Hlavní obsah

Poláci se vrhli na vinice. Polské bílé začne konkurovat českému, říká vinař

Foto: &CORK

V Polsku díky klimatické změně přibývá vinařů, říká zakladatel skupiny &CORK Jan Žďárský.

Reklama

Klimatická změna promění evropské vinice. Některé odrůdy bílého vína už nebude možné v tuzemsku pěstovat, myslí si Jan Žďárský, zakladatel skupiny &CORK.

Článek

Jan Žďárský, zakladatel Vinařského ráje – dnes největšího obchodu s potřebami pro vinaře – letos založil holding &CORK. Jeho součástí je i výroba nerezových tanků Kovo Prudík a také malé Vinařství Juřeník a Žďárský. Na další nákupy firem má nachystáno 150 milionů korun.

Skupina se v potřebách pro vinaře chce stát také lídrem polského trhu. V zemi na severu se díky oteplování začíná dařit bílým vínům a vinařů přibývá.

„Hodně nás začíná zajímat Polsko, kde se nedávno nevyrábělo ještě vůbec žádné víno a ještě dnes skoro nikdo nezná polská vinařství. Ale my už vidíme, že tento trh dramaticky roste,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys.

Čeští a moravští vinaři to podle něj nemají snadné kvůli levné zahraniční konkurenci. Pokud vláda zdaní tichá vína, ještě prý přituhne.

„S naší daní téměř 1 euro bychom byli opravdu evropský unikát. Čekal bych, že se vinařský byznys bude spíš podporovat, než ničit,“ řekl.

Ministr financí Zbyněk Stanjura začal mluvit o dlouho tabuizovaném tématu zdanění tichého vína spotřební daní. Nemělo přijít už dřív, když je víno jediný alkohol, na který se nevztahuje spotřební daň?

Otázka zdanění alkoholu je velmi komplikované téma. Většina vyspělých států v Evropě má nulovou daň na víno. Důvodem je, že vinařství je součást kultury jednotlivých států a například v Česku dnes zaměstnává zhruba dvacet procent lidí z celého zemědělství. Vidíme, že většina států má nulovou daň na víno i za předpokladu, že mají vyšší daně na pivo nebo tvrdý alkohol. Zavedení avizovaných 23,40 Kč/l by Česko znevýhodnilo vůči sousedním zemím, z nichž má pouze Polsko daň 0,29 eura na litr, ale také vůči velkým vinařským zemím, jako jsou Itálie, Španělsko a Německo, které spotřební daň na víno nemají. Francie víno daní, ale pouze velmi nízkou sazbou 0,03 eura na litr.

Když se vezmou všechny země, kde je aktuálně zavedená daň na víno, a odfiltrují se všechny země, které ho nevyrábí, tak zůstává v EU pouze Francie. Takže s naší daní téměř jedno euro bychom byli opravdu evropský unikát. Čekal bych, že se vinařský byznys bude spíš podporovat, než ničit.

Co nastane, pokud návrh ministra financí projde?

Vzhledem k tomu, že se většina vína prodá v nejnižší cenové kategorii, výsledné zdražení o přibližně 30 procent by způsobilo, že spotřebitelé budou preferovat levnější dovozová vína místo lokálních vinařství, protože už by pro ně byla nedostupná. Tato potenciální situace je aktuálně ještě více umocněna vysokou inflací.

Výsledkem by byl výrazný propad lokální produkce, úbytek pracovních míst a zvýšená aktivita v šedé ekonomice, což se týká především malých vinařství. Moravská vinařství nejsou dnes cenově konkurenceschopná oproti velké části zahraničních vinařství, například kvůli rozdílné dotační politice či legislativě. Daň by to ještě umocnila.

Foto: Adam Borový, Seznam Zprávy

Jak země v Evropě daní tiché víno

Jste majitelem nově vzniklého vinařského holdingu &CORK, který sdružuje několik firem včetně obchodu, výrobce technologií a také vinařství. Šetří vinaři na vybavení, pozastavili investice kvůli ekonomické situaci?

Není na to úplně jednoduchá odpověď. My jsme za poslední rok zdražili v průměru o 20 až 25 procent. V naší společnosti Vinařský ráj, která prodává technologie a zařízení vinařům, jsme zdražili stejně jako naši dodavatelé.

Ceny nerez materiálu letos naopak padají dolů. Z průzkumu, který si sami provádíme, víme, že velké společnosti, které dodávají primárně do obchodních řetězců, mají lehce problémy, protože je tam vytlačují zahraniční vinařství, která jsou schopna vyrobit vína pod výrobními náklady. Lidé šetří, víno pravděpodobně kupují pořád ve stejném množství, ale levnější.

Zahraniční konkurence tady byla vždycky.

Problém je, že nejsme schopni se dostat na výrobní náklady zahraniční konkurence, protože dotační politika a celkový přístup k vinařství je tam úplně jiný. Jsme znevýhodněni už na začátku, a to je problematické. Na druhou stranu vidím, že lidé mají rádi české a moravské víno, a je důležité to podporovat.

Jak to konkrétně dopadá na vaši skupinu?

Skupina to určitě pocítí negativně, ale naše výsledky spíš závisí na tom, jak se daří top vinařstvím. Nabízíme totiž hlavně hi-tech technologie a spolupracujeme s vinaři, kteří vyrábějí špičková vína. A ti často nic nepociťují. Nějaké šetření cítí, ale není to nic dramatického. U retailových vinařstvích a vinařů, kteří patří do středního proudu, to tak může být.

