Škrty, daně a dluh. Jak Izrael dokáže platit roky války

Společnost Check Point Software je největší izraelskou firmou zabývající se kyberbezpečností a jednou z největších tamních technologických firem vůbec. Přes 20 let působí také v Česku, kde její pobočku vede Miloslav Lujka.

„Válka má na fungování firmy poměrně zásadní dopad,“ popisuje Lujka vliv konfliktu v Gaze, který trvá od útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael 7. října 2023. „Odehrává se to ale v podstatě v preventivní rovině,“ vysvětluje.

„Já jsem do Check Point nastoupil před 17 lety a od té doby jsem snad nezažil rok bez nějakého konfliktu. Firma je na to připravená už od samého počátku, kdy zřídila centrálu v Tel Avivu,“ doplňuje Lujka.

Hospodářské dopady války v Gaze na izraelskou ekonomiku jsou významné, ale nikoli drastické. Konflikt zpomalil izraelskou ekonomiku a zvýšil zadlužení země. Propadla se kvůli němu domácí spotřeba a snížily se i zahraniční investice do Izraele, protože řada zemí i firem považuje způsob vedení boje v Gaze za válečný zločin.

Výpadek některých dosavadních dodavatelů otvírá příležitosti pro firmy z Česka, jehož obchodní výměna s Izraelem roste.

Výrazně horší je ovšem situace v samotném Pásmu Gazy, jehož slabá ekonomika utrpěla podle dostupných zpráv v důsledku izraelských vojenských operací drtivé ztráty.

Jedním z nejviditelnějších důsledků války v Izraeli je úbytek pracovních sil. Před útokem Hamásu v říjnu 2023 pracovalo v Izraeli podle dostupných údajů přibližně 200 tisíc Palestinců ze Západního břehu a dalších 18 tisíc z Pásma Gazy. Především ve stavebnictví tvořili téměř třetinu veškeré pracovní síly.

„Tady v Tel Avivu má bytová výstavba neuvěřitelnou dynamiku, staví se tady mnohem víc než u nás,“ říká obchodní rada českého velvyslanectví v Tel Avivu Milan Slanec. „A najednou někdy v první polovině loňského roku mnoho stavenišť osiřelo a práce se zastavily.“

Podle oficiálních statistik se stavební produkce v prvním pololetí 2024 propadla o 45 procent. Izraelská vláda mezitím podniká kroky k nahrazení palestinských dělníků pracovníky ze zahraničí, zejména z Číny, Thajska a Indie.

Nedostatek pracovních sil ale vyvolala i mobilizace stovek tisíc izraelských rezervistů, evakuace obyvatel z oblastí ohrožených útoky z Gazy, Libanonu a dalších zemí i uzavírání škol, s jejichž žáky zůstávají rodiče doma.

„Stává se, že napíšete kolegovi ve firmě e-mail a přijde automatická odpověď, že slouží v armádě. To může trvat dny až několik měsíců,“ říká Miloslav Lujka z Check Point Software. Řada firem včetně té Lujkovy je ale na takové situace připravena. „Druhou centrálu i vývojové centrum máme v Los Angeles, takže když k takovému konfliktu dojde, operace jsou v podstatě zrcadlově zdvojené,“ popisuje.

Celkový výpadek pracovních sil v důsledku války dosáhl v říjnu 2023 podle Milana Slance až 810 tisíc lidí, téměř pětinu veškeré izraelské pracovní síly. V současnosti tento počet odhadují izraelské úřady na přibližně 650 tisíc lidí, což představuje zhruba 14 procent pracovní síly.

Výpadek pracovníků měl logicky negativní dopad na výkonnost izraelské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) se po útoku Hamásu ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 ve srovnání s předchozím čtvrtletím propadl o téměř 22 procent a za celý rok se zvýšil jen mírně o dvě procenta.

Problémy přetrvávaly i v loňském roce, kdy HDP Izraele vyrostl o pouhé jedno procento, letos však dochází k obratu – v první polovině roku 2025 se HDP zvýšil o 3,4 procenta.

„Vývoj ekonomiky poměrně dramaticky ovlivnil dvanáctidenní konflikt s Íránem ve druhé polovině června, který způsobil meziroční pokles HDP o 4,4 procenta a mezikvartálně o 0,9 procenta,“ říká Slanec. Nezaměstnanost po výrazném poklesu ve druhém pololetí roku 2024 letos mírně stoupá nad tři procenta.

V letošním roce odhadovala vláda poměrně robustní hospodářský růst o 4,3 procenta, kvůli konfliktu s Íránem jej ale posléze snížila na 3,1 procenta. Dalším negativním faktorem je pokles domácí spotřeby v letošním prvním čtvrtletí o pět procent.

Rozpočet na letošní rok schválil izraelský parlament až koncem března. Jde o historicky nejvyšší izraelský rozpočet s výdaji ve výši 756 miliard šekelů, v přepočtu 4,8 bilionu korun. Ve srovnání s Českem je rozpočet více než dvojnásobný. Na výdaje spojené s obranou plánuje letos Izrael vydat rekordních 136 miliard šekelů, což zvýšilo rozpočtový deficit na 5,2 procenta.

To vede k rostoucímu zadlužování Izraele. Celkový státní dluh Izraele dosáhl v loňském roce úrovně 1,33 bilionu šekelů, tedy 69 procent hrubého domácího produktu (v Česku to bylo loni 43,6 procenta).

Vláda Benjamina Netanjahua se rozhodla dalšímu růstu zadlužení čelit mimo jiné zvýšením daně z přidané hodnoty ze 17 na 18 procent, zvýšením odvodů sociálního pojištění a škrty ve zdravotnictví, školství a v sociální péči.

