Hlavní obsah

Babišovo dědictví. Za státní dluh zaplatíme desítky miliard navíc

Foto: Shutterstock.com

Obsluha státního dluhu v příštích letech výrazně poroste.

Reklama

13. 4. 8:41

Výše českého státního dluhu rychle narůstá a bude se výrazně prodražovat. Během tří let bude stát platit na úrocích výrazně přes 100 miliard korun ročně.

Článek

Vláda Petra Fialy si z minulosti nese velkou zátěž v podobě stamiliardových schodků státního rozpočtu. Většina jich jde na vrub minulé vlády Andreje Babiše, která hlavně v loňském roce zvyšovala velmi rychle výdaje na úkor zadlužení.

Vinu na zvyšování strukturálního schodku ale nese i samotná ODS. Spolu s Babišovým hnutím ANO v listopadu 2020 hlasovala pro zrušení superhrubé mzdy, jehož dopad se odhadoval v rozpočtu na vyšší desítky miliard korun.

Za vysoký státní dluh, který ke konci února činil zhruba 2,4 bilionu korun (asi 40 procent HDP), stát teď bude platit čím dám vyšší úroky. „Už v letošním roce podle našich propočtů zaplatí stát na obsluze dluhu téměř 60 miliard korun,“ uvedl pro SZ Byznys hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Loni to přitom bylo 42 miliard.

Podle Sklenáře se pak budou platby za úroky dluhu postupně zvyšovat zhruba o 20 miliard ročně. „V příštích třech letech se postupně dostaneme na 120 až 130 miliard korun,“ dodal Sklenář.

Hlavní příčinou budoucích vyšších plateb za úroky ze státního dluhu je absolutní výše zadlužení, která rychle roste. Dluhy státu v příštích dvou letech převýší hranici tří bilionů korun. Druhým důvodem jsou pak rostoucí úrokové sazby, které u desetiletých českých státních dluhopisů v posledních dnech už přesáhly čtyři procenta.

„Nárůst tržních úrokových sazeb prodraží především nadcházející emise státních dluhopisů, jelikož více než 85 procent dluhopisů, které bude stát v budoucnu splácet, prodal v minulosti s fixním úročením,“ říká ekonom Komerční banky Jaromír Gec.

Letos bude stát podle banky vydávat dluhopisy zhruba za 380 miliard korun, aby pokryl schodek státního rozpočtu a také splátky úroků stávajících dluhů. Rozpočet bude vláda přepracovávat asi v červenci a současný 280miliardový schodek se zřejmě rozšíří o mimořádné náklady na integraci uprchlíků z Ukrajiny nebo státní pomoc firmám postiženým vysokými energiemi.

Komerční banka je optimističtější než J&T Banka a předpokládá letos vyšší platby za úroky jen v řádech jednotek miliard korun. „Vzhledem k nárůstu sazeb i celkového dluhu očekáváme, že si na čistých úrokových výdajích může letos česká vláda oproti loňským 42 miliardám korun připlatit řádově 5 až 10 miliard korun,“ dodává Gec.

Zájem o české bondy klesl hlavně bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu v letošní první březnové aukci. Investoři se báli, že Česko je příliš blízko konfliktu.

O další emise dluhopisů však už byl podle Gece větší zájem. Dokládá to i fakt, že se výnosy českých dluhopisů stále drží pod tržními sazbami. Vládní cenné papíry kupují tradičně hlavně tuzemské banky. Česko má pořád jedno z nejnižších zadlužení v Evropě (necelých 42 procent HDP), solidní rating, takže investory by musela vyděsit jedině případná naprostá nezodpovědnost vlády a další neopodstatněné zvyšování výdajů.

Foto: Seznam Zprávy

Výnosy státních bondů se zvyšují.

Výnosy dluhopisů rostou po celém světě a stojí za tím hlavně obrat v měnové politice centrálních bank. „Zatímco na začátku roku trh předpokládal, že se nejdůležitější banka světa, americký Federální rezervní systém, letos vydá s úroky nahoru čtyřikrát, nyní investoři sází na to, že zvýší sazby celkem desetkrát. K agresivnímu zvedání sazeb přistoupila i Česká národní banka a vzhledem k sílícím inflačním tlakům lze očekávat další zvyšování,“ říká portfolio analytik Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Nejvíc rostou výnosy u cenných papírů s kratší splatností. Dvouletý český vládní bond nese téměř 5 procent, zatímco desetiletý 4 procenta. Investoři očekávají, že vysoké sazby jsou přechodným jevem a po odeznění inflační hrozby začne ČNB úroky opět snižovat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované

Hlavní zprávy