Článek
Až do pátku všichni obchodníci se zlatem předpokládali, že toky drahého kovu ujdou pozornosti Donalda Trumpa bez následků. Mýlili se.
Američtí výběrčí cel uvedli, že zlaté cihly o hmotnosti jednoho kilogramu a 100 uncí, tedy 3,11 kilogramu, recipročním clům podléhají. Informovaly o tom list Financial Times a agentura Bloomberg.
Zlaté futures v New Yorku, které jsou kryty těmito formami drahých kovů, vzrostly na rekordní úroveň, zatímco obchodníci, analytici a vedoucí pracovníci v celém odvětví zůstali v šoku.
Dotčení podnikatelé a investoři se snaží pochopit celý rozsah a důsledky amerického rozhodnutí včetně toho, zda budou Američané stejným způsobem zacházet i s většími 400uncovými cihlami (12,44 kg), se kterými se obchoduje v Londýně, a jaké budou poplatky pro hlavní země produkující a zpracovávající zlato.
Potenciální důsledky pro trh jsou tak závažné, že někteří zpochybnili, zda tato dramatická změna není chybou ze strany celního úřadu, a naznačili, že by mohla být předmětem soudních sporů.
„Z dlouhodobého hlediska vyvolává existence amerických cel na dodávané zlaté produkty otázku ohledně role obchodování s futures v USA,“ uvedla Joni Teves, stratéžka švýcarské banky UBS. „Dokud nebude situace jasná, očekáváme, že trh se zlatem a obecně trhy s drahými kovy zůstanou velmi nervózní.“
Další problém pro Švýcarsko
Američtí celníci reagovali svým rozhodnutím na dotaz rafinérie ve Švýcarsku. Firmy z této země hrají v hladkém fungování globálního trhu se zlatem obzvláště důležitou roli.
Pokud se ceny v Londýně a v New Yorku rozcházejí, švýcarské rafinérie mohou roztavit větší slitky, které se obchodují v britské metropoli, aby mohly být dodány na základě amerických futures kontraktů, a naopak.
Obchodníci s drahými kovy očekávali, že zlaté cihly o hmotnosti jednoho kilogramu budou osvobozeny od Trumpových cel včetně 39procentní sazby, kterou uvalil na Švýcarsko. V dopise zaslaném 31. července však americký celní úřad objasnil, že tyto produkty jsou klasifikovány podle celních kódů pro polotovary, které clu podléhají.
Zlaté cihly o hmotnosti jednoho kilogramu a 100 uncí jsou nejběžnějšími formami obchodovanými na Comexu, největším světovém trhu se zlatými futures, a tvoří většinu švýcarského vývozu zlata do USA.
Zatím však není jasné, zda budou cla uvalena i na jiné typy zlatých prutů, například na 400uncové slitky, které jsou nejobchodovanější v Londýně. Pokud ne, mohly by být jednoduše přepraveny do USA a přetaveny na kilogramové bloky, uvedl manažer jedné z velkých rafinérií, který si nepřál být jmenován, protože není oprávněn veřejně vystupovat.
Že cla platí i na zlato, je velkou ranou pro Švýcarsko. Vývoz zlata z této země se totiž stal jablkem sváru v obchodních jednáních s USA poté, co prudký nárůst dodávek na začátku tohoto roku způsobil strmý růst obchodního deficitu USA vůči této zemi. Z Evropy mířilo přes oceán 43 tun zlata, zatímco průměrná měsíční produkce amerických rafinérií žlutého kovu dosahuje zhruba 22 tun.
Nejnovější bouře na trzích jenom podtrhla turbulentní rok v obchodech se zlatem. Investoři jeho hodnotu jen od ledna vyšponovali o dalších téměř 30 procent, v USA se v pátek žlutý kov s dodáním v dalších měsících obchodoval za nový rekord 3 534 USD za trojskou unci (31,1 g), zatímco v Londýně ke zdražení nedošlo.
