Článek
Bitcoin už dávno není jen hračka pro technologické nadšence. Stále více investorů i institucí ho bere vážně a zároveň sílí debata o tom, jakou roli kryptoměny sehrají v budoucnosti peněz.
O tom, kde se dnes nachází bitcoin, jak si v rozvoji kryptoměn stojí Česko ve srovnání se světem a proč stablecoiny nejsou totéž, co svoboda, jsme mluvili se Štěpánem Uheríkem, finančním ředitelem společnosti SatoshiLabs – českého výrobce hardwarové peněženky Trezor a jednoho z průkopníků světového bitcoinového byznysu.
V jaké fázi rozšíření bitcoinu a kryptoměn se teď nacházíme – jsou pořád spíš v rukou nadšenců a prvních uživatelů, nebo už se začínají prosazovat i mezi širší veřejností?
Podle mě jsme pořád spíš ve fázi prvních uživatelů. Bitcoin už dávno není jen záležitostí úzké skupiny technologických nadšenců, ale k masovému používání má společnost ještě kus cesty. Jako největší bariéru nevnímám technologie, ty se posunuly výrazně dopředu, ale spíš důvěru a zvyklosti lidí. Změnit pohled na to, co jsou peníze, je mnohem složitější než naučit lidi používat novou aplikaci nebo zařízení.
Je pro běžného uživatele dnes používání bitcoinu nebo jiné kryptoměny jednodušší než třeba před pěti lety? V čem se situace zlepšila a co zůstává složité?
Rozdíl je obrovský. Pamatuju si doby, kdy jste museli být napůl programátor, abyste poslali bitcoin. Dnes máme aplikace, kde jde poslat bitcoin tak snadno jako SMS. A hardwarové peněženky se taky posunuly od poměrně technických nástrojů k řešením, která zvládne používat v podstatě kdokoliv. To, co ale zůstává výzvou, je princip vlastní odpovědnosti, který mnohým stále chybí, a ten se žádnou aplikací obejít nedá.
Jak si Česká republika vede ve srovnání se světem v oblasti adopce kryptoměn? Patří mezi průkopníky, spíše zaostává, nebo je někde uprostřed?
Česko je podle mého názoru nadprůměrně bitcoinem osvícené. Historicky jsme byli pionýři. Mnoho inovací v odvětví vzniklo právě u nás - první mining pool (sdružování těžařů, kteří společně těží kryptoměnu a dělí si odměnu – pozn. red.), první hardwarová peněženka, bitcoin standardy používané téměř v celém odvětví apod. Existuje tu tedy silná komunita a know-how.
Masová adopce u nás ještě není, ale procentuálně máme držitelů bitcoinů víc než průměr. Nejviditelnější adopci dnes najdeme v USA, Švýcarsku a řadě asijských zemí, kde jsou napřed jak firmy, tak i regulace. Výrazně se ale bitcoin prosazuje také v zemích s problémy tradiční měny – například ve Venezuele, Argentině nebo Nigérii. Tam skutečně slouží jako záchranné řešení proti hyperinflaci a nestabilnímu bankovnímu systému.
Jak se těží bitcoin?
Bitcoin je decentralizovaná kryptoměna. Zatímco klasické měny mají centrální autoritu (obvykle centrální banku daného státu), která za ně ručí, bitcoin přišel se způsobem, jak vytvořit důvěru jinak. Bez autority, jen na základě matematiky.
Toto ověřování funguje v rámci sítě počítačů, které spolu komunikují přímo, a žádný z účastníků nemá nad ostatními navrch. Někdy se můžeme setkat s označením peer-to-peer sítě – doslova rovný s rovným.
Schéma těžby bitcoinu
Transakce, které na protokolu bitcoin probíhají, se zapisují na takzvaný blockchain. To je decentralizovaná databáze, ke které se přidávají informace o všech proběhlých transakcích od začátku existence bitcoinu v roce 2009. Díky tomu je možné ověřit, zda má daný uživatel na své adrese ty bitcoiny, které chce utratit. Jakmile je transakce ověřena, zapíše se do blockchainu. Kryptograficky je zajištěno, že tuto informaci následně není možné nijak měnit nebo smazat.
