Článek
Správci fondů v Německu si všímají stále většího zájmu o investování od běžných občanů. Němci do investic vložili o 8,5 procenta víc prostředků než v roce 2024. Stále víc dávají na kapitálový trh nejen velké instituce, ale i soukromníci, kteří chtějí své peníze zhodnotit.
„Stále víc lidí rozpoznalo, že cenné papíry mohou být základním pilířem při budování majetku a zabezpečení na stáří,“ uvedl k tomu Matthias Lierman, prezident svazu německého investičního a assetového managementu BVI.
Za nárůstem investovaných peněz prý stojí hlavně dva faktory. Jednak za to mohly vyšší kurzy na burze, takže na pořízení jednotlivých titulů bylo potřeba více peněz. Velkou roli sehrál ale i právě větší počet samotných investorů.
Ti vkládají peníze zejména do akcií jednotlivých firem a do burzovně obchodovaných fondů ETF. Valná část investic, které soukromníci poslali do německých podílových fondů, mířila právě do těchto nástrojů.
Podílové a ETF fondy
- Podílový fond sdružuje prostředky od různých investorů a za ty pak portfolio manažeři fondu nakupují do portfolia cenné papíry. Nejčastěji jsou to akcie, dluhopisy či různé měny. Tím, že vložíte prostředky do podílového fondu, nakupujete tzv. podílové listy.
- ETF (Exchange Traded Fund neboli burzovně obchodovaný fond) je produkt, který kopíruje ceny nějakého podkladového aktiva. Tím může být komodita, dluhopis, akciový index nebo koš jiných aktiv. Na rozdíl od podílových fondů, obchodování ETF probíhá jako u běžné akcie na burzovních trzích.
Rostoucí zájem o investování potvrzuje i německá Spolková banka. Od roku 2020 prý výrazně stoupl počet depotů, tedy účtů cenných papírů. Zatímco začátkem tohoto desetiletí jich bylo v Německu asi 23 milionů, ke konci loňského roku jich už banka evidovala 37 milionů.
Populace stárne, reformy (zatím) váznou
Do nějaké formy investování se pustilo zhruba 57 % všech Němců. Vyplývá to z nové studie tamního bankovního svazu. Valná část dotázaných uvedla, že by sice v prvé řadě chtěla koupit nemovitost – pokud by k tomu ovšem měla dostatek prostředků. Většina investorů tak volí jiné nástroje, jak své peníze zhodnotit.
Podle německého akciového svazu je v Německu zhruba 14 milionů lidí, kteří vlastní akcie či podíly v burzovně obchodovaných fondech. Tady je nutné zmínit, že investice často spravuje pouze jeden člen domácnosti a uvedené číslo zahrnuje pouze přímé vlastníky.
Mezi německými drobnými investory jsou oblíbené hlavně ETF, a to zejména jeden konkrétní titul. Podle analýzy, kterou pro deník Handelsblatt vypracovala Consorsbank, si v Německu drží i nadále dominantní pozici index MSCI World.
Jde o klíčový akciový index spravovaný společností MSCI, který sleduje výkonnost více než 1300 velkých a středních firem ze 23 rozvinutých zemí světa. Pokrývá zhruba 85 % tržní kapitalizace těchto zemí, přičemž největší zastoupení mají USA (kolem 60–70 %).
Němci do tohoto nástroje investují víc než například do domácího burzovního indexu DAX či do amerického S&P 500.
Jedním z hlavních důvodů, proč Němci investují, je snaha bojovat s inflací, která jim znehodnocuje pracně nastřádané peníze, a připravit se na stáří. I proto podle německého akciového svazu výrazně roste počet mladých střadatelů. Jen za loňský rok přibyl více než milion Němců mladších 40 let, kteří vložili nějaké peníze do kapitálového trhu.
Německá populace výrazně stárne a současný důchodový systém je podle expertů neudržitelný. Za pravdu jim dávají i všechny parlamentní strany. Dosavadní systém je velmi podobný tomu českému, takže klasické důchody se vyplácejí ze sociálních odvodů. Řada firem má k tomu i vlastní penzijní programy a třetím pilířem je soukromé spoření.
Vláda kancléře Friedricha Merze už loni prosadila menší úpravu a pracuje i na mnohem výraznější reformě, kterou by Němce přiměla k investování s ohledem na stáří.
