Článek
Peníze z několika programů ministerstva průmyslu a obchodu určené hlavně na snížení spotřeby energie v průmyslu, snížení energetické náročnosti státních budov nebo zvýšení výkonu z obnovitelných zdrojů nepomohly splnit stanovený cíl. Podpora měla na celkovou spotřebu energie v průmyslu a ve službách jen zanedbatelný vliv. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly peněz, které vynaložilo ministerstvo na zvyšování energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů. Prověřil celkem 26,4 miliardy korun. Zjišťoval, zda peníze resort vynaložil účelně a v souladu s předpisy.
Kontrolní úřad prověřoval peníze vyplacené v letech 2018 až 2025 a 16 jejich příjemců. U čtyř z nich zjistil porušení za celkem 2,7 milionu korun a podal kvůli tomu trestní oznámení. Proto také mohl svůj kontrolní závěr zveřejnit až později, když mu to letos v dubnu dovolily orgány činné v trestním řízení. Jednalo se hlavně o projekty na snížení energetické náročnosti budov. Jeden z příjemců měl například vybudovat dvě fotovoltaické elektrárny – vybudoval jednu, ale vyúčtoval obě.
Například podpora z programu ministerstva Úspory energie, která měla snížit energetickou náročnost podnikatelského sektoru, měla podle zjištění kontrolního úřadu jen zanedbatelný vliv na spotřebu energie v průmyslu i ve službách. Šlo o 13,9 miliardy korun, které k 20. květnu 2025 přinesly úsporu jen jednoho procenta konečné čisté spotřeby energie. O podporu navíc nebyl podle kontrolorů velký zájem.
Další podpora, tentokrát z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021–2027, představovala 5,1 miliardy korun. Za cíl měla zvýšit instalovaný výkon z obnovitelných zdrojů energie. „Do doby ukončení kontroly NKÚ v květnu 2025 podpořené projekty nepřinesly žádnou novou kapacitu výroby energie z obnovitelných zdrojů,“ informuje úřad.
Také dotace z Národního plánu obnovy zaměřené na snížení spotřeby energie u budov ve vlastnictví státu podle kontrolního úřadu očekávané snížení spotřeby nepřinesou. Hlavním důvodem je nízký zájem o tyto dotace. Z přidělených 2,9 miliardy korun se po třech letech podařilo vyčerpat 268 milionů. Mezi důvody nízkého zájmu patřilo podle Nejvyššího kontrolního úřadu nevhodné nastavení podmínek podpory, například krátký čas na realizaci projektů, nebo nedostatek peněz úřadů na investice, vysoká inflace a růst stavebních nákladů.