Co by muselo nastat, aby se bitcoin stal běžnou součástí každodenního finančního života?
Prostředí pro bitcoin, bohužel, nemůže být lepší. Už zbývá jen být trpělivý. Technologicky se bitcoin osvědčil, přežil všechny útoky a funguje bez přerušení. Teď navíc žijeme v době, kdy je světová ekonomika zatížená rekordními veřejnými dluhy a geopolitické prostředí je velmi nejisté. I když jsou tedy podmínky ideální, běžní lidé si novou technologii osvojí postupně a masová adopce přichází se zpožděním.
Jak bude podle vás vypadat trh s kryptoměnami za pět až deset let z pohledu běžného člověka?
Myslím, že běžný člověk bude bitcoin vnímat spíš jako digitální zlato - bezpečnou formu spoření a investice než něco, co denně používá k placení. Kryptoměny obecně budou mnohem více regulované, a proto stabilnější. Velké instituce a fondy už bitcoin respektují jako aktivum a jeho likvidita se bude dále zvyšovat.
Jaký je podle vás reálný časový horizont pro masovou adopci bitcoinu jako technologie nebo měny?
Technologicky je bitcoin připraven, ale z pohledu adopce jsme pořád na začátku. Odhaduje se, že ho dnes používají jen asi tři procenta světové populace. Geopolitika, rostoucí veřejné dluhy a celkový stav světové ekonomiky ale hrají bitcoinu do karet, a adopce se bude zrychlovat.
V jaké fázi bitcoinového cyklu se momentálně nacházíme? Jde už o růstovou fázi, nebo ještě o období poklesu?
Podle mě už bitcoin vstoupil do růstové fáze, jsme ale teprve na jejím začátku. Tradiční čtyřleté cykly kolem tzv. halvingu (snížení odměny pro těžaře na polovinu, které se opakuje zhruba každé čtyři roky – pozn. red.) se sice znovu opakují, letošní vývoj je ale odlišný od minulých. Je vidět rostoucí zájem investorů i zvyšující se ceny. Zároveň ale do hry vstupují velké instituce a přísnější regulace, což dělá tento cyklus méně předvídatelným.
Je proto důležité mít nadhled - po prudkých vzestupech následují korekce. Doporučil bych držet dlouhodobý horizont a nevzplanout nadšením z krátkodobých pohybů. Obzvláště bych byl opatrný u trendu, kdy firmy nakupují bitcoin prostřednictvím vydávání akcií nebo konvertibilních dluhopisů s příslibem, že jde o lepší investici než koupě bitcoinu napřímo.
Jak se podle vás nedávná bitcoinová kauza promítá do toho, jak Češi vnímají bitcoin? Poškodilo to nějak jeho pověst?
Ve výsledku to působí spíš jako popularizační kampaň na bitcoin. V podstatě každý v Česku si teď odnáší jasnou zprávu, a to, že zkoušet přes bitcoin řešit něco nelegálního je naprostý nesmysl.
Tenhle případ jen potvrzuje, že bitcoin se svou otevřenou a dohledatelnou sítí není a nikdy nebyl vhodným prostředkem pro nelegální obchod. Nejde o argument pro zpřísňování zákonů, ale spíš o ukázku, jak moc aktéři kauzy (ne)rozumí digitálním technologiím.
V USA prezident Trump nedávno podepsal zákon o stablecoinech. Je to revoluční krok?
Stablecoiny jsou jen pokusem udělat z blockchainu něco, co připomíná tradiční banky. Jsou závislé na emitentovi a regulacích, nemají nezávislost ani odolnost bitcoinu. Plná transparentnost každé platby navíc vytváří obrovská rizika pro soukromí a obchodní tajemství. To není kryptoměna, to je jen digitální dolar.
Regulace typu GENIUS Act může díky iluzi přinést do světa kryptoměn širší adopci a zájem, ale je to jen další krok směrem k centralizaci a regulaci. Tento zákon může posílit dolarovou hegemonii, ale zároveň ukazuje, že skutečná svoboda v digitálních aktivech je stále vzdálená.
