Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Téměř po roce redakce SZ Byznys porovnala ceny potravin a drogerie v Česku, Německu a Polsku. Některé zboží je v obou zemích výrazně levnější, ale v součtu se cena nákupu bez slev zásadním způsobem neliší.
Modelový koš 27 položek stál v Česku 1367 Kč, v Německu 1315 Kč a v Polsku 1252 korun.
Ve všech zemích nákup od loňského července zdražil. Nejvíc v Německu, kde ceny vzrostly o šest procent, v Česku poskočily o pět procent a v Polsku o čtyři procenta.
Srovnávali jsme stejné položky v prodejnách diskontu Lidl. Většinou šlo o zcela totožné značky. V některých případech se produkty na různých trzích lišily v objemu, v tom případě jsme přepočítali balení na stejnou hmotnost. Část výrobků se liší také v privátní značce, vždy však jde o náhradu na úrovni značky v základní cenové hladině, například Pilos a Milbona.
Polsko si dlouhodobě drží prim v cenové atraktivitě, byť se oproti covidovým rokům snížila. K tomu přispěl konec výjimky na nulovou DPH u základních potravin v loňském roce.
Nakupující v Polsku už proto nemohou počítat s tím, že do košíku „nahází“ vše, co jim přijde pod ruku, a rozhodně na tom ušetří. Necelá polovina položek v nákupu (11 produktů) z celkem 27 totiž v Lidlu v polském městě Bogatynia vyšla dráž než v českém Frýdlantu – pšeničná bagetka, mozzarella, rybí prsty, banány, okurka, káva, Nutella, rýže basmati, pivo, Coca-Cola a tablety do myčky.
Naopak ceny některých potravin mohou Češi Polákům stále závidět, což platí zejména o čerstvém mase. Na jednom kilogramu kuřecích prsou dosáhla úspora v Polsku 76 korun. O polovinu levnější u sousedů byla i jablka (23 Kč vs. 43 Kč), artikl, na jehož dovozy pod cenou si dlouhodobě stěžují čeští pěstitelé jablek.
Česko má, alespoň v analyzovaném vzorku, obvykle dražší mléčné výrobky, než jsou k mání v Polsku i Německu. To samé platí také pro toaletní papír, špagety, citrony, rajčata a brambory.
Kde se cena výrazně lišila, v tomto případě ve prospěch Česka, byla vejce. V regálu Lidlu ve Frýdlantu stálo balení deseti podestýlkových vajec velikosti M 68 Kč. V Polsku se stejné prodávalo o 10 korun dráž, v Německu o 19 korun dráž.
Česko má z trojice zemí nejvyšší DPH na potraviny. Zatímco v Německu je snížená sazba na potraviny sedm procent a v Polsku pět procent, tuzemská daň je 12 procent.
Obchodníci v Německu mají v základních kategoriích potravin výrazně více dodavatelů než my v Česku.
Růst cen potravin však v posledních letech budil vášně ve všech zemích. Proto v Polsku vláda dočasně zavedla nulovou sazbu DPH. V sousedním Německu se velká konkurence diskontních řetězců aktuálně promítá do cenové války obchodů, v čele s Lidlem.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza uvádí, že němečtí obchodníci jsou vůči dodavatelům v silnější pozici, mohou si tak vyjednat výhodnější ceny. „Situace německých obchodů je jednodušší v tom, že mají k dispozici v základních kategoriích potravin výrazně více dodavatelů než my v Česku,“ komentoval kampaň v Německu.
Na druhou stranu v Německu a v Polsku jsou někteří potravináři z řad mlékáren, výrobců masa nebo vajec ještě větší než podniky z nejmocnějších tuzemských holdingů. A přesto jsou někdy tyto produkty v regálech za lepší cenu než v Česku.
