Článek
Průmyslová výroba za říjen stoupla v Německu o 1,8 procenta – meziměsíčně tak posílila víc, než za stejnou dobu v Česku. To přitom Spolkovou republiku, co se týče růstu, dlouhodobě překonávalo. Za nečekaným obratem v Německu stojí podle statistického úřadu především stavebnictví a dařilo se i strojařům a výrobcům elektroniky či optiky.
Zatímco tyto obory rostou, dosavadní výkladní skříň Německa - automobilový průmysl - dál čelí poklesu výroby. Za říjen klesla o dalších 1,3 procenta. Tamní koncerny jsou přitom úzce provázané i s českými firmami.
Analytik banky ING Carsten Brzeski ale na základě nových dat i přesto věří, že by se německé hospodářství mohlo obecně vracet k růstu.
„Zrovna v případě Německa si ale návrat ke konjunktuře rozhodně nesmíme plést se strukturálním zlepšením,“ vzkázal Brzeski v prohlášení, kde narážel na systémové problémy německé ekonomiky.
Spolkovou republiku trápí ať už drahé výrobní náklady, spojené s cenami energií i vysokými platy, stejně jako vysoká byrokratická zátěž. Německo je zároveň z velké míry závislé na průmyslovém sektoru, který často sází na tradičnější odvětví a na nové trendy přechází jen postupně.
Vývoj hospodářství v Německu by teď navíc mohly z velké části ovlivňovat veřejné peníze. Spolková vláda i regiony totiž chystají obří investice do obnovy infrastruktury a také do modernizace armády. Případným tahounem růstu HDP tak do určité míry bude samotný stát.
„Zatímco příjem tuzemských zakázek v poslední době výrazně vzrostl, poptávka ze zahraničí zůstává pro průmysl slabá,“ uvedlo německé ministerstvo hospodářství. Tamní firmy přitom dlouhodobě spoléhaly na export, ve kterém ale čelí stále větší konkurenci.
Svaz německého průmyslu BDI i proto nabádá politiky, aby odvětví urychleně pomohli. Bez rozsáhlých reforem prý branže přijde o další pracovní místa i vyhlídky na prosperitu.
Německo chce i proto už od ledna zadotovat část elektřiny pro energeticky náročná odvětví – ani tenhle plán ale mezi průmyslníky nesklízí jednoznačné nadšení.
Berlín totiž hodlá zastropovat cenu jen u poloviny proudu, který daný podnik spotřebuje. Zbytek už si firma zaplatí podle aktuálního ceníku. A většinu ušetřených peněz navíc musí investovat do udržitelných projektů.
Na podporu navíc nedosáhnou všichni. A dohromady se všemi poplatky může výsledná cena proudu i nadále zůstávat dražší než například ta pro české výrobce.
„Úroveň nákladů je v mezinárodním srovnání vysoká, stav zakázek zůstává slabý,“ komentuje aktuální situaci odborník na konjunkturu Jupp Zenzen z Německé průmyslové a obchodní komory.
Největší počet bankrotů za poslední dekádu
Německé hospodářství z velké míry spoléhá na takzvaný Mittelstand – středně velké podniky s určitou specializací, díky které mohou dominovat specifické části trhu. Právě na tyhle firmy ale problémy hospodářství dopadají nejvíc. Jen za letošek zanikly tisíce z nich.
Úvěrová agentura Creditreform nově propočítala, že během roku 2025 se do insolvence dostalo – nebo ještě dostane – na 23 900 německých podniků. O osm procent víc než loni a obecně nejvíc od roku 2014.
„Plno firem je teď silně zadlužených, v tuhle chvíli jen těžko dosáhnou na další úvěr, a ještě k tomu bojují se strukturálními problémy. S cenami energií a s různými regulacemi,“ komentuje to ředitel výzkumné divize Creditreformu Patrik-Ludwig Hantzsch.
Hantzsch podle svých slov vidí naději právě v chystaných státních zakázkách do infrastruktury a do obrany – na které by mohly dosáhnout nejen obří koncerny, ale právě i specializované firmy.
Německo na chystané projekty vyčlenilo stovky miliard eur a k jejich uskutečnění dokonce přepsalo i ústavu. V té je totiž zakotvená takzvaná dluhová brzda, kvůli které si Berlín nemůže příliš půjčovat a rozpočtový schodek musí držet v mezích.
Ministerstvo obrany má ale díky ústavní reformě v podstatě volné ruce při sjednávání nových zakázek, na které si může poměrně snadno půjčovat. Pro infrastrukturu – tedy na obnovu dopravních i jiných sítí – Německo vytvořilo mimořádný fond s 500 miliardami eur (v přepočtu více než 12 biliony korun).
Velká část těchto peněz by se měla do jednotlivých zakázek přerozdělit už v následujících dvou letech. A Německu tím de facto pojistí alespoň částečný růst ekonomiky, který by měl být příští rok v řádu asi 1,2 procenta – a to podle nových odhadů Evropské komise.
