Článek
Český trh s balenými potravinami a drogistickými produkty zaznamenal v prvních třech měsících letošního roku dynamický růst. Podle analýzy poradenské společnosti NielsenIQ v porovnání s prvním čtvrtletím loňského roku lidé utratili za takzvané rychloobrátkové zboží o 4,3 procenta více.
Ceny se v tomto období sice zvýšily o 5,6 procenta, zákazníci zároveň nakupovali méně a objem prodaného zboží klesl o 1,3 procenta. Jednotlivé položky v sektoru rychloobrátkového zboží ovšem zdražily méně, než o zmíněných 5,6 procenta. Růst trhu s potravinami a drogerií totiž táhnou nákupy dražších produktů.
„Neznamená to, že by ceny rostly takto rychlým tempem, tedy více než dvojnásobek inflace, která se v tomto období stabilizovala na úrovni 2,6 procenta,“ upřesňuje Romana Duníková z NielsenIQ.
„Kdyby se na ta čísla podíval někdo bez znalosti tohoto detailu, mohl by si říct, že potraviny a drogerie zdražila o více než pět procent, což se ale nestalo. Lidé částečně mění své nákupní košíky, dopřávají si prémiovější zboží a jsou ochotni si připlatit,“ vysvětluje.
Trend rostoucí poptávky po dražších potravinách a drogistickém zboží potvrzují i údaje Svazu obchodu a cestovního ruchu. „Roste průměrná cena nákupu, ale nikoli objem, lidé volí zboží vyšší kvality,“ říká šéf svazu Tomáš Prouza.
„Zároveň vidíme rychlý růst podílu prémiových privátních značek. Zejména mladší generace se už naučila, že na privátní značce srovnatelné kvality ušetří v Česku oproti značkovému výrobku 26,5 procenta, takže při zachování výše útraty mohou mít výrazně vyšší kvalitu,“ dodává Prouza. Velké řetězce totiž často odebírají výrobky od firem vyrábějících poměrně kvalitní zboží, ale dávají jim své privátní značky. Takové zboží se kvalitou až tolik neliší od známých světových značek, je ale levnější.
Více kosmetiky, méně alkoholu
Podrobnější pohled na trh z rychloobrátkovým zbožím ukazuje, že v prvním kvartále zaznamenaly meziročně růst hlavně potřeby osobní hygieny (vlasová kosmetika o 21 procent a obličejová kosmetika o 13 procent). U těchto položek se cena v průměru zvedla jen zhruba o 2,5 procenta.
U mléka a mléčných výrobků došlo k mnohem výraznějšímu zdražení - o zhruba 14 procent, objem prodaného zboží se však také zvýšil, například u sýrů o 5 procent a u jogurtů o 6 procent.
Naopak alkoholických nápojů, jejichž cena vzrostla jen mírně, se v prvním čtvrtletí prodalo méně než ve stejném období loňského roky. Prodej piva klesl o čtyři procenta, vína o pět procent a rumu dokonce o 10 procent.
„V tomto případě si ale musíme uvědomit, že loni byly Velikonoce v březnu, zatímco letos až v dubnu, tedy mimo sledované období. Pokles spotřeby alkoholu, ale třeba i sladkostí, byl částečně způsoben touto okolností,“ říká Duníková.
E-shopy rostou nejrychleji
Z analýzy prodejních kanálů vyplývá, že nejrychleji rostou prodeje v e-commerce a řetězcových drogeriích. Následují supermarkety a diskontní prodejny, přičemž hypermarkety a menší prodejny v současnosti stagnují.
Zmíněné trendy potvrzují i data Asociace nákupních center. „Vzhledem k číslům před covidem chodí návštěvníci do nákupních center méně často, ale realizují zde větší nákupy, což potvrzují i rostoucí tržby. Vnímáme, že nákupy jsou promyšlenější, lidé jsou ochotni utratit vyšší částky za kvalitnější zboží,“ říká šéf asociace Jan Kubíček.
„Za celý minulý rok viděli stabilizovaný trh s mírným růstem návštěvnosti nad 1 procento i nárůst obratů o zhruba 4 procenta oproti roku 2023. Nejlépe si přitom vedla středně velká centra,“ dodává.