„Zákonem kryté důchodové pojištění zůstane zachováno. Stane se však pouze jedním z pilířů nové celkové úrovně zabezpečení, ve které mají soukromé úspory a podnikové zabezpečení hrát mnohem větší roli než doteď,“ uvedl Merz při lednové návštěvě frankfurtské burzy.
Každé německé dítě bude mít investiční portfolio
Německá vláda ještě letos přijde s podrobným plánem, jak by měl penzijní systém fungovat. Podle konzervativců musí být jeho součástí i sázka na kapitálový trh. Čistě jen sociálními odvody se totiž důchody v budoucnu nezaplatí.
Německo má už teď jedno smutné prvenství. Má nejstarší populaci v produktivním věku z celé Evropské unie. A počet lidí, kteří budou schopni i nadále odvádět peníze na důchody ostatních, tak bude už jen klesat. Naopak bude přibývat těch, kteří budou mít nárok na penzi.
Cestu, jak dosavadní systém reformovat, hledaly prakticky všechny spolkové vlády už od doby Angely Merkelové. Kabinet Olafa Scholze nějakou dobu pracoval s nápadem, že by se část peněz z odvodů každého Němce investovala a daný člověk by si mohl výtěžek ke stáru vybírat.
Nakonec vznikl obří státem krytý fond, ze kterého se mají později odčerpávat výnosy a posílat se na vyplácení důchodů. V akciovém trhu vidí řešení i kabinet Friedricha Merze. V portfoliu tohoto státního fondu tak jsou už nyní například státní podíly v německých firmách, dluhopisy, ale investuje také do akcií na světovém trhu. Čerpání prvních výnosů má začít kolem roku 2036, kdy se očekává nástup silných ročníků do důchodu.
Merzova konzervativní CDU/CSU se ale s koaličními sociálními demokraty v řadě jiných otázek neshodne. Zejména na tom, jestli by se neměla i nadále zvedat věková hranice pro odchod do důchodu, která se už v Německu postupně zvyšuje a v roce 2029 by se měla zakotvit na 67 letech. Pro sociální demokraty je další posun hranice nepřijatelný.
Vedle zmíněného fondu, ze kterého se mají zisky posílat do důchodového systému, by se na kapitálový trh mělo sázet taky u každého jednotlivce.
Německo by mohlo zrušit stávající podobu důchodového pojištění (podobného tomu českému), které má relativně nízký výnos. Podle Die Zeit ho chce nahradit systémem, který se bude opírat o podílové fondy či o akcie.
Berlín chce zároveň u mladých zvýšit finanční gramotnost. Každé dítě ve věku od 6 do 18 let, které chodí do školy, by mělo dostávat příspěvek 10 eur měsíčně. Tyto peníze se budou dávat na zvláštní kapitálové účty, přes které se budou investovat na kapitálovém trhu.
Dospívající si tak osvojí základy investování a zároveň by se jim začal budovat kapitál na stáří. Rodiče si budou moci vybrat konkrétní banku, která účet povede. Mohou i rozhodnout, zda se peníze mají investovat konzervativním či agresivnějším přístupem a případně doposlat část vlastních prostředků.
K samotnému výtěžku se držitel dostane až v momentě, kdy dosáhne důchodového věku.
Merzova vláda chystá změny taky pro běžné investory. Německo na rozdíl od Česka nezná princip takzvaného časového testu, díky kterému výnosy z prodeje akcií držených více než tři roky není nutné danit. Berlín nyní uvažuje, že od daně osvobodí penzijní investiční účty, ze kterých lidé mohou vybírat až po odchodu na odpočinek.
Podle Merze – který dlouhá léta působil coby vysoký manažer firmy BlackRock – by měly být soukromé investice na kapitálovém trhu jedním z hlavních klíčů zabezpečení na stáří.
Problémem je ale majetková nerovnost, kterou v zemi podle institutu DWI umocňuje i menší podíl vlastního bydlení. Zatímco v Česku v něm žijí asi dvě třetiny lidí, v Německu necelá polovina obyvatel.
Na 16 procent všech Němců je teď podle spolkového úřadu přímo ohroženo chudobou. Největší skepse podle dotazování banky TeamBank panuje mezi lidmi staršími 50 let. Zhruba dvě pětiny z nich očekávají, že jejich finanční situace bude do budoucna už jen stagnovat, anebo se zhorší.
