Článek
Evropská centrální banka se snaží zpřísňováním své měnové politiky dostat pod kontrolu inflaci v eurozóně. Zvyšování úroků zahájila v červenci. Její základní úrok tehdy stoupl na 0,5 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016. V září pak banka základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu na 1,25 procenta.
Dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu na dvě procenta, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2009.
Banka dnes rovněž uvedla, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb ale bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v září zrychlil na rekordních 9,9 procenta ze srpnových 9,1 procenta. Rychlý odhad říjnového vývoje inflace v eurozóně zveřejní statistický úřad Eurostat příští týden.
ECB měnovou politiku zpřísňuje navzdory zhoršujícím se hospodářským vyhlídkám eurozóny. V září centrální banka snížila odhad růstu na příští rok v zemích používajících euro na 0,9 procenta z dříve předpokládaných 2,1 procenta.
„V posledních měsících vedly rostoucí ceny energií a potravin, problémy v dodávkách a oživení poptávky po pandemii k rozšíření cenových tlaků a růstu inflace. Měnová politika Rady guvernérů má za cíl snižovat podporu poptávky a poskytnout ochranu před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání,“ uvedla centrální banka.
