Článek
České veřejné finance ztrácejí rovnováhu. Schodky se prohlubují, obsluha státního dluhu zdražuje a předvolební sliby politiků dál přibývají. V nedělních Otázkách Václava Moravce na České televizi o budoucnosti hospodaření státu hovořili bývalý premiér a guvernér České národní banky Jiří Rusnok a ekonom působící na Kolumbijské univerzitě Jan Švejnar.
Shodli se, že země sice stále patří k nejméně zadluženým v Evropě, ale bez promyšlených investic a obnovení růstu se může brzy dostat do vážných potíží.
Prezident Petr Pavel v tomto týdnu připomněl, že novou vládu čekají vyšší výdaje na obranu a energetiku, a přesto musí hledat cestu, jak neprohlubovat zadlužení. Veřejný dluh už překročil 3,5 bilionu korun a v roce 2027 by podle odhadů mohly samotné úroky ze státního dluhu dosáhnout 140 miliard korun.
Podle Švejnara ale není hlavním cílem rozpočet samotný. „My se zaměřujeme na schodek, ale zapomínáme na to, že stát má především podporovat ekonomický růst a životní úroveň lidí,“ uvedl.
Česká ekonomika podle něj v posledních letech ztratila dynamiku. Přestože má nízké zadlužení, neroste dostatečně. „Polsko je dobrým příkladem, když roste ekonomika, roste i životní úroveň a dluh se dá snáze obsluhovat,“ dodal.
Rusnok jeho slova doplnil varováním, že příští vláda musí rozlišovat mezi chytrými a spotřebními výdaji. „Zvyšování důchodů nebo rušení parametrických změn v penzích jsou politicky lákavé, ale jdou proti budoucnosti. Zatíží příští generace a zhorší fiskální udržitelnost,“ řekl.
Výzva k investicím
Podle Rusnoka Česko dlouhodobě přehlíží příjmovou stránku rozpočtu a potřebuje spravedlivější a efektivnější daňový systém. „Ignorovat příjmy a slibovat nižší daně je iluze, kterou si už nemůžeme dovolit,“ dodal. Oba ekonomové zdůraznili, že stát by měl investovat hlavně do dopravní infrastruktury, vzdělávání a moderních technologií – oblastí, které mají vysokou návratnost.
„Ekonomika, která dobře investuje, se nemusí bát dluhu,“ řekl Švejnar. Připomněl, že po druhé světové válce se západní Evropa z obrovských dluhů dostala díky rychlému růstu. Stejně tak Česko má podle něj „obrovský potenciál“, pokud dokáže chytře využít peníze na inovace místo na krátkodobé populární výdaje.
Švejnarův optimismus ale doplnil střízlivější pohled Rusnoka, podle nějž je česká ekonomika příliš malá a otevřená na to, aby se mohla spoléhat na domácí stimuly.
„Efekt fiskálních investic je u nás slabší než v Polsku či Německu. Navíc se musíme připravit na to, že finanční trhy a ratingové agentury už nás nebudou hodnotit tak shovívavě,“ uvedl. Pokud vláda podle něj nezačne šetřit, může se státu výrazně prodražit obsluha dluhu.
Švejnar uzavřel debatu apelací na změnu myšlení. „Jsme posedlí nástrojem – rozpočtem, deficitem, čísly. Ale cíl je přece růst a blahobyt. Abychom ho dosáhli, musíme investovat chytře, dělat špičkovou vědu, mít moderní univerzity a technologie. Jinak se z průměrnosti nevyhrabeme,“ dodal.
