Hlavní obsah

Ropný kartel škrtí těžbu. Češi si u stojanů připlatí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Čerpací stanice. Ilustrační foto.

Reklama

Konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, ale i omezená těžba a slabá koruna tlačí vzhůru ceny benzinu i nafty. V nejbližších týdnech až měsících nelze podle analytiků čekat zlevnění.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Období stabilních cen benzinu a nafty skončilo. Poté, co se v únoru a březnu průměrné ceny na čerpacích stanicích držely na úrovni kolem 38,40 koruny za litr, začaly pohonné hmoty počátkem dubna v Česku zdražovat. Aktuální průměrná cena tak vystoupala na 39,70 koruny za litr benzinu N95 a 39,04 za litr motorové nafty.

V Praze, kde jsou pohonné hmoty tradičně nejdražší, překročila průměrná cena za litr benzinu čtyřicetikorunovou hranici už minulý týden a podle analytika poradenské společnosti Finlord Borise Tomčiaka ještě poroste. „V nejbližších dvou týdnech se průměrná cena za litr benzinu zvýší nad 41 korun,“ domnívá se.

Nafta zdražuje hlavně kvůli slabé koruně a maržím čerpacích stanic, říká portfolio manažer společnosti Amundi Petr Zajíc. Cena nafty na trzích klesá, protože sezonní efekt vyšší poptávky kvůli energetickým zdrojům už skončil.

„Růst ceny nafty tak v podstatě nemá ospravedlnění. Je to spíš tak, že si čerpací stanice berou na naftě o něco vyšší marži, aby nemusely tak dramaticky zvyšovat ceny benzinu,“ uvažuje.

Ropu zdražují války a kartely

Cena pohonných hmot roste z několika příčin. Jde hlavně o válku na Ukrajině, která navíc v posledních týdnech útočí na rafinérie v Rusku. Cenu zvedá také konflikt mezi Izraelem a Palestinci v Pásmu Gazy, který hrozí přerůst v širší regionální válku.

„Na Ukrajinu si už trhy zvykly, ale v minulém týdnu zvedl ceny izraelský útok na íránský konzulát v syrském Damašku. To trhy vyděsilo,“ popisuje šéf Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček.

Dovoz ropy z Blízkého východu a Asie prodražují útoky povstalců v Rudém moři, kvůli nimž musí tankery volit delší cestu. Velkou roli hraje také ropný kartel OPEC i další producentské země v čele s Ruskem sdružené ve skupině OPEC Plus, které také prodloužily omezení těžby této suroviny až do konce června. Globální spotřeba ropy přitom roste.

„Tento rok bude spotřeba ropy rekordní, což dostává trh do deficitu a tlačí na zvýšení cen ropy,“ tvrdí Zajíc.

Příznivý není ani výhled na několik měsíců do budoucnosti. „Kartel OPEC stále není spokojený se současnou cenou. I když už barel ropy stojí 90 dolarů, OPEC dlouhodobě uvádí, že by jim vyhovovala cena kolem 100 dolarů,“ říká Tomčiak. Tomu nahrává i rostoucí ekonomika ve Spojených státech a Evropě, což nadále zvyšuje poptávku po benzinu i naftě.

Negativní dopad na ceny budou mít také plánované odstávky několika evropských rafinérií. Například rafinerie Unipetrolu v Litvínově přerušila produkci minulý týden a odstávka potrvá do konce května. Navíc se letos v Evropě zcela uzavře několik zastaralých rafinérií, například v italském Livornu nebo v Grangemouth ve Velké Británii, což produkci benzinu a nafty dále sníží. „Od roku 2015 se rafinérská kapacita v Evropě snížila o 10 procent a uzavírání nevyhovujících rafinérii bude pokračovat i v příštích letech,“ říká Tomčiak.

Reklama

Související témata:

Doporučované