Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Maďarská centrální banka (MNB), která v zemi vykonává také dohled nad kapitálovým trhem, prověřuje podezřelé obchody s akciemi ropné a plynárenské skupiny MOL, jejíž čerpací stanice patří mezi největší sítě i v Česku. Podezření se týká možného zneužití vnitřních informací při prodejích akcií ze strany vybraných představitelů firmy v době, kdy podle kritiků trh ještě neměl k dispozici klíčové informace o výpadku dodávek ropy přes ropovod Družba.
Regulátor zatím potvrdil pouze to, že šetření zahájil, nikoli že by k porušení pravidel skutečně došlo. Na případ upozornilo maďarské sdružení drobných investorů TEBÉSZ, jehož představitelé zpochybnili načasování několika prodejů akcií MOL.
Podle informací, které přinesla agentura Reuters a následně maďarská média, se centrální banka zabývá tím, zda při těchto transakcích nemohlo dojít k porušení pravidel proti insider tradingu, tedy obchodování na základě neveřejných a cenotvorných informací.
Sama banka podle Reuters uvedla, že na základě podnětu kvůli podezření na insider trading prověřuje, zda v souvislosti s některými kapitálovými transakcemi navázanými na emitenta nedošlo k porušení příslušných pravidel.
Vedle toho se objevuje i otázka, zda společnost MOL splnila povinnost bezodkladně informovat trh o mimořádné události, která mohla mít vliv na cenu jejích cenných papírů. MNB současně zdůraznila, že v této fázi nebude případ blíže komentovat.
„Dokud probíhá úřední řízení, nemůže MNB poskytovat další podrobnosti,“ uvedla banka. Právě omezený rozsah veřejně dostupných informací je zatím důvodem, proč nelze z probíhajícího šetření vyvozovat závěr o vině konkrétních osob.
Výpadek ropovodu Družba
MOL jakékoli pochybení odmítá. Firma uvedla, že transakce členů vedení byly provedeny v souladu se zákonem a řádně zveřejněny, a zároveň deklarovala spolupráci s regulátorem. Podezření se váže k období od konce ledna do první poloviny února, kdy byly dodávky ropy přes Družbu do Maďarska a na Slovensko přerušené.
MOL později ve sdělení pro investory uvedla, že od 27. ledna do regionu ropa touto trasou neproudila a že firma kvůli zajištění zásobování iniciovala uvolnění strategických rezerv a řešila alternativní dodávky po moři přes chorvatský přístav Omišalj. Právě časový odstup mezi vznikem problému a jeho veřejnou komunikací je jedním z hlavních bodů, na které kritici upozorňují.
Podle maďarských médií se největší objem prodejů akcií ze strany části managementu uskutečnil v době, kdy cena akcií MOL rostla a na začátku února se dostala na historická maxima. Ve veřejném prostoru se objevily informace o několika transakcích vysoce postavených manažerů a členů představenstva v celkové hodnotě kolem 1,5 miliardy forintů, tedy zhruba 95 milionů korun.
Akcie poklesly
Akcie MOL se přitom v daném období obchodovaly poblíž historických maxim. Dne 4. února dosáhla jejich cena rekordních 4128 forintů. Po zveřejnění informací o přerušení dodávek ropy a následném zahájení prověřování ze strany regulátora však začaly oslabovat. Podle aktuálních burzovních dat klesla cena na přibližně 3500 forintů, což představuje pokles zhruba o 16 procent oproti únorovému maximu.

Akcie MOL od svého únorového maxima ztrácí přibližně 16 procent.
Média zmiňují mimo jiné prodeje uskutečněné 26. a 27. ledna a následně 5. a 6. února, tedy v období před tím, než MOL oficiálně potvrdil rozsah problému s dodávkami a požádal o uvolnění rezerv. Samotná existence těchto transakcí však automaticky neznamená porušení zákona.
Pro regulatorní posouzení bude klíčové, jaké konkrétní informace byly v jednotlivých dnech uvnitř firmy k dispozici, kdo k nim měl přístup a zda šlo o informaci natolik významnou, že mohla ovlivnit rozhodování investorů a cenu akcií.
Případ se netýká jen samotných prodejů akcií ze strany manažerů, ale také otázky, zda společnost včas informovala trh o výpadku dodávek ropy. Pokud by regulátor dospěl k závěru, že emitent oddaloval zveřejnění podstatné informace bez opory v pravidlech, mohlo by to mít dopady nejen reputační, ale i právní.
Stejně tak by případné potvrzení insider tradingu znamenalo riziko sankcí vůči konkrétním osobám. Případ současně přesahuje hranice Maďarska.
Výpadek Družby se dotkl i Slovenska, kde je klíčovým zpracovatelem ropy Slovnaft, jenž patří do skupiny MOL. I tam se objevily otázky, proč informace o přerušení dodávek nezazněla veřejně dříve a jaké dopady mohl mít časový posun v komunikaci na trh i na vnímání bezpečnosti zásobování.
Pro investory i trh bude nyní rozhodující další postup MNB. Ten může skončit bez zjištění pochybení, ale také správním řízením a sankcemi, pokud regulátor dospěje k závěru, že pravidla porušena byla.









