je zájem hlavně v zemích mimo EU a celou stovku letadel by si mohla výhledově koupit Ukrajina. Šéf firmy Éric Trappier zdůrazňuje, že Dassault tak má i lépe propracované výrobní procesy a měl by tedy mít vůdčí roli.
Airbus Defence, který zastupuje německou stranu, chce ale vyvážený podíl všech zúčastněných zemí. A Dassaultu veřejně vzkázal, že Francouzi mohou z projektu odejít, pokud se jim takové řešení nelíbí.
Německý kancléř Friedrich Merz i francouzský prezident Emmanuel Macron chtějí situaci zachránit. Nabádají firmy, aby se mezi sebou přece jen domluvily. Macron ostatně chystanou stíhačku označoval i za pomyslný symbol evropské spolupráce. Nehledě na to, že to může dávat smysl i z ekonomického pohledu.
Evropské země totiž nyní ve velkém zbrojí a modernizují i svá letectva. Na trhu s nejmodernějšími stroji teď mají monopol Američané a na jejich F-35 do budoucna spoléhají Německo, Polsko, Itálie, Velká Británie nebo Česká republika. Evropský projekt FCAS měl přinést alternativu, která bude ještě víc uzpůsobená moderním podobám konfliktu.
FCAS je od začátku zamýšlený jako systém několika propojených strojů: Bojového letadla šesté generace, které bude plně spolupracovat s bezpilotními drony. Na něčem podobném teď pracují i Čína, americký Boeing nebo konsorcium složené z britských, italských a japonských firem. V podstatě všichni z nich si budují náskok, protože spolupráce Francouzů a Němců vázne.
Rozhodnutí do Vánoc
Berlín a Paříž chtějí patovou situaci vyřešit do půlky prosince. Podle informací agentury Reuters chtějí vlády obou zemí ještě jednou zatlačit na zapojené firmy a přimět je k dohodě. Ještě letos tak má padnout finální rozhodnutí: Jestli se má pokračovat, anebo jestli společná stíhačka vůbec nebude.
Anebo se vytyčí menší cíle. Namísto bojového letadla by pod jménem FCAS mohl vzniknout jen společný operační systém, díky kterému by spojenečtí letci snadněji kooperovali.
Míč je hlavně na straně Francie. Zatímco dříve komplikovalo vývoj společných zbraní Německo – ať už z finančních, anebo politických důvodů –, tentokrát je spolková vláda odhodlaná pokračovat. Kancléř Merz má na zbrojení armády dostatek peněz a její modernizaci považuje za prioritu.
Prezident Macron je oproti tomu v defenzivě a jeho vláda musí ve velkém šetřit. Zemi navíc už napřesrok čekají prezidentské volby, ve kterých mohou bodovat i krajně pravicoví kandidáti. Francouzská Dassault Aviation je přesvědčená, že vývoj letadla může zvládnout i vlastními silami.
Airbus Defence a španělská Indra zatím neupřesňují, co by případný konec projektu znamenal. Tedy jestli by letadlo chtěly vyvíjet jen ve dvou, anebo jestli by se nepřidaly k nějakému jinému konsorciu.
Vyloučená není ani varianta, že by se Německo zapojilo do konkurenčního projektu Britů, Italů a Japonců. Londýnská vláda ještě na podzim naznačovala, že se takovému scénáři nevyhýbá. Berlín se ostatně ke zbrojním zakázkám staví jinak, než tomu bývalo dřív.
Ještě za vlády Angely Merkelové se Němci stáhli, ať už z vývoje společného námořního letadla, anebo ze spolupráce na dělostřeleckém systému. Merzův kabinet naopak zbrojní projekty výrazně podporuje, a dokonce změnil rozpočtová pravidla, aby země mohla více investovat do zbrojení. I přes neshody mezi dodavateli stále pokračují práce třeba na společném evropském tanku, který má nahradit německé Leopardy a francouzské Leclercy.
Historie se opakuje
Spor o nové evropské letadlo je do velké míry opakováním něčeho, co už tu jednou bylo. Stejná diskuze provázela i vývoj stroje Eurofighter. Do jeho začátků byl zapojený i francouzský Dassault, který ale i tehdy usiloval o významnější pozici, aby pak z projektu úplně vystoupil.
Francouzi potom nezávisle na Němcích, Britech a Italech vyvinuli svou vlastní stíhačku: již zmíněnou Rafale. A už jednou si tak vyzkoušeli, že mohou vlastními silami postavit letadlo, které dokáže uspět i na mezinárodním trhu.
Podle agentury Bloomberg by ale konec projektu FCAS vyslal nebezpečný signál. A to kvůli nové geopolitické situaci. Friedrich Merz i Emmanuel Macron si ožehavost situace uvědomují. Zbrojaři v jejich zemích se ale názorově rozchází natolik, že je ani politická vůle nemusí udržet pohromadě.