„Zdá se, že růst rozpočtu jde na úkor zadlužení. Pokud se situace nezmění, do konce roku by mohlo zadlužení dosáhnout asi 72 procent HDP, zatímco před dvěma lety činilo 63 procent. Centrální banka proto varuje a vyzývá k přijetí rozpočtových opatření ke snížení nákladů,“ říká Slanec.

Solidně si zároveň vede izraelská měna šekel, jejíž stabilizaci krátce po útoku Hamásu podpořila izraelská centrální banka 80 miliardami dolarů. Šekel se postupně vrátil na předválečnou úroveň 3,6 až 3,7 šekelu za americký dolar a po nedávném oslabení dolaru se kurz pohybuje kolem 3,5 šekelu za dolar.

Průměrný hrubý plat v Izraeli se v březnu 2025 zvýšil na 14,8 tisíce šekelů, v přepočtu 93 tisíc korun. Inflace se pohybuje kolem 3,1 procenta, těsně nad rozpětím, na které cílí centrální banka. Základní úrokovou sazbu drží Bank of Israel na úrovni 4,5 procenta.

Ekonomika v Pásmu Gazy je naopak vzhledem k rozsahu destrukce v naprostém rozkladu. Izrael v dvoumilionové Gaze zničil přibližně 60 procent budov a infrastruktury a zabil přibližně 60 tisíc lidí, z čehož bylo podle palestinských úřadů kolem 80 procent civilistů.

Zpráva Světové banky z letošního ledna uvádí, že hrubý domácí produkt Gazy je asi na třech procentech stavu před válkou. V troskách je také tamní zemědělství a produkce potravin, takže lidé v Pásmu Gazy jsou „téměř zcela“ závislí na humanitární pomoci.

Náklady na budoucí rekonstrukci Gazy odhaduje Světová banka na více než 50 miliard dolarů, v přepočtu přes bilion korun.

Postup Izraele v Gaze i na Západním břehu vyvolal v některých zemích silnou kritiku i obvinění z genocidy vůči palestinskému obyvatelstvu. Turecko jako významný obchodní partner Izraele loni v květnu zahájilo bojkot veškerého obchodního styku s Izraelem, který v roce 2023 dosáhl hodnoty 6,8 miliardy dolarů.

V Izraeli také klesá míra přímých zahraničních investic vztažená k HDP. Letos v červnu například norský státní investiční fond – s aktivy ve výši dvou bilionů dolarů největší na světě – začal stahovat své investice z desítek izraelských firem.

Česká republika naopak s Izraelem udržuje přátelské vztahy, čehož jsou si tamní politici, obchodníci a veřejnost dobře vědomi. „Izraelci vnímají Česko jako přátelského spojence. Mezi běžnými lidmi vyvolává pozitivní emoce. Když řeknete, že jste Čech, jste vnímán příznivě, často se usmějí a projeví sympatie,“ popisuje ředitel telavivské kanceláře státní agentury CzechTrade Silvestr Medviď.

Po vypuknutí konfliktu se na CzechTrade začaly obracet izraelské firmy, kterým vypadli dodavatelé. Zájem o dodávky strojírenských výrobků a technologií ještě zesílil po tureckém embargu.

Agentura, jež má za úkol podporovat mezinárodní obchod českých firem, už podnikla několik kroků, které by mohly českým firmám v Izraeli přinést nové příležitosti. „Jednal jsem s jednou z největších personálních agentur v Izraeli a oslovil jsem české firmy, protože máme například vynikající svářeče a další kvalifikovanou pracovní sílu,“ upřesňuje šéf CzechTrade v Izraeli.

V květnu také navštívili Izrael zástupci téměř dvou desítek českých strojírenských firem, kteří se setkali s potenciálními místními partnery z obranného a leteckého průmyslu. „Některé firmy podepsaly s partnery dohody o mlčenlivosti a několik už jich dostalo výkresy a podklady,“ řekl redakci pod podmínkou anonymity šéf jedné ze zúčastněných firem. „Je to citlivé, teď už se to řeší napřímo,“ dodal.

Jednou z firem, která na izraelském trhu zaznamenala v uplynulých měsících úspěch, je český výrobce a prodejce krmiv pro zvířata Rapa-Dog. Společnost si sice začala povolení a certifikáty pro vývoz do Izraele zařizovat už před vypuknutím současného konfliktu v Gaze, podle ředitele Tomáše Netíka ale dobré česko-izraelské vztahy i výpadek tureckých dodavatelů situaci pomohly.

„V květnu 2024 jsme získali partnera, kterého nám našla agentura CzechTrade a který s námi začal spolupracovat jako se spolehlivým partnerem z Česka na základě velmi dobrých vztahů mezi oběma zeměmi,“ říká Netík.

Rapa-Dog nyní do Izraele vyváží měsíčně obvykle jeden čtyřiadvacetitunový kontejner s krmením pro psy a Netík doufá, že vývoz poroste. „Jsme na začátku spolupráce, možnosti jsou v Izraeli velké,“ dodává.

Obchodní výměnu mezi Českem a Izraelem postihl konflikt v Gaze jen krátkodobě a v současnosti znovu roste. Česko do Izraele vyváží hlavně automobily, jejichž podíl na celkovém exportu přesahuje 60 procent. Významný podíl mají i farmaceutické a chemické výrobky a optické přístroje.

Opačným směrem do Česka míří hlavně elektronické přístroje, farmaceutické výrobky a zbraně.