Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém redaktoři SZ Byznys každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Babišova vláda má za sebou první přímý zásah do cenotvorby pohonných hmot. Na jaře se rozhodla zastropovat marže čerpacích stanic, snížit spotřební daň z nafty a určit maximální prodejní ceny paliv. Regulace trvala až do druhé poloviny července.
Tento krok, ohlášený v reakci na prudký nárůst cen na světových trzích kvůli americko-izraelskému útoku na Írán, měl za cíl „tlumit dopady zdražování pohonných hmot českým domácnostem, firmám a související negativní vliv na ekonomiku a inflaci“.
O tom, zda byla cenová regulace úspěšná, se vedou debaty. Konečné slovo k tomu, zda byla regulace nutná a zda byla provedena správně, ale nakonec vynese soud. K němu pohnaly ministerstvo financí tři čerpací stanice, podle nichž nebyl vládní zásah nutný a neúměrně poškodil nezávislé čerpadláře.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) motoristé díky vládním zásahům ušetřili v dubnu až 400 korun na každém natankování plné nádrže. Cenové stropy také pomohly ztlumit inflační tlaky.
Nebylo to ale zadarmo. Snížení spotřební daně z nafty stálo státní rozpočet podle ministerstva financí zhruba 3,5 miliardy korun. Regulace navíc disproporčně dopadla na menší nezávislé čerpací stanice, které se nemohou spoléhat na vlastní velkoobchodní sítě.
Řada z nich prodávala naftu kvůli cenovým stropům dráž, než za kolik ji nakoupila, protože ministerstvo financí zpočátku stanovovalo maximální povolené maloobchodní ceny na základě velkoobchodních a burzovních cen z předchozího dne. Ty se ale výrazně měnily často ze dne na den v závislosti na vývoji íránské krize.
Pokud měla stanice v zásobnících naftu nakoupenou před několika dny, ale ceny mezitím stouply, maximální povolená cena mohla být nižší než ta, za kterou čerpadlář koupil od velkoobchodníka.
Vyčíslené škody nejsou v porovnání s dopadem nižšího výběru spotřební daně nijak vysoké. Čerpací stanice v Kamenici nad Lipou, která opatření ministerstva financí napadla u soudu jako první, je vyčíslila na 80 tisíc korun. Podle průzkumu Unie nezávislých petrolejářů mezi členskými čerpacími stanicemi se celkové škody odhadují mezi 50 a 100 miliony korun.
Jak navíc upozornil právní zástupce žalujících čerpacích stanic, pokud soud návrhu na zrušení opatření obecné povahy ministerstva financí vyhoví, otevře tím cestu k vymáhání náhrad za tyto škody.
Seznam Zprávy ve čtvrtek informovaly, že soud se bude žalobou zabývat na veřejném jednání 2. září, přestože původně plánoval případ rozhodnout bez veřejného jednání. Proti se ale postavilo ministerstvo financí, které trvalo na veřejném projednání.
Tiskový odbor ministerstva odmítl s poukazem na probíhající soudní řízení sdělit, proč chtějí jeho právníci případ projednat veřejně. O důvodech tak lze pouze spekulovat. „Obvykle se tyto správní žaloby rozhodují neveřejně. Tento případ má ale přesah do politiky a je možné, že se jej ministerstvo pokusí nějakým způsobem vytěžit,“ řekl redakci pod podmínkou anonymity právník se zkušenostmi s podobnými kauzami.
Je také možné, že si sebevědomí ministerští právníci nechtějí nechat ujít příležitost veřejně rozcupovat argumenty žalobců. Ti tvrdí, že regulace cen byla nezákonná, protože k zásahu podle zákona o cenách nebyl důvod, protože nenastala takzvaná mimořádná tržní situace.
„Ačkoliv se cena pohonných hmot v bezprostředním srovnání zvýšila, nestaly se pro spotřebitele nedostupnými a i průměrný spotřebitel si jich mohl ze své výplaty pořídit dostatečné množství,“ cituje žaloba ekonomku Janu Matesovou.
Ministerstvo financí ale bude u soudu muset vysvětlit rozpor ve svých protiargumentech. Ve svém vyjádření k žalobě, které mají Seznam Zprávy k dispozici, se snaží ministerstvo oba klíčové body vyvrátit.
Odmítá tvrzení, že cenová politika ministerstva nutila pumpy prodávat naftu pod cenou. „Cenová regulace pohonných hmot podle zákona o cenách neukládá povinnost prodeje, bylo možné krátkodobě přerušit svůj provoz,“ namítají ministerští úředníci s tím, že prodejci pohonných hmot by nesli riziko poklesu cen i bez regulace.
Mimořádná tržní situace podle úřadu bezesporu nastala v souvislosti s krizí v Hormuzském průlivu, jímž prochází přibližně pětina světové spotřeby ropy a který byl z velké části uzavřen. „To vedlo k významnému narušení globálních dodávek ropy a k prudkému růstu jejích cen na světových trzích,“ uvádí ministerstvo.
Ministerstvo argumentuje i tím, že situaci některé čerpací stanice zneužily. „S ohledem na aktuální situaci na trhu dochází k jejímu individuálnímu zneužití a existuje riziko zneužití této situace k dosažení nepřiměřeného majetkového prospěchu. Subjekty na straně nabídky by mohly využít překotného cenového vývoje a nejistoty ohledně dalšího vývoje k uplatnění vyšších než dlouhodobě obvyklých ziskových marží,“ píše se v dokumentu.
V pasáži, kde ministerstvo napadá výpočet vzniklé škody, ale tvrdí, že žalobce operuje s předpokladem nezměněného objemu prodeje pohonných hmot bez ohledu na prodejní cenu.
„Tento nerealistický předpoklad by mohl být splněn pouze na zcela nefungujícím trhu. Ačkoli se na trhu s pohonnými hmotami objevovaly excesy, většina trhu byla i nadále funkční,“ uvádí vyjádření ministerstva pro soud. Na jednom místě dokumentu tak uvádí, že nastala mimořádná tržní situace, později ale tvrdí, že trh fungoval. Snad se na veřejném jednání dostane i na tento argumentační rozpor.
Zajímají vás akciové trhy, energetika nebo plány českých podnikatelů? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
