Hlavní obsah

Centrální banky nakupují zlato nejvíc v historii

Foto: Shutterstock.com

Centrální banky ve třetím čtvrtletí nakupovaly zlato rekordním tempem. Ilustrační foto.

Reklama

8. 12. 2022 8:41

Centrální banky po celém světě letos hromadí zlaté rezervy takovým tempem, jaké tu nebylo desítky let. Za třetí čtvrtletí přibylo do sejfů bank 399 tun tohoto kovu, od začátku roku pak 673 tun. ČNB se ale v nákupech drží zpátky.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Centrální banky nakoupily ve třetím čtvrtletí rekordních 399 tun zlata v hodnotě zhruba 20 miliard dolarů (asi 493 miliardy Kč). To přispělo k celkovému růstu poptávky po zlatě za červenec až září o 28 procent na 1181 tun a za devět měsíců se poptávka po zlatě vrátila na úroveň z doby před pandemií.

Poptávka po zlatě byla vysoká i od klenotníků a kupců zlatých slitků a mincí. V listopadové zprávě o tom informovala Světová rada pro zlato (World Gold Council – WGC). Česká národní banka za světovými velmocemi výrazně zaostává.

Nákupy centrálních bank ve třetím čtvrtletí výrazně překonaly předchozí čtvrtletní rekord z roku 2000. Od počátku roku banky nakoupily 673 tun zlata, což je více, než kolik nakoupily za jakýkoliv celý rok nejméně od roku 1967, kdy byl americký dolar ještě krytý tímto cenným kovem v rámci takzvaného Brettonwoodského systému, píše byznysový portál Quartz.

Mezi velké kupce patřily centrální banky Turecka, Uzbekistánu, Kataru a Indie. Podle WGC ale značné množství zlata nakoupily také centrální banky, které své nákupy veřejně neoznámily. Neuvedla sice žádné podrobnosti o tom, které země by to mohly být, ale mezi země, které pravidelně nezveřejňují informace o svých zásobách zlata, patří Čína a Rusko, upozornila agentura Reuters.

V porovnání s ostatními vyspělými zeměmi jsou zásoby zlata České republiky takřka nulové. Česká národní banka, která se v minulosti ke zlatu stavěla spíše odmítavě a své zásoby prodávala, sice otočila, k velkým nákupům drahého kovu ale nedochází. Ke konci listopadu měla ČNB v trezoru v rámci devizových rezerv necelých 12 tun zlata.

Podle Světové rady pro zlato vlastní ČNB zhruba desetkrát méně zlata, než odpovídá doporučení Mezinárodního měnového fondu (MMF).

„Nákup zlata již dříve avizoval současný guvernér centrální banky Aleš Michl. Navíc s ohledem na aktuální ztrátu ČNB, která je historicky nejvyšší – více jak 300 miliard korun –, by držba zlata ke kredibilitě centrální banky a důvěryhodnosti v českou korunu jistě pomohla. Zvláště v kontextu zveřejněné zprávy největší japonské investiční skupiny Nomura, která varovala, že Česku hrozí během následujícího roku závažná měnová krize,“ uvedl Roman Pilíšek, ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.

Turecko nakupovalo nejvíce

Největším letošním ohlášeným kupcem zlata zůstává turecká centrální banka, která ve třetím čtvrtletí přidala 31 tun a zvýšila tak své celkové zlaté rezervy na 489 tun. Centrální banka Uzbekistánu nakoupila dalších 26 tun, katarská centrální banka 15 tun a indická rezervní banka přidala během čtvrtletí 17 tun, čímž zvýšila své zlaté rezervy na 785 tun.

„Do budoucna očekáváme, že nákupy centrálních bank a maloobchodní investice zůstanou silné,“ uvedla analytička WGC Louise Streetová. „Očekáváme také, že v některých regionech, jako je Indie a jihovýchodní Asie, bude nadále vysoká poptávka po špercích,“ dodala.

Nákupy zlatých slitků a mincí se ve třetím čtvrtletí prudce zvýšily v Turecku na 46,8 tuny, což představuje meziroční nárůst o více než 300 procent. Lidé zde nakupovali zlato, aby se ochránili před vysokou inflací. Řada odborníků však připomíná, že zlato jako pojistka proti inflaci funguje pouze v delších časových horizontech měřených v desetiletích, nebo dokonce staletích.

Zlato je obvykle považováno za bezpečnou investici pro období nejistoty nebo nepokojů. Mnoho finančních investorů ale prodalo podíly v burzovně obchodovaných fondech (ETF) krytých zlatem, protože úrokové sazby po celém světě vzrostly a zvýšily výnosy z jiných aktiv.

Vyprodávání zlata ze strany ETF ve třetím čtvrtletí srazilo cenu zlata o osm procent, uvedla organizace WGC. Příliš silný dolar cenám zlata a komoditám obecně také neprospívá. Ztráty z předchozího čtvrtletí se sice částečně smazaly, ale přesto je cena zlata o 12 procent níže proti březnovému maximu, kdy se jedna unce prodávala za více než 2000 dolarů (přibližně 46 tisíc Kč).

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované