Hlavní obsah

„Bioplynky“ dodávají zemědělcům miliony navíc. Vláda jim chce vzít dotace

Bioplynová stanice. Ilustrační snímek

Reklama

5. 2. 19:54

Část zemědělců nemůže nové vládě přijít na jméno kvůli chystané revoluci v dotacích. Další peníze slíbil kabinet vzít vlastníkům bioplynových stanic. Některým přinášejí desítky milionů korun ročně.

Článek

„Ukončíme podporu biopaliv 1. generace a bioplynových stanic, které zpracovávají technické plodiny. (Vhodným doplňkem energetického mixu je naopak bioplyn z odpadu.),“ zní jeden z bodů programového prohlášení koaliční vlády.

Mezi zemědělci, kteří provozují většinu z téměř čtyř set bioplynových stanic, vyvolává nejasný plán obavy. „Bioplynky“ se totiž pro řadu z nich staly důležitým zdrojem příjmů. Stanice, v nichž elektřina a teplo vzniká převážně zpracováním vypěstované kukuřice, generují největším podnikům až desítky milionů korun ročně.

„Pokud by se podpora zastavila úplně, museli bychom naše dvě bioplynové stanice odstavit,“ říká Vítězslav Navrátil, předseda představenstva zemědělského podniku Rostěnice, který s výměrou deset tisíc hektarů patří k největším tuzemským firmám v oboru.

Rostěnice mají dvě „bioplynky“. Podle výroční zprávy, zveřejněné v obchodním rejstříku, příjmy podniku z výroby elektrické energie v roce 2020 dosáhly 18,3 milionů korun, rok předtím dokonce 24 milionů. Kukuřici podnik pěstuje na zhruba tisíci hektarech.

Provoz bioplynových stanic ale pomáhá i mnohem menším zemědělcům, kteří se v minulosti rozhodli rozšířit svou činnost na více oblastí.

Na mušce má vláda podle programového prohlášení „bioplynky“ zpracovávající technické plodiny. Technickou plodinou je však dle definice například len a konopí. Nejspíš je to omyl a vláda má spadeno na zařízení, která zpracovávají energetické plodiny, hlavně kukuřici. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má energetiku v gesci, zatím na dotazy SZ Byznys neodpovědělo.

Problém je, že „bioplynky“ jedou na dotace, které jsou nastaveny tak, že pěstují kukuřici na siláž. Na vedlejším poli nepěstují potravinářské plodiny, ale něco, co se poseká, hodí do „bioplynky“, vygeneruje energii, která se spálí a teplo uprostřed polí nikomu neudá.
Vojtěch Vosecký, ekolog

Podnikatele už ale začíná plán znepokojovat, podobně jako revoluce v dotacích, která od roku 2023 odstřihne zejména velké zemědělce od části příjmů. Zastavení podpor výkupních cen z bioplynových stanic by si přáli ekologové a podle zdrojů redakce také minimálně někteří lidé z vedení Ministerstva životního prostředí.

„Problém je, že „bioplynky“ jedou na dotace, které jsou nastaveny tak, že pěstují kukuřici na siláž. Na vedlejším poli nepěstují potravinářské plodiny, ale něco, co se poseká, hodí do „bioplynky“, vygeneruje energii, která se spálí a teplo uprostřed polí nikomu neudá,“ fandí plánu ekolog Vojtěch Vosecký.

Drahá elektřina snižuje dotace

Stát zastavil štědré dotační podpory bioplynovým stanicím od roku 2014 a s nimi i boom z minulých let, kdy jich v Česku vznikly stovky. Ten, kdo však stihl postavit stanici do tohoto roku, stále dosáhne na takzvaný zelený bonus.

V posledních letech se však dotace pro majitele bioplynových stanic snižují, v principu ho totiž tvoří rozdíl mezi dlouhodobě garantovanou výkupní cenou 4,12 korun za KWh a cenou silové elektřiny, která narůstá. Výkupní cena platí už jedenáct let a inflace na ni nemá vliv. Podle přepočtů je tedy zelený bonus stále menší.

