Hlavní obsah

Krocení inflace pomohly potraviny, jinde růst cen pořád škodí

Foto: Radek Cihla, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Březnová meziroční inflace v Česku se nadále drží na dvouprocentním cíli České národní banky (ČNB), kterého dosáhla v únoru poprvé od prosince 2018. Ve srovnání s loňskem klesly pouze ceny potravin a nealkoholických nápojů.

Článek

Spotřebitelské ceny v Česku v březnu meziročně rostly o dvě procenta. Stejně jako v únoru se tuzemská inflace nachází na dvouprocentním cíli centrální banky. V meziměsíčním srovnání ceny rostly o 0,1 procenta, zejména vlivem zdražení dálničních známek. Údaje ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Oproti loňskému březnu si lidé museli připlatit zejména za bydlení, stravování a ubytování. Ceny klesly pouze u potravin a nealkoholických nápojů.

„V březnu ceny oproti loňskému roku vzrostly stejně jako v únoru o dvě procenta. Vývoj cen v jednotlivých oddílech spotřebního koše byl však rozdílný. Jediným oddílem, kde ceny meziročně klesly, byl oddíl potraviny a nealkoholické nápoje, a to zhruba o šest procent,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Po dvou letech vysoké inflace se podle ekonomů situace vrací do normálních kolejí. Hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek nicméně poukazuje, že bez výrazného poklesu cen potravin by celková inflace byla zhruba o jeden procentní bod vyšší.

„V příštích měsících by měla postupně odeznívat deflace v cenách potravin, což by mohlo vést k tomu, že celková inflace začne opět zvolna vzlínat. Měla by se ovšem udržet v tolerančním pásmu inflačního cíle, tedy do tří procent,“ odhaduje.

Podle hlavního analytika společnosti Citfin Tomáše Volfa jsou čerstvé údaje důvodem, aby Česká národní banka (ČNB) dále snižovala úrokové sazby. Minulý měsíc ČNB snížila hlavní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta.

„Středeční číslo o inflaci jen potvrzuje, že domácí ceny jsou pod kontrolou a že jsme se vrátili do běžného fungování. Není tedy důvod, aby čeští centrální bankéři drželi sazby nahoře,“ uvedl.

Hlavním proinflačním faktorem podle něj zůstává robustní schodek státního rozpočtu, který je pro letošní rok naplánován na více než 250 miliard korun. „Podle posledních dat se zdá, že by vláda tento cíl měla bezpečně splnit a dál pokračovat ve snižování schodku hospodaření i v příštím roce,“ dodal.

Ačkoli březnové číslo se nachází již druhý měsíc v řadě na cíli ČNB, pro nastolené tempo snižování sazeb to podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera patrně vliv mít nebude.

„Pokud ČNB nechtěla zrychlit tempo snižování sazeb na svém posledním měnovém jednání, neučiní tak pravděpodobně ani na tom nadcházejícím začátkem května, a to právě s argumenty nadále silnější inflace ve službách, které meziročně zdražily o 5,4 procenta,“ uvedl.

Podle Seidlera stále zároveň existuje riziko, že dosavadní deflační vývoj u potravin v příštích měsících zvolní. „Obchodníci před Velikonocemi patrně slevové akce omezit nechtěli, v dubnu však může dosavadní trend poklesu potravin zvolnit,“ doplnil ekonom.

Doporučované