Hlavní obsah

Od velké revoluce v investování uplynulo 30 let. A „étéefka“ jsou stále hitem

Foto: Shutterstock.com

ETF fondy se mezi investory těší velké popularitě. Ilustrační foto.

Reklama

Nová éra ve světě investic. Tak by se dal jednoduše označit důležitý milník, který nastal před 30 lety. Investoři si totiž vůbec poprvé mohli na burze kromě akcií koupit tzv. burzovně obchodovaný fond (ETF).

Článek

Letos v lednu uplynulo třicet let od uvedení prvního burzovně obchodovaného fondu v USA. Fondy známé spíše pod zkratkou ETF se během několika desetiletí staly nejen na Wall Street všeobecně rozšířeným produktem. Začaly rovněž více konkurovat podílovým fondům a obecně změnily vztah investorů k akciovému trhu.

Dne 22. ledna 1993 byl spuštěn první ETF fond s názvem SPDR S&P 500 ETF Trust, který sleduje a kopíruje klíčový americký akciový index S&P 500. Jeho aktiva tehdy činila pouhých 6,5 milionu dolarů a nikdo mu nevěnoval příliš velkou pozornost. Jenže to se změnilo a dnes už si investoři svět bez ETF dokážou představit jen stěží.

Fond SPDR S&P 500 a další fondy, které jej posléze následovaly, v průběhu let zpopularizovaly myšlenku jednoduchého kopírování trhu. To je strategie známá jako pasivní investování, kdy investor aktivně nevybírá jednotlivé akcie, ale nákupem ETF kopíruje celý trh. Kdo hned při spuštění před 30 lety na toto ETF vsadil, rozhodně neprohloupil – investice vynesla k dnešnímu dni přibližně šestnáctinásobek.

Pasivní investování vychází z předpokladu, že individuální investor má podle dlouhodobých statistik jen velmi malé šance investováním překonat výnos celého trhu (například indexu S&P 500) tím, že si vybírá jednotlivé akcie sám. Investiční strategie pasivního investování tedy nakupuje celý index, nikoliv jednotlivé akcie. V podstatě celý trh kopíruje.

Podle společnosti Morningstar tvořily pasivní strategie v roce 2022 stále 95 procent trhu ETF. Pasivní indexové fondy se v posledních letech těší obrovskému nárůstu zájmu a představují téměř polovinu aktiv všech amerických fondů, zatímco na počátku 90. let to byla méně než dvě procenta.

V dnešní podobě existují ETF fondy sledující desítky tříd aktiv, sektorů a investičních témat. Prostřednictvím burzovně obchodovaných fondů může dnešní investor vkládat prostředky do produktů kopírujících všechny významné akciové indexy, stejně tak existují ETF zaměřené na dluhopisy, komodity nebo třeba kryptoměny.

Velkou výhodou těchto fondů jsou bezesporu mnohonásobně nižší poplatky ve srovnání například s tradičními podílovými či penzijními fondy.

Průměrný nákladový ukazatel indexových akciových ETF činil v roce 2021 0,16 procenta, tedy 16 dolarů ročně na 10 tisíc dolarů investičních prostředků. U akciových podílových fondů je tento ukazatel 0,47 procenta, jak uvádí společnost Investment Company Institute, která sdružuje globálně regulované fondy.

Obliba roste

Obliba takzvaných „étéefek“ kontinuálně roste, a to i v dobách, kdy se trhům obecně příliš nedaří. Málokdo mohl před 30 lety tušit, jaký dopad bude mít uvedení prvního ETF fondu na trh. Nabídka ETF fondů se od roku 1993 šíří zběsilým tempem. Ještě v roce 2002 bylo těchto fondů přes 100, dnes si investoři mohou vybrat z více než 11 tisíc ETF.

„Před třiceti lety to nebyl žádný přelomový okamžik, ale nyní si lze investování bez ETF jen těžko představit. Celé generace investorů používají ETF fondy za účelem diverzifikace prostředků. Investorům se navíc otevřely trhy, které byly dříve jen stěží přístupné,“ řekl listu The Wall Street Journal odborník na ETF Todd Rosenbluth ze společnosti VettaFi, která tyto fondy analyzuje.

První americké ETF SPDR S&P 500 je v současné době zároveň největší na světě s aktivy ve výši 375 miliard dolarů. Sektor ETF do konce roku 2022 nashromáždil aktiva ve výši devíti bilionů dolarů a kupovat je lze na více než 60 burzách po celém světě, upozorňuje společnost Morningstar.

Podílové fondy sice podle její analýzy stále disponují přibližně třikrát větším objemem aktiv než ETF, ale karta se možná začíná obracet. V loňském roce totiž investoři vložili do amerických ETF v čistém vyjádření 600 miliard dolarů, zatímco z podílových fondů vybrali téměř 1 bilion dolarů.

Co je ale důvodem, že se ETF staly během posledních let tak populární? Podle analytika investiční platformy Portu Lukáše Rašky je hlavním důvodem spojení ETF s pasivním investováním.

„Pasivně spravované fondy si účtují nižší poplatky než aktivní fondy, protože šetří prostředky za správu a analytický výzkum. Pasivní investování též omezuje chyby lidského rozhodování a emocí, které většinou vedou k horším výkonům,“ vysvětluje.

Podílové a ETF fondy

  • Podílový fond sdružuje prostředky od různých investorů a za ty pak portfolio manažeři fondu nakupují do portfolia cenné papíry. Nejčastěji jsou to akcie, dluhopisy či různé měny. Tím, že vložíte prostředky do podílového fondu, nakupujete tzv. podílové listy.
  • ETF (Exchange Traded Fund neboli burzovně obchodovaný fond) je produkt, který kopíruje ceny nějakého podkladového aktiva. Tím může být komodita, dluhopis, akciový index nebo koš jiných aktiv. Na rozdíl od podílových fondů, obchodování ETF probíhá jako u běžné akcie na burzovních trzích.

V České republice jsou však podílové fondy s aktivní správou i nadále oblíbenou formou investování. Podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR měli Češi v podílových fondech ke konci loňského listopadu majetek v hodnotě 756 miliard korun, což představuje téměř devítiprocentní meziroční nárůst.

Na druhou stranu, přesné údaje o tom, kolik prostředků Češi drží souhrnně v ETF fondech, neexistují, jak redakci SZ Byznys sdělila výkonná ředitelka asociace Jana Brodani. Podle vyjádření několika investičních společností ale rostoucí zájem o ETF fondy vidět můžeme a jen v loňském roce čeští investoři proinvestovali desítky miliard korun.

Reklama

Související témata:

Doporučované