Plánu vlády absolutně nerozumím. „Bioplynky“ jsou nejspolehlivějším a nejčistším zdrojem zelené energie. Dalo se do nich tolik peněz a teď se mají likvidovat? Kdyby se dotace stoply, bylo by to na zavření.
František Bureš, zemědělec

To jsou také argumenty kritiků, proč může být stopka pro podpory „bioplynek“ zbytečná. „Zelený bonus stále klesá a předpokládá se, že v příštím roce znovu klesne o polovinu. Možná se sám úplně vytratí,“ říká František Bureš, majitel zemědělské společnosti Bureš Agro, která v oblasti Hané hospodaří na 1 200 hektarech a provozuje jednu bioplynovou stanici.

„V první fázi, před jedenácti lety, zelený bonus tvořil až 80 procent příjmů bioplynových stanic. Dnes je to asi šedesát procent,“ dodal. V bioplynové stanici zpracovává ze 70 procent vlastní kukuřici, ale také kejdu, odpady z čističky obilí (zejména řepky a ječmene), odpady z pekáren, výpalky z lihovaru nebo cukrovarnické řízky. Zbytky, takzvaný digestát, který je cenným organickým hnojivem, zaorává na poli.

„Plánu vlády absolutně nerozumím. „Bioplynky“ jsou nejspolehlivějším a nejčistším zdrojem zelené energie. Dalo se do nich tolik peněz a teď se mají likvidovat? Kdyby se dotace stoply, bylo by to na zavření,“ diví se. Připouští, že „bioplynku“ postavil jako „dobrý zdroj peněz“, ale zároveň jako zdroj organického hnojiva.

Z pohledu zákona není šance, že by stávající zdroje přišly o zelený bonus jako podporu na elektřinu. Šlo by o retroaktivní zásah, který by neprošel. Hrozilo by zmaření investic a arbitrážní spory.
Adam Moravec, sdružení CZ Biom

Další častou námitkou je, že bez bioplynových stanic Česká republika nesplní cíle EU, které stanovují navýšit minimální podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě do roku 2030 na 32 procent. Evropská komise loni navrhla tuto laťku ještě zvýšit, a to až na 40 procent.

Otázkou však je, jestli vůbec vláda může zelený bonus zaříznout. Adam Moravec, vedoucí sekce Bioplyn ze sdružení CZ Biom, o tom pochybuje. „Z pohledu zákona není šance, že by stávající zdroje přišly o zelený bonus jako podporu na elektřinu. Šlo by o retroaktivní zásah, který by neprošel. Hrozilo by zmaření investic a arbitrážní spory,“ reagoval.

Odpad z jídla „bioplynky“ nenakrmí

Vládní teze mluví o větší podpoře bioplynových stanic, které zpracovávají odpad. Toho je však v současnosti málo, jen okolo 1,5 milionu tun, zatímco bioplynové stanice pracují s roční kapacitou 10 milionů tun materiálu, kde většinu tvoří zemědělské plodiny.

„Vyrábět bioplyn pouze z odpadu je lákavá možnost. Aby ale dokázal nahradit všechny možnosti využití (bioplynové stanice, výroba biopaliv, výroba bioplastů…), museli bychom znásobit produkci biologického odpadu, protože současné množství bohužel nestačí,“ říká mluvčí Zemědělského svazu Vladimír Pícha.

Bez podpory bioplynových stanic by hrozilo, že obcím vypadnou výhodné tepelné zdroje. Tato tepelná energie z bioplynových stanic není prodávána za tržní ceny, ale za podstatně nižší ceny.
Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR

Agrární komora ČR by souhlasila jen s omezením podpory bioplynových stanic, které plodiny kupují na volném trhu a nepěstují si je samy, případně jsou závislé pouze na rostlinné výrobě, typicky na kukuřici nebo čiroku.

Podle šéfa agrárníků Jana Doležala jsou „bioplynky“ u správně hospodařících zemědělců efektivní koncovkou živočišné výroby, zpracovávají hnůj a kejdu a na konci vydávají hodnotné organické hnojivo, které se opět zapraví do půdy.

Vytápějí nejen zemědělské areály, ale leckdy také veřejné budovy. „Bez podpory bioplynových stanic by hrozilo, že obcím vypadnou výhodné tepelné zdroje. Tato tepelná energie z bioplynových stanic není prodávána za tržní ceny, ale za podstatně nižší ceny,“ řekl Doležal.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované