Kdo a proč podepsal dotace Agrofertu? Evropská žalobkyně zahájila trestní řízení

Premiér Andrej Babiš (ANO) už od loňského prosince na rozdíl od řady expertů a zjištění Seznam Zpráv tvrdí, že svůj střet zájmů vyřešil vložením Agrofertu do svěřenského fondu.

K názoru premiéra se přiklonil i Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a odblokoval holdingu miliardové dotace. Navrch – navzdory soudním verdiktům – odmítl vymáhat větší část ze zhruba sedmi miliard, které Agrofert obdržel v době, kdy seděl Babiš ve vládě naposledy.

Nyní se však podle zjištění Seznam Zpráv ocitají politici a úředníci podepsaní pod miliardami pro Agrofert pod drobnohledem evropských žalobců, s nimiž musí česká policie spolupracovat.

„Po řádném ověření informací jsem dne 24. 5. 2026 vydala rozhodnutí o zahájení trestního řízení,“ napsala evropská pověřená žalobkyně Daniela Bártíková v dokumentu, který Seznam Zprávy nyní získaly. „Pověřila jsem prověřováním Národní centrálu proti organizovanému zločinu,“ dodala.

Evropští žalobci tak reagují na stostránkové trestní oznámení, které podali v únoru opoziční Piráti na neznámého pachatele za možné poškození finančních zájmů Evropské unie, zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Start trestního řízení neznamená, že policie ve finále někoho obviní. Svědčí ale o tom, že evropští žalobci fakta považují za natolik relevantní, že začali zkoumat, zda někdo tyto nebo jiné trestné činy skutečně spáchal. A policisté tak mohou například nasazovat odposlechy či zvát svědky k výslechu.

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) se sídlem v Lucembursku přitom nepodléhá českým úřadům. Přesto podle mezinárodních dohod může v Česku dostávat před soud pachatele trestných činů ohrožujících finanční zájmy EU.

Rozhodnutí EPPO je ale i pro české žalobce důležité.

Vrchní státní zastupitelství v Praze se totiž dosud miliardami pro Agrofert odmítalo zabývat a trestní oznámení postupovalo právě evropským žalobcům s tím, že jde o jejich agendu. „Není tak ve věci nadále činné,“ napsal před měsícem reportérům žalobce vrchního státního zastupitelství Martin Bílý.

A to přesto, že v kauze dotací pro Agrofert jde nejen o evropské, ale i národní peníze. Evropská pověřená žalobkyně Daniela Bártíková trestní řízení ve věci , která se týká českých peněz, nezahájila – podle svého vyjádření na to nemá kompetenci.

„Informace byla poskytnuta Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze a zároveň Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Další postup je tedy zcela v kompetenci příslušných národních orgánů činných v trestním řízení,“ přiblížila Bártíková, která v minulosti pracovala například na korupční kauze fotbalového činovníka Romana Berbra.

Čeští žalobci tak nejspíše budou muset odstartovat paralelní vlastní prověřování. Piráti jim nyní adresovali další podání speciálně zacílené na národní peníze.

Ředitel SZIF Petr Dlouhý zemědělské dotace Agrofertu v dubnu odblokoval. A to přes opakovaná varování z Bruselu, že Evropská komise otázku možného Babišova střetu zájmů nepovažuje za vyřešenou a že by jí Česko dotace spojené s Agrofertem vůbec nemělo posílat k proplácení.

Takzvané nárokové dotace, které se vyplácejí za chov dobytka a obdělávání půdy, jsou pro holding klíčové. Agrofert podle předchozích účetních závěrek čerpá zhruba dvě miliardy ročně a bez nich by mnohé z firem nedosáhly zisku.

Ředitel SZIF Dlouhý argumentuje posudky externích právních kanceláří. Pro fond dlouhodobě pracuje zejména AK Portos, jejíž zakladatel měl blízko k Babišovi.

Vládní politici se navíc začali ohánět dopisem od zemědělského ředitelství Evropské komise (DG AGRI), který údajně postup fondu posvětil.

„DG AGRI odpovědělo, že firma může čerpat nárokové dotace, že je v pořádku vyřešen střet zájmů,“ tvrdila například ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v půlce června v nedělní debatě na ČT. Podobně se vyjadřoval i sám premiér.