Můžete zmínit několik konkrétních špičkových vinařů, kterým dodáváte?

Dodáváme například do Vinařství Gala, Vinařství Volařík, Víno J. Stávek, Vinařství Gurdau, Vinařství Kadrnka, Vinařství Thaya a na Slovensku například do vinařství Mrva & Stanko.

Jak jste se k vinařskému řemeslu dostal?

Omylem. Původem jsem z oblasti, kde se spíš pálí slivovice, než pěstuje vinná réva, ale s kamarádem nám začalo chutnat víno. Začali jsme se k němu propíjet, později jsme víno začali sami v menším množství vyrábět, až jsme se dostali k dodávkám technologií vinařům. Potom jsem se přestěhoval na jih Moravy.

Jako dodavatel technologií musíte také víno dobře znát.

Je to tak. Pokud chcete někomu radit, musíte mít znalosti. Vinařský obor je extrémně složitý. Nikdy jsem neměl vinařské vzdělání a všechno jsem se musel naučit sám. Máme malé butikové Vinařství Juřeník & Žďárský, které vyrábí spíš kvalitnější a dražší vína, z nichž jde většina do restaurací a hotelů. Úplně nás to neživí, je to spíš koníček.

Podnikání u nás začalo založením firmy Vinařský ráj v garáži v Uherském Brodě, odkud jsme se později přestěhovali. Začátek byl extrémně pomalý, protože náš byznys je hodně o vztazích, a když vás nikdo nezná, je extrémně složité někomu něco prodat. Dnes už máme velmi přátelské a dlouhodobé vztahy s většinou klientů, kteří nám věří. Je to výsledek třinácti let práce.

Zpočátku jsme neměli investory, kapitál na rozvoj a z firmy jsme si dlouho nemohli brát žádné peníze. Proto to bylo tak pomalé. Půjčovali jsme si různě po rodině. Teprve po osmi letech jsme měli na bankovních účtech nějaké peníze, do té doby tam byla stále nula nebo jsme byli v minusu.

Co vinařům prodáváte, nerezové sudy, lisy?

Na jedné straně nabízíme technologie hobby vinařům, kteří to mají jako koníček, vedle kterého běžně chodí do práce. V Česku jsou jich tisíce. Druhá část jsou profesionální vinaři. Jsou to technologie na sběr hroznů, odstopkování, lisování, zpracování hroznů, sudy na zrání vína, nerezové nádrže, různá filtrační zařízení.

Jako profesionální vinaře bereme ty, kdo se vinařstvím uživí. V tuzemských poměrech je tato hranice, kdy už člověk uživí sebe nebo menší rodinu, asi 15 až 20 tisíc vyrobených lahví ročně.

Jsme nejspíš největším dodavatelem vinařských technologií v tuzemsku. Top věci, které nabízíme, jsou patentované technologie ze zahraničí, často z Německa, Itálie a Francie. Mnohdy jsou tato zařízení unikátní a umí zlevnit a zkvalitnit výrobu.

Kromě toho jsme před rokem a půl koupili tradiční českou firmu Kovo Prudík, která vyrábí nerezové nádrže pro vinaře a pivaře. Vyrábí kvalitní produkty, ale dnes nedisponuje ničím extrémně unikátním. Naším cílem je takový produkt vytvořit a exportovat do zahraničí.

Jaké máte za hranicemi cíle?

Docela důležité je pro nás téma klimatické změny, protože se vinařské oblasti posouvají na sever. Hodně nás začíná zajímat Polsko, kde se nedávno nevyrábělo ještě vůbec žádné víno a ještě dnes skoro nikdo nezná polská vinařství. Ale my už vidíme, že tento trh dramaticky roste a chtěli bychom se stát lídrem polského trhu. Myslím, že Polsko má obrovský potenciál.

Takže Polsko nás vytlačí s bílými víny a my se dáme na červená, se kterými začneme konkurovat jihoevropským vinařům?

Jestli nás porazí s bílými víny, nevím, protože jsou úplně na začátku. Poláci jsou ale samozřejmě draví a díky změně klimatu budou mít lepší podmínky. Je to velký národ, mají agresivní obchodníky a bude to výzva pro naši konkurenceschopnost. Na druhou stranu se v mnoha oblastech výrazně zlepší i Česká republika a je to trochu věštění z křišťálové koule.

Vidíte už, že vinaři na Moravě víc přecházejí na červená vína?

Nevidíme. Ale všichni vnímají, že se otepluje. Masa vinařů nad tím zatím moc nepřemýšlí, ale podle prognóz opravdu za několik desítek let nebude jih Moravy vhodný pro pěstování některých bílých odrůd. Naopak bude velmi vhodný pro pěstování červených vín.

Máte připraveno 150 milionů na akvizice. Po jakých společnostech se díváte?

Teď máme jednu menší věc z našeho segmentu na stole, ale primárně bychom se chtěli vydat úplně mimo vinařský obor. Díváme se na spoustu věcí a vlastně moc nespěcháme. Dlouho jsme se připravovali na to, že světová ekonomika spadne do recese. Teď situace nahrává nákupu nějaké firmy.

Reklama

Doporučované