Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Konflikt v Íránu a s tím spojený růst cen pohonných hmot urychlil nástup elektromobility. „Zajímavé je, že krize v Hormuzu dostala do pozadí podněty týkající se ekologické dopravy. Teď se čistě bavíme o efektivitě a ceně,“ říká v pořadu Agenda Seznam Zpráv šéf Toyoty a Lexusu Martin Peleška.
Toyota na českém trhu loni prodala 22 tisíc vozů. Letos toto číslo nejspíš nepřekoná, ale udrží klíčovou hranici dvaceti tisíc. „Toto číslo je důležité proto, aby značka měla výraznou stopu na daném trhu. I letos budeme cílit na více než 20 tisíc vozů, ale nebude to úspěšnější rok než loni,“ dodává Peleška.
Hybridy tvoří 70 procent prodejů Toyoty, podle automobilky „základní technologický pevný bod vesmíru“. Desetina připadá na plug-in hybridy a čisté elektromobily jsou teď na sedmi procentech.
Neznáme pravidla domácího hřiště a hrajeme proti Číně
Jak to bude po roce 2035, je stále s otazníkem. Brusel sice zmírnil zákaz spalovacích motorů, ale převážná většina nových aut bude muset i tak jezdit na elektřinu. Objevují se názory, že cíl pro rok 2035 by měl být ještě více zmírněn. Rozdělené jsou i jednotlivé státy. Zatímco některé členské země chtějí další rozvolnění, jiné varují, že oslabení nástupu elektromobility rozdělí investice.
Právě evropskou regulaci považuje Martin Peleška za největší hrozbu. „Nejde ale o nařízení a termíny, ale spíš o tu nevyzpytatelnost. Stále je tady rok 2035, o kterém se diskutuje. To může přivádět značky i výrobce k velkým komplikacím. Do elektromobility investovali hodně peněz s výhledem nějakého objemu a pokud ta situace není jasná, tak si říkáme: Platí ta pravidla, nebo neplatí?“ vysvětluje s tím, že nejasná pravidla pro domácí hřiště oslabují schopnost automobilek bojovat proti čínské konkurenci.
Sám Peleška je pak velkým fanouškem vodíkového pohonu a ani tuto technologii nepovažuje u osobních automobilů za slepou cestu. „Teď zrovna jsme oznámili, že další vodíkové auto bude Hilux, což je legendární terénní pick-up. A připravujeme i další model,“ říká. Hilux bude určený pro evropský trh a společnost očekává, že řádově prodá stovky či nižší tisíce vozů.
Lidé se předzásobí
Peleška očekává, že přelomové roky kolem zákazu spalovacích vozů budou pro prodejce automobilů složité. „V letech 2035 a 2036 se může trh nových aut hodně smrsknout, protože mnoho lidí si auta nakoupí před tím. Bude to období vyčkávání a zároveň si myslím, že hodně nahoru půjde trh ojetin, protože si lidé budou kupovat poslední technologie, které znají,“ dodává.
Už teď přitom situace výrobců není vůbec jednoduchá. V Evropské unii se ve srovnání s rokem 2019 prodává zhruba o šestinu méně nových aut a vyrábí zhruba o pětinu méně.
Podle Pelešky je aktuální situace výjimečná a nutí automobilky optimalizovat, škrtat. Ve výsledku tak může dojít k přeskládání celého trhu. „Ten, kdo nebude schopen být flexibilní a nebude schopen tuhle turbulenci přežít, tak z toho bude muset nějakým způsobem vyvodit důsledky,“ dodává Peleška.
Volkswagen jako destabilizační prvek
Další komplikací pro trh mohou být aktuální problémy koncernu Volkswagen. „Určitě je to jistý destabilizační prvek, protože na pozadí všech výrobců jsou dodavatelé, kteří dnes nejsou exkluzivní. Cokoliv se stane v tak velké automobilce, jako je VW, má samozřejmě dopad i na dodavatele, kteří dodávají i do jiných závodů,“ dodává Peleška.
Problémy evropských automobilek se snaží využít čínští výrobci. V Evropě se ročně prodá přes 810 tisíc čínských aut a jejich prodeje rostou skokovým tempem. Aktuálně tvoří zhruba desetinu trhu a v srpnu se dostaly na rekordních 11,7 procenta. Jen pro srovnání – ještě v roce 2021 měly čínské vozy 0,5 procenta trhu.
Čínské značky posilují i na tuzemském trhu. V srpnu 2026 se v Česku zaregistrovalo 1318 aut čínských značek. To je o 82,5 procenta víc než před rokem a růst byl i v oblasti hybridů. Podle Pelešky však není důvod k obavám, protože v tomto případě jsou na vině reexporty. „Toto jsou čísla rezervací a ty beru s rezervou. Pod tlakem lovení čísel se i čínské konkurenci zalíbila pomocná položka reexportu - tedy že auta přijedou do Česka, zaregistrují se zde a pak putují dále do Evropy,“ vysvětluje Peleška.
Poměr reexportů se u jednotlivých značek liší. „My tento obchodní kanál nepoužíváme vůbec, ale myslím, že z celkového trhu to může být až 20 procent,“ dodává Peleška.
Reexporty považuje za začarovaný kruh, ze kterého se nedá vystoupit. „Pokud to nějaká značka začala dělat a třeba ten největší boom byl v okamžiku, kdy devalvovala koruna a dávala tak prostor pro spekulanty, aby kupovali auta za levnou korunu a vyváželi je ven, pak se z toho těžko vystupuje. Po nějakém propadu čísel nemohou říkat, my jsme loni reexportovali a letos už to neděláme… Špatně se to vysvětluje i centrálám,“ dodává Peleška.