Jak ale Seznam Zprávy zjistily, není tomu tak.

Nešlo o dopis, ale o provozní e-mail, ve kterém úřednice Evropské komise řešila jen účetní technikálii. Psala, že pakliže se fond rozhodl nárokové dotace Agrofertu proplácet, není v tomto specifickém případě jiná cesta než je Evropské komisi vykazovat k proplacení, protože nic jiného evropské předpisy neumožňují.

A EU nyní výslovně popřela, že by tato zpráva nějak povolovala Agrofertu miliardy vyplácet. „Evropská komise neuvedla, že společnost Agrofert má nárok na zemědělské dotace, ani neuložila českým orgánům povinnost tyto dotace přidělit nebo vyplatit,“ zdůraznila jménem eurokomisaře pro zemědělství Christophe Hansena šéfka generálního ředitelství Elisabeth Wernerová v odpovědi na dopis opozičních Pirátů minulý týden.

Komise zdůraznila, že za odblokování miliard nese odpovědnost Česko.

„Komise připomněla, že podle platných vnitrostátních pravidel může členský stát v případě potřeby pozastavit nebo odložit vyplácení dotací, pokud je to nezbytné k ochraně finančních zájmů Unie. Tím se předejde situaci, kdy by výdaje musely být vykázány Komisi v době, kdy stále probíhají příslušné kontroly, ověřování nebo audity,“ dodala Wernerová.

Ohledně dalšího postupu se i úředníci Evropské komise ocitají pod tlakem. O střet zájmů se začal krom evropských žalobců zajímat i vlivný parlamentní výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT).

Seznam Zprávy mají k dispozici dopis, který výbor adresoval eurokomisaři pro rozpočet a boj proti podvodům Piotru Serafinovi. Požaduje po něm odpovědi na celkem šest otázek ohledně opatření proti možnému střetu zájmů Andreje Babiše. Předseda CONT Andreas Schwab se mimo jiné zajímá o to, jaká opatření proti střetu zájmů Komise už nasadila nebo jestli dotace bude dále proplácet.

„Výbor by uvítal, kdyby Komise poskytla veškeré informace, které má k dispozici, o provádění příslušných ochranných opatření určených k ochraně finančních zájmů Unie a k zajištění dodržování finančních pravidel EU,“ končí listina.

Prověřování postupu českých, ale i bruselských úředníků už spustil také Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Informace předává evropskému žalobci, který má trestněprávní pravomoci.

Práci evropských vyšetřovatelů premiér Babiš dobře zná. OLAF v roce 2017 vyšetřil kauzu Čapí hnízdo, kterou českým orgánům předal s podezřením na dotační podvod, protože Babiš vyvedl podle expertů účelově farmu z holdingu Agrofert, aby měla nárok na padesátimilionovou dotaci. Případnému odsouzení Babiš zatím unikl vzhledem k poslanecké imunitě.

Evropská komise v čerstvém vyjádření pro Seznam Zprávy zdůraznila, že ohledně možného střetu zájmů premiéra může sáhnout k tvrdým opatřením.

„V případě potřeby využije Evropská komise dostupné vhodné nástroje, jako je přerušení plateb, pozastavení plateb nebo uplatnění finančních oprav,“ uvedla bez dalších podrobností mluvčí Evropské komise Louise Bogeyová na dotaz na zemědělské dotace pro Agrofert.

Pět generálních ředitelství Evropské komise už na Česko měsíce apeluje, aby jim vydalo posudek, který zdůvodní, zda je, či není Andrej Babiš ve střetu zájmů. Jak už ale Seznam Zprávy informovaly, ministerstvo pro místní rozvoj Zuzany Mrázové a ministerstvo průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (oba ANO) to odmítly.

Zdroje ze státní správy Seznam Zprávám sdělily, že je ve hře, že Evropská komise nyní oznámí spuštění oficiálního auditu. Ten rozhodne, zda Evropská unie dotace proplatí, nebo Agrofert, či dokonce Česko plošně o evropské peníze přijdou. V takovém případě by už vyplacené miliardy dopadly na české daňové poplatníky. Celý proces ale může trvat roky.