Článek
Od začátku kupónové privatizace uběhlo už více než třicet let. V devadesátých letech se z milionů Čechoslováků stali akcionáři díky kuponové knížce, do níž si za tisíc korun pořídili investiční body. Ty pak mohli vložit buď přímo do podniků, které se privatizovaly, nebo je svěřili investičním fondům, jež za ně akcie nakupovaly a spravovaly.
Účast byla obrovská – první vlny kuponové privatizace se zúčastnilo skoro šest milionů občanů, ve druhé vlně dokonce přes šest milionů. V obou vlnách byl zprivatizován majetek za 367,5 miliardy korun, což představovalo 1172 dosud státních podniků.
Jenže tisíce lidí se o svůj majetek později přestaly starat a akcie si nepřevedly k bance či obchodníkovi s cennými papíry. Výsledkem je, že v Centrálním depozitáři cenných papírů (CDCP) dodnes existují statisíce takzvaných nezařazených účtů.
Podle Ondřeje Dusílka, generálního ředitele CDCP, se sice situace postupně zlepšuje, ale řada účtů zůstává nedořešená. „Počet účtů v nezařazené evidenci se daří postupně snižovat. Nicméně, například účty zemřelých osob, které nebyly v rámci dědického řízení převedeny na nové majitele, bez asistence ze strany státu nejsme schopni nijak efektivně vyřešit,“ vysvětluje pro SZ Byznys.
Podle čerstvých dat, která má SZ Byznys k dispozici, zůstávalo ke konci letošního srpna v nezařazené evidenci téměř 529 tisíc účtů. Je to sice výrazný pokles oproti roku 2015, kdy jich bylo ještě přes 1,36 milionu, přesto jde pořád o značné množství.
Na části z nich – konkrétně na více než 130 tisících účtů – leží kotované cenné papíry s tržní hodnotou kolem 35 miliard korun. A uvnitř této skupiny je vedeno přes 11 tisíc účtů na zemřelé osoby, na nichž leží kotované akcie v hodnotě zhruba 704 milionů korun.
Zbylé účty obsahují akcie firem, které už dnes na burze neexistují, nebo s jejich papíry nikdo neobchoduje. Jejich reálná hodnota je proto často velmi nízká, nebo vůbec žádná.
Jak zjistit, zda vám patří akcie
Zda se to týká i vás, zjistíte poměrně snadno. Centrální depozitář nabízí výpis z takzvaného nezařazeného účtu, kde se vede evidence podle rodného čísla. Nejrychlejší je využít bankovní identitu (BankID), tedy přihlášení stejným způsobem, jakým se hlásíte do internetového bankovnictví. Stačí zadat údaje, zaplatit 90 korun a během pár minut máte výpis k dispozici.
Další možností je obrátit se na banku nebo obchodníka s cennými papíry. Depozitář účtuje 70 korun, instituce si ale obvykle připočítávají vlastní drobný poplatek. Nejvíce stojí papírový výpis, který přijde poštou a vyjde na 500 korun.
„Centrální depozitář má několik služeb, jejichž cílem je pomoci majitelům nezařazených účtů,“ doplňuje Dusílek. Patří mezi ně právě online výpis přes BankID, potvrzení pro dědické řízení nebo možnost darovat bezcenné akcie nadačnímu fondu CDCP.
Co dělat, když akcie najdete
Pokud zjistíte, že skutečně nějaké akcie vlastníte, musíte si nejprve založit majetkový účet u banky nebo obchodníka s cennými papíry.
„Majitel nezařazeného účtu si může tento účet nechat převést do zařazené evidence prostřednictvím některého z účastníků CDCP. Tím se tento účet stane plnohodnotným majetkovým účtem, na kterém lze vykonávat všechny potřebné operace, zejména pak nákup nebo prodej cenných papírů,“ říká Dusílek.
Specifickou situací je, když účet patří někomu, kdo už zemřel. V takovém případě je třeba obrátit se na notáře a požádat o dodatečné projednání dědictví. Centrální depozitář nabízí službu, kde lze za 70 korun online ověřit, zda zemřelý skutečně nějaké akcie na nezařazeném účtu má. S tímto potvrzením pak notář dědictví otevře.
A co když výpis ukáže, že akcie žádnou cenu nemají? I to se stává často – řada někdejších podniků zanikla nebo se jejich akcie na trhu vůbec neobchodují. „Pokud se chce majitel účtu v nezařazené evidenci tohoto účtu zbavit, může jeho obsah bezplatně převést na Nadační fond CDCP,“ uzavírá Dusílek.
