Článek
Česká národní banka (ČNB) v listopadu svými intervencemi korunu podpořit nemusela. Vyplývá to z údajů, které v pondělí centrální banka zveřejnila. ČNB je přitom i podle slov guvernéra Aleše Michla nadále připravena korunu aktivně bránit, bude-li to potřeba.
V současné době pro to díky silnějšímu kurzu domácí měny neměla důvod. Koruna během ranního obchodování vůči euru dále zpevňovala na nejsilnější úrovně od konce roku 2008, když se jedno euro prodávalo za méně než 24 korun.
Loni však byla situace odlišná. Centrální banka totiž ve prospěch silnějšího kurzu koruny rozprodávala své eurové rezervy každý měsíc od května, čímž spotřebovala přibližně 16 procent devizových rezerv.
(Ne)intervence
„Z pondělních zveřejněných údajů centrální banky vyplývá, že v průběhu listopadu vůbec na devizovém trhu neintervenovala. Listopad byl prvním měsícem od začátku války na Ukrajině, kdy ČNB mohla zůstat v klidu a pouze sledovat dění na trhu,“ uvedl hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.
Pro trh podle něj zůstává podstatné, že je centrální banka připravena v případě potřeby intervenovat. Tedy, že hlídá horní hranici kurzu před případným útokem spekulantů – podobným jako třeba v červenci, kdy na obranu koruny musela vynaložit deset miliard eur (asi 240 miliard korun).
Devizové rezervy meziročně klesly
- Devizové rezervy ČNB ke konci loňska meziročně klesly o 21 miliard eur na 132,25 miliardy eur. Ve srovnání s koncem listopadu se zvýšily o 125 milionů eur. Proti konci roku 2021 se devizové rezervy snížily také v korunách a dolarech, meziměsíčně v dolarech stouply a v korunách klesly.
- V korunách se devizové rezervy ke konci loňského roku snížily meziročně o 621,8 miliardy korun, proti konci listopadu klesly o 26,7 miliardy Kč. V dolarovém vyjádření byly rezervy na konci loňska o 32,6 miliardy nižší než o rok dřív, ve srovnání s koncem listopadu vzrostly o 3,8 miliardy dolarů.
Zdroj: ČNB
„Od začátku války na Ukrajině ČNB vynaložila necelých 26 miliard eur s cílem zabránit prudkému oslabení koruny v turbulentních časech. Vzhledem k vybavenosti centrální banky devizovými rezervami ani toto snížení devizové likvidity pro centrální banku nepředstavovalo žádný problém,“ vysvětlil Dufek.
Ekonom připomíná, že silnější koruna je pozitivním faktorem pro další vývoj inflace, kterou by snížení dovozních cen mohlo srazit dolů rychleji.
„Zvlášť když příznivý vývoj zaznamenávají třeba i ceny námořní dopravy, které v celosvětovém měřítku propadly meziročně o přibližně 80 procent. Slabá domácí poptávka by měla k rychlejšímu poklesu inflace v těchto nových podmínkách rovněž napomoci,“ odhaduje.
„Za období od května do listopadu ČNB na obranu koruny proti oslabování vydala v součtu 25,6 miliardy eur (614 miliard korun), což odpovídá 15,9 procentům celkových devizových rezerv z jejich maxima v dubnu 2022. To jejich objem činil 160,4 miliardy eur (3,8 bilionu korun),“ uvedl analytik Komerční banky Jaromír Gec.
„ČNB svými intervencemi podporuje korunu s cílem nenechat ji oslabit, a tedy dále nezvyšovat dováženou inflaci. Současná bankovní rada preferuje tento nástroj před zvyšováním úrokových sazeb,“ dodal Gec.
Upozornil však, že vzhledem k očekávanému nástupu recese a k poklesu úrokového diferenciálu mezi Českem a eurozónou je pravděpodobné, že koruna bude v dalších měsících klesat ze svého současného maxima.
Rekordní ztráta
Silná koruna má na druhou stranu negativní dopad na hospodaření centrální banky. ČNB směřuje ke ztrátě, která nemá za dobu existence Česka obdoby. Podle jejích vlastních statistik o bilanci ČNB z konce minulého roku činila průběžná ztráta téměř 310 miliard korun.
Hluboký propad vznikl především v roce 2017, kdy centrální banka vykázala ztrátu přes 249 miliard korun. Důvodem byl nárůst devizových rezerv v souvislosti s ukončováním devizových intervencí a následné posilování koruny.
Téměř před šesti lety, 6. dubna 2017, ukončila bankovní rada ČNB režim devizových intervencí, pomocí kterých držela 41 měsíců, od 7. listopadu 2013, kurz koruny slabší nebo roven 27 Kč za euro. Celkem ČNB „natiskla“ 2,012 bilionu korun, za které nakoupila do svých rezerv eura – a tím oslabila a držela českou měnu na požadované hladině 27 Kč za euro. Tehdy byl guvernérem Miroslav Singer a cílem centrální banky pod jeho vedením bylo oslabit korunu kvůli hrozící deflaci.
Od doby, co ČNB v dubnu 2017 ukončila devizové intervence, koruna postupně posiluje. To se projevuje v poklesu hodnoty devizových rezerv, které musí centrální banka kvůli účetním pravidlům přepočítat z cizích měn do českých korun.
Hodnota devizových rezerv ke konci roku 2022, vyjádřená v korunách, je tak nižší než o roky dříve, kdy byla koruna slabší. A právě tento rozdíl v ocenění devizových rezerv způsobuje ČNB ztrátu.
Centrální banka však dlouhodobě upozorňuje na to, že vytváření zisku není její hlavní úlohou. Tou je péče o cenovou a finanční stabilitu. Konečný hospodářský výsledek za loňský rok bude znám až ve zprávě o hospodaření, kterou ČNB publikuje na jaře.
