Koruna v prvním pololetí posilovala. Roli sehrály i „horké peníze“

Tuzemská měna zahájila první polovinu roku pozitivně, proti většině měn, včetně dvou hlavních, si totiž připsala zisky. Ty nejvýraznější ovšem zaznamenala proti měnám oblíbených dovolenkových destinací – turecké a egyptské liře.

V prvním případě je tuzemská měna pevnější zhruba o 30 procent a vůbec poprvé v historii se turecká lira dostala na páru s korunou pod hranici parity. To znamená, že jedna turecká lira stojí méně než jednu korunu. Oproti egyptské liře je tuzemská měna silnější asi o pětinu.

„Obě země jsou ve velmi podobné situaci, jejich ekonomiky se dají prakticky nazvat rozvrácenými. Turecko i Egypt bojují s obrovskou inflací, kterou nepomáhá zkrotit ani vysoká úroveň úrokových sazeb. Slabá forma ekonomiky brání spekulantům ve využití vysokých úrokových sazeb ve svůj prospěch, a obě měny tak oslabují. Obě centrální banky navíc nemají dostatek devizových rezerv na obranu měn,“ vysvětluje analytik Purple Trading Petr Lajsek.

Dobře si koruna vede také v porovnání s dvěma hlavními světovými měnami. Vůči americkému dolaru je za první půlrok silnější přibližně o tři procenta, když jeden dolar je aktuálně k mání za 21,78 koruny. Koruna posílila i proti euru, a to přibližně o 35 haléřů na 23,74 Kč/EUR, tedy asi o 1,5 procenta.

Roli v posílení koruny vůči jednotné evropské měně sehrál podle odborníků kromě obecně pozitivnější nálady na trzích i spekulativní kapitál. Podle ekonoma Zdeňka Drábka Česká národní banka (ČNB) přitom nezvládla taktiku, jak „hrát“ s trhem, což přilákalo mnoho spekulantů a „rychlých peněz“.

„Výsledkem bylo posílení koruny z kurzu 25 korun za euro na 23 za euro. K tomuto posílení neexistoval jiný důvod než spekulativní kapitál, protože běžný účet byl v té době negativní,“ vysvětloval v nedávném rozhovoru pro SZ Byznys Drábek.

Analytik České spořitelny Jiří Polanský však strategii centrální banky nevidí příliš kriticky. „Vzhledem k situaci dělají relativně správnou věc. S růstem sazeb ČNB totiž začaly firmy přecházet na eurové úvěry, což z pohledu centrální banky znamená výrazně menší účinnost jejího hlavního kanálu, kterým ovlivňuje ekonomiku. Proto snaha soustředit se na měnový kurz, tedy nenechat ho významněji oslabit, má rozhodně smysl,“ říká pro SZ Byznys.

Podle Polanského je navíc ovlivňování ekonomiky a inflace přes kurz velmi účinné, což je důsledkem silného exportního zaměření české ekonomiky.

ČNB kombinací vyšších sazeb a intervencí na podporu koruny vytvořila pro spekulanty živnou půdu. Významnou roli v současné době navíc sehrává i psychologický efekt, jelikož ČNB naposledy intervenovala loni v říjnu. Loňskými intervencemi však ukázala, že má ochotu i dostatek prostředků k podobným krokům.

„Když se vrátíme na začátek roku 2023, kdy si koruna sáhla na nejsilnější hodnoty za více než 10 let, spekulativní kapitál byl pravděpodobně jedním z důvodů, což ostatně naznačuje i vývoj portfoliových investic platební bilance. Podle nás však nebyl jediný,“ uvedl pro SZ Byznys devizový analytik Jan Berka z finanční skupiny Roklen.

Tehdy podle něj roli sehrály i firmy, které si vzaly eurové úvěry a následně je přeměnily do korun. I ony tak posílily poptávku po koruně, která zpevnila, a celkově navýšily obrat korunového trhu. „Přesné číslo o ‚horkém‘ spekulativním kapitálu ale nezískáme. Ostatně z doby po ukončení kurzového závazku víme, že krátkodobé spekulativní obchody se nakonec mohou stát dlouhodobějšími investicemi, jak upozorňoval i minulý guvernér Rusnok,“ upozorňuje Berka.

Podle investora Ondřeje Hartmana z finančního portálu FXstreet.cz byly sázky na korunu skvělou příležitostí především v době, než Evropská centrální banka (ECB) začala zvedat úroky. „Na stole ležely dobré karty, čehož spekulanti využili ve svůj prospěch. Jen bláznivý trader či investor by českou korunu nekupoval, když nabízí vysoké úročení a má centrální banku na své straně,“ říká Hartman pro SZ Byznys.

Analytik Berka z Roklenu však upozorňuje, že situace není bez rizika. Jakmile začne ČNB snižovat sazby, část spekulativního kapitálu totiž může odplout i s ohledem na potenciální riziko opuštění intervenčního režimu.

„Otázkou je, zda ČNB spolu se snížením sazeb vypustí jednu větu o bránění nadměrným výkyvům kurzu, která funguje a nějakou dobu už centrální banku nic nestojí. Navíc se vše patrně odehraje v době, kdy centrální banky jako ECB či americký Fed úroky s velkou pravděpodobností snižovat nebudou, což by tlačilo na slabší korunu. I to může být důvod pro ponechání intervenčního režimu,“ myslí si Berka.

Podle Hartmana už česká koruna nemá moc prostoru pro posílení, protože pasivita současné bankovní rady a zvyšující se úrokové sazby v eurozóně zapříčiňují, že úrokový rozdíl mezi eurem a korunou už pro investory není tak atraktivní.

„To ovšem neznamená, že by koruna měla nějak dramaticky oslabit, spíše zůstane stabilní kolem současných silnějších úrovní,“ odhaduje Hartman s tím, že kurz EUR/CZK se bude do konce letošního roku pohybovat v pásmu kolem 23,30 až 24,10 korun za euro.

„Poslední tři roky jsme nicméně zvyklí, že kdykoliv může přiletět nějaká další černá labuť. Pokud by v tomto důsledku došlo k nějakému překvapivému a skokovému oslabení koruny vysoko nad 24,50, tak bych to rád využil jako možnost opětovného nákupu koruny,“ shrnuje investor z FXstreet.cz.