Článek
První evropské nařízení stanovující v EU povinnosti pro chovatele psů a koček je na světě. Ve středu ho přijal Evropský parlament a členské státy ho nyní budou postupně zavádět do svých právních řádů. Nové povinnosti zahrnují především povinné čipování domácích mazlíčků i registraci jejich majitelů.
„První část nařízení se zaměřuje na dobré životní podmínky zvířat, tedy například podmínky chovu, krmení, zdravotní péče nebo rozmnožování. Vztahuje se především na chovatele a prodejce, kteří uvádějí zvířata na trh. Druhá část se týká sledovatelnosti psů a koček a má širší dopad. Zahrnuje identifikaci a registraci zvířat, pravidla pro online prodej i dovoz ze třetích zemí, tedy oblasti, které jsou dnes obtížně kontrolovatelné,“ vysvětluje europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS).
Čeští majitelé psů, kteří zvířata „pouze“ chovají doma pro potěšení, budou registrováni v celoevropské databázi, aby bylo jasné, kdo má za mazlíčka zodpovědnost. Povinnost čipovat své psy mají už dnes podle českých pravidel. Naopak majitelé koček mají tuto povinnost zcela nově.
Majitel známý
Nařízení stanovuje časové lhůty, dokdy musí majitelé zvířat povinnosti splnit. Například na čipování koček mají podle Vrecionové 15 let.
„Pro běžného majitele bude v dlouhodobém horizontu klíčové zejména čipování a registrace zvířete. Přísnější pravidla se vztahují na ty, kteří chovají opakovaně nebo za účelem prodeje. Součástí je i požadavek na odpovědnou osobu u chovatelů, prodejců či útulků. Tato osoba by měla rozumět základním potřebám zvířat a jejich chování, umět rozpoznat známky utrpení a zajistit odpovídající péči,“ vypočítává Vrecionová další povinnosti, které se přidají k těm vyžadovaným státem.
„Pozitivem nařízení je nastavení standardních podmínek pro dovoz psů a koček ze zemí mimo EU. Kladně také vnímáme povinnost členských států zřídit centrální evidenci čipů i důraz na podmínky chovu a rozmnožování psů a koček. Podle normy bude existovat i veřejná databáze autorizovaných chovatelských zařízení, která budou pod kontrolou veterinárních lékařů, zda splňují normy blahobytu zvířat. Tam si nejsem jistý, zda je dobré, aby v tomto registru byla veřejně uvedena i adresa majitelů chovatelských stanic,“ hodnotí předseda Sdružení chovatelů koček Martin Urban.
„Zveřejnění adresy se však týká pouze těch, kteří odchovávají více než pět vrhů koček či psů ročně nebo chovají více než pět chovných koček či fen,“ doplnil pro Seznam Zprávy Byznys.
Celoevropský trh s obchodem obou druhů zvířat se podle odhadů Evropské komise pohybuje kolem 1,3 miliardy eur ročně, tedy 31,5 miliardy korun. V prostoru Unie se podle stejného zdroje nachází 70 milionů psů a 80 milionů koček. Jednoho z těchto mazlíčků vlastní podle Eurobarometru z roku 2023 přibližně 44 procent obyvatel Unie.
Nařízení, které Unie přijala především kvůli boji s nelegálními množírnami psů a koček, vyvolává řadu otázek. Například jak bude EU dodržování pravidel vymáhat od nelegálních množíren?
Totální zodpovědnost
Někteří provozovatelé chovatelských stanic oslovení redakcí mají ale z nařízení obavy. Bojí se například, aby nařízení těm, kteří splňují své povinnosti a o zvířata se starají již podle národních pravidel, jen nepřihodilo na hrb další byrokratické břemeno.
„Všude stojí, že zpřísnění pravidel se děje z důvodu nelegálních množíren. Jenže jak bude EU vymáhat tato pravidla po nelegálních množírnách? Jak bude kontrolovat dodržování pravidel? Pokud to není domyšlené, dotkne se zpřísnění jen chovatelů, kteří již dodržují národní zákony. Nás kontrolují kluby pro daná plemena, pod něž spadáme. Já například chovám molossoidní plemena. Dodržuji pravidla našeho klubu a další od EU nepotřebujeme,“ odpověděla na dotaz redakce majitelka chovné stanice Tornádo Erben Lenka Erbenová.
Vymahatelnost je klíčová i podle Denisy Havelkové z chovatelského klubu kníračů.
„Na papíře to dává smysl a cíl je správný – omezit nelegální chovy. Pokud by opravdu vznikl jednotný registr čipů a povinně se nejen čipovalo, ale i evidovalo, byl by to velký krok dopředu. Problém ale vidím v tom, že zákon počítá s ideálním světem, kde všichni pravidla dodržují. V praxi rozhoduje důsledná kontrola a právě ta zatím není jasně popsaná,“ komentuje nařízení Havelková pro SZ Byznys.
Vymáhání a přijetí zodpovědnosti za zvířata z nelegálních množíren jsou podle ní problémem. Podle Havelkové se například stává, že obec ví o přítomnosti nelegální množírny na svém území. Raději ji ale nechá existovat, než aby za zvířata musela přijmout odpovědnost.
„My bychom potřebovali celostátní registr čipů, který ve Francii funguje 25 let. Díky němu nemá člověk šanci se zbavit psa bez zodpovědnosti. I když máte voříška, musí být čipovaný a registrovaný na vaše jméno. Když ho někomu chcete darovat, musí vám obdarovaný dát předávací protokol, že psa převzal. Tím pádem je totální zodpovědnost v rukách majitele. V Česku na množírny nemáme páky. Ve chvíli, kdy odhalíte množírnu v kterékoli menší obci, tak se obec o zvířata musí postarat. Tudíž raději dělají, že neexistuje,“ vysvětluje Havelková.
Čipování zvířat chovatelce kníračů proto dává smysl. Klíčová ale zůstává vymahatelnost nařízení na nelegálních množírnách. A tu celoevropský zákon nechává na členských státech.
