Článek
České automobilky a jejich dodavatelé se sice i letos potýkají s problémy, loni ale jejich tržby stouply o 5,9 procenta na 1,102 bilionu korun. Objem exportu se pak zvýšil o 4,5 procenta na 911,5 miliardy korun.
Samotná výroba osobních aut v Česku přitom loni ve srovnání s rokem 2020 klesla o 4,1 procenta na 1,105 milionu vozů. Proti předcovidovému roku 2019 to bylo o téměř 23 procent méně.
Výsledky ovlivnila pandemie covidu, nedostatek polovodičů, problémy v logistice nebo nedostatek surovin a jejich zdražování. Oznámilo to Sdružení automobilového průmyslu na dnešní tiskové konferenci.
Prezident Sdružení automobilového průmyslu Martin Jahn uvedl, že k největšímu poklesu ve výrobě došlo v Evropě, především kvůli nedostatku polovodičů. Hlavně v Německu se totiž vyrábějí sofistikovanější druhy vozů s elektronikou. Evropa by se proto měla podle Jahna soustředit na soběstačnost a budování vlastních kapacit. „Není možné deglobalizovat autoprůmysl, ale u některých součástek bychom měli být soběstační, co se týče polovodičů,“ dodal Jahn.
Pokles produkce v České republice byl ale podle Jahna nižší než evropský průměr. Největší pokles ve výrobě v tuzemsku zaznamenala Škoda Auto a Toyota. Letos v květnu výroba automobilů v Česku ožila, české automobilky vyrobily 120 186 osobních aut, což je o 12,8 procenta více než ve stejném měsíci loni.
Poprvé tak letos zaznamenaly meziroční růst a zároveň se s měsíčním objemem produkce vrátily k předkrizovým číslům. Výroba za pět měsíců ve výši 481 535 aut byla ale stále o 14 procent nižší než loni. A i když jsou podle Jahna výhledy optimistické, je potřeba počítat s tím, že se na trhu ještě projeví série lockdownů v Číně.
Situaci výrobců aut poznamenává i inflace, která se v Česku vyšplhala až na 16 procent. V reakci na inflaci tak Česká národní banka zvedla úrokové sazby na 7 procent, a zásadně tak firmám zdražila případné úvěry na další rozvoj.
Problém emise a odbory
Na začátku června pak Evropský parlament schválil návrh, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Investice do čisté mobility jsou podle Sdružení automobilového průmysl jednou z hlavních výzev, která se promítá i na zvyšování nákladů. „Měli bychom jít spíše cestou evoluční, ne revoluční,“ řekl viceprezident Sdružení automobilového průmyslu Miroslav Dvořák.
Podle Jahna je navíc důležité, aby došlo k rozvoji infrastruktury. „Je potřeba aby se infrastruktura pro vozy čisté mobility výrazně rozšířila a věřím, že postupujeme dobře a že kolem roku 2025 budeme dál,“ popsal.
Český autoprůmysl a především výrobci dílů pro automobilky čelí i tlaku odborů, kvůli zvyšování mezd. „My to samozřejmě řešíme. Myslím si, že dnes jediný rozkol – který se odehrává i ve vyjednávání s vládou – je ten, že nechceme přidávat plošně. Jsme si vědomi rizika, že pokud někoho vynecháme, že o něj můžeme přijít. Přesto ale jdeme cestou individuální,“ doplnil Dvořák s tím, že u dodavatelů je mzda o 6,1 procenta vyšší než průměrná mzda v Česku.
Co se transformace automobilového průmyslu týče, Jahn dodal, že je potřeba zatraktivnit technické obory, zkvalitnit výuku a podporovat vědu a výzkum. S tím souhlasil i Dvořák, podle kterého je důležité, aby stát přilákal i kvalifikované cizince.
