Článek
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu rozhodla, že úrokové sazby zatím měnit nebude. Hlavní sazba tak zůstává od května na úrovni 3,5 procenta. Jednomyslně se na tom shodlo všech sedm členů rady. Podle analytiků za tím stojí přetrvávající inflační tlaky v tuzemské ekonomice – zejména setrvačná inflace ve službách, rychlý růst mezd a přehřátý realitní trh.
„Přestože poslední měsíční data ukázala na snížení dynamiky spotřebitelské poptávky či výroby v průmyslu, zatím jen omezené známky zpomalování české ekonomiky nepřesvědčí ČNB k uvolnění měnové politiky na dnešním zasedání,“ uvedl ještě před středečním rozhodnutím ekonom Komerční banky Kevin Tran Nguyen.
Pokud by se však objevily jasnější důkazy o zhoršování ekonomické situace, mohlo by to podle něj změnit rétoriku centrální banky a případně vést ke snížení sazeb na některém z příštích zasedání. Podobně se vyjadřovali i někteří členové bankovní rady ČNB, kteří upozorňují, že prostor pro další uvolňování měnové politiky je omezený.
K zastáncům opatrnějšího přístupu patří i viceguvernér Jan Frait. „Současná úroveň úrokových sazeb a směnný kurz mají společně neutrální vliv na ekonomiku,“ řekl v rozhovoru pro Bloomberg. „V současné době nevidím žádný pádný důvod, proč bychom měli tuto rovnováhu narušovat dalším snižováním sazeb,“ dodal.
Podobný postoj zaujal také člen bankovní rady Jan Kubíček, který v rozhovoru pro Reuters zdůraznil, že úrokové sazby by měly zůstat beze změny. I podle něj přetrvávají inflační rizika – od rychlého růstu mezd přes dražší služby až po nejistotu kolem fiskální politiky před říjnovými volbami.
Kubíček připomněl, že inflace se v srpnu držela na 2,5 procenta, tedy nad dvouprocentním cílem ČNB. Silnější kurz koruny však podle něj pomáhá cenové tlaky částečně tlumit.
Michl: Rizika zůstávají proinflační
Na následné tiskové konferenci guvernér ČNB Aleš Michl upozornil, že inflace se sice od loňského roku pohybuje poblíž dvouprocentního cíle, přesto podle něj není prostor k uvolnění měnové politiky.
„Stále je potřeba držet přísnou měnovou politiku. Množství peněz v ekonomice roste, postupně se zvyšuje dynamika úvěrů. Trh práce zůstává nadále napjatý a výrazně rostou mzdy. Současně poptávka domácností pokračuje v růstu. Zvýšený zůstává růst cen služeb. Rizikem pro inflaci jsou i rostoucí ceny nemovitostí,“ uvedl Michl.
Zdůraznil, že bankovní rada vyhodnotila hlavní hrozby pro ekonomiku jako proinflační – tedy směřující k růstu cen.
„Z domácích rizik ve směru vyšší inflace přetrvává riziko setrvačnosti růstu cen služeb, včetně nájemného, a cen potravin. Proinflačním rizikem je také možné zrychlování tvorby peněz v ekonomice plynoucí z dalšího zesilování úvěrové aktivity, zejména na realitním trhu,“ dodal guvernér.
Zmínil také, že případný dodatečný růst výdajů státu by mohl inflační tlaky ještě posílit. Naopak protiinflačně působí silnější kurz koruny.
Jako dlouhodobější hrozby pak guvernér označil mimo jiné plánované spuštění druhého evropského systému pro obchodování s emisemi (ETS2), které by mohlo zvýšit ceny energií. Varoval i před možným zpomalením globální ekonomiky kvůli rostoucím bariérám v mezinárodním obchodě a slabému výkonu německé ekonomiky, i když ten může částečně zmírnit chystaný fiskální stimul nové německé vlády.
Aktualizace: Text jsme doplnili o vyjádření guvernéra Michla.
