Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny. Rozhodla se tak navzdory opakovaným výzvám prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě tlačí na jejich snížení. Základní sazba Fedu tak zůstává v rozmezí 4,25 až 4,50 procenta, kam ji banka naposledy snížila loni v prosinci.
Fed začal sazby snižovat už loni v září v reakci na zpomalující inflaci. Během několika měsíců tehdy přistoupil ke třem snížením, celkem o jeden procentní bod. Letos však zatím úrokové sazby drží beze změny a zaujímá vyčkávací postoj.
Podle šéfa Fedu Jeroma Powella je ještě čas vyčkat, než centrální banka začne měnovou politiku znovu upravovat. „Nemyslíme si, že je třeba spěchat. Data se mohou měnit rychle, ale také velmi pomalu,“ uvedl Powell na tiskové konferenci s tím, že ekonomika jako celek zůstává „odolná a ve slušné kondici“.
Šéf Fedu zároveň připustil, že centrální banka operuje ve velmi nejistém prostředí. „Nejistota ohledně ekonomiky je extrémně vysoká a narůstají rizika na obě strany – tedy jak vyšší inflace, tak vyšší nezaměstnanosti,“ uvedl Powell.
Podle něj řada firem i domácností v současnosti odkládá důležitá rozhodnutí. „Pokud se tyto obavy nijak nezmírní, časem se to projeví i v datech,“ varoval.
Fed je připraven
Powell přitom nevyloučil, že Fed nakonec sazby letos vůbec snižovat nebude. „Nevíme, jestli sazby vůbec budeme snižovat – jsou případy, kdy by to dávalo smysl, i případy, kdy ne,“ uvedl. Fed je podle něj připraven jednat rychle, jakmile bude možné udělat jasnější závěr.
Vyčkávací režim Fedu komentoval i hlavní ekonom skupiny Roklen Jan Berka. „Současné ekonomické prostředí centrální bance neumožňuje jednat preventivně. Nemá totiž potřebná data, na jejichž základě by se rozhodla, zda úroky ponechat stabilní, nebo je snížit,“ uvedl pro SZ Byznys.
Dodal, že snaha Powella zdůraznit, že Fed „nebude za křivkou“ – tedy že se svým rozhodnutím nezaspí – byla „více než očividná“.
Podle Berky bude klíčové červnové zasedání, kdy Fed zveřejní aktualizovanou prognózu. „Pokud by ukázala, že sazby budou letos klesat pomaleji, než se dosud čekalo, trh by to mohl přecenit směrem k silnějšímu dolaru a vyšším výnosům ve středních splatnostech,“ upozornil.
Za pravděpodobnější považuje snížení sazeb až v červenci, nebo dokonce v září – pokud se ovšem nezhorší ekonomická data. „Uvidíme-li rychlejší propouštění na základě slabší spotřebitelské poptávky, Fed by se snížením sazeb neotálel,“ dodal.
Fed podle Powella vnímá i nová rizika vyplývající ze změn vládní politiky. „Administrativa provádí úpravy v oblasti obchodu, imigrace a regulace,“ řekl s tím, že zaváděná cla jsou „výrazně větší, než se původně očekávalo“.
Pokud budou trvat déle, mohou podle něj tlačit na růst inflace – otázkou však zůstává, zda půjde jen o přechodný jev, nebo o trvalejší tlak. „Naším cílem je zajistit, aby jednorázový nárůst cen nepřerostl v něco trvalého,“ dodal.
„Ztroskotanec“
Středeční jednání bylo zároveň prvním poté, co Donald Trump rozpoutal veřejné drama kolem šéfa Fedu – ve druhé polovině dubna během několika dnů stihl Jeroma Powella označit za neschopného, naznačit jeho odvolání, a vzápětí zase couvnout s tím, že jej ve funkci nechá.
Zmatky kolem nejmocnější centrální banky světa připomínaly spíš politickou telenovelu než seriózní debatu o měnové politice.
Trumpova vyjádření k Powellovi jsou dlouhodobě proměnlivá. V dubnu prezident Powellovi vyčetl pomalou reakci na ekonomické zpomalení, veřejně ho označil za „ztroskotance“ či „zkostnatělého“ a naznačil možnost odvolání. Později ale zase prohlásil, že Powella ponechá ve funkci do konce mandátu, který vyprší v roce 2026.
Tato slova vyvolala obavy o nezávislost centrální banky a způsobila nervozitu na finančních trzích. Americká média dokonce přinesla informace o tom, že Bílý dům zvažoval právní možnosti Powellova odvolání.
Až pozdější ujištění, že Powell zůstane ve funkci, pomohlo situaci na trzích částečně uklidnit. Podle analytiků za tím stojí Trumpovi poradci, zejména ministr financí Scott Bessent, kteří prezidenta varovali, že zásah do vedení Fedu by mohl zásadně narušit stabilitu trhů a ohrozit důvěru investorů.
Ve středu ale nešlo jen o měnovou politiku ve Spojených státech – rozhodovala také Česká národní banka (ČNB). Bankovní rada snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Jde o pokračování uvolňování měnové politiky, které ČNB s několika přestávkami zahájila v prosinci 2023.
Rozhodnutí přichází v době, kdy tuzemská inflace výrazně klesá, avšak na obzoru se rýsují nová globální rizika.